Prezentace úspěšných projektů a seznámení s plány pro blízkou budoucnost stvrzené podpisem memoranda o spolupráci. Hradecko-pardubická aglomerace dnes představila vizi svého území pro nové programové období.

V budově Muzea východních Čech v Hradci Králové se dnes uskutečnila konference o přínosech a budoucnosti ITI Hradecko-pardubické aglomerace. Ambiciózní plány na rozvoj území si vyslechli zástupci klíčových partnerů v aglomeraci, tedy největších měst, univerzit, místních akčních skupin, krajských hospodářských komor či podnikatelů a pochopitelně i zástupci gestora regionální politiky – Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Hlavní přínosy nástroje ITI, který do roku 2023 může z fondů Evropské unie využít až čtyři miliardy korun, shrnuli primátoři obou statutárních měst aglomerace. „Vznikem ITI Hradecko-pardubické aglomerace došlo k logickému propojení Hradce Králové a Pardubic a překonání jisté averze, která zde dříve panovala. Ze soupeřících měst se následně stali partneři využívající možnosti, jež Evropská unie nabízí, a hledající projekty, které je ještě více propojí,“ shodli se primátoři Pardubic a Hradce Králové Martin Charvát a Alexandr Hrabálek.

Integrované územní investice, tedy ITI, byly poprvé použity v tomto programovém období. Evropská unie přitom roli a význam integrovaných nástrojů v udržitelném rozvoji měst stále posiluje. „Při přípravě nového programového období vnímáme jako faktory úspěchu propojenost, udržitelnost a připravenost strategických projektů, při jejichž tvorbě je třeba brát zřetel také na to, jak se dané městské území bude vyvíjet a jaké budou potřeby občanů a firem například za deset let. Proto je tak důležité nalézat shodu se všemi dotčenými partnery a uvažovat o rozvojových projektech v širších souvislostech,“ konstatoval náměstek pro regionální rozvoj ministryně pro místní rozvoj David Koppitz s tím, že Strategii regionálního rozvoje 2021+, která vytyčuje klíčové priority rozvoje různých typů území České republiky, tedy včetně aglomerací, již schválila vláda.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj pozitivní zkušenosti s použitím nástroje ITI převládají a svoji výraznou roli by měly mít i po roce 2021. „Pokud se v souvislosti s ITI Hradecko-pardubickou aglomerací povedlo něco výrazně zlepšit, tak je to určitě komunikace mezi jednotlivými aktéry v tomto území. Právě efektivní komunikace tvoří základ pro další řízený rozvoj území každé aglomerace. Jsme připraveni podpořit integrované územní investice i v novém programovém období. Musím zároveň upozornit, že ne všechny záměry bude možné financovat z prostředků EU,“ vysvětllil náměstek pro evropské a národní programy Zdeněk Semorád, který spravuje ten současný a připravuje budoucí Integrovaný regionální operační program (IROP).

Hradecko-pardubická aglomerace prezentovala na konferenci v rámci České republiky výjimečné pojetí integrovaných projektů, a to ve čtyřech oblastech – věda a výzkum, kultura a památky, doprava, vzdělávání. A vzhledem k tomu, že konference byla interaktivní, mohlo se více než sto zástupců územních partnerů zapojit do hlasování o nejlepší integrovaný projekt.

Jako jednoznačně nejlepší byl zvolen projekt Automatických mlýnů v Pardubicích. Tento integrovaný projekt, složený ze čtyř samostatných počinů tří žadatelů, byl navíc Českou republikou aktuálně vybrán a přihlášen do soutěže o nejlepší dotační projekt podpořený z EU rozvíjející územní dimenzi.

Hradecko-pardubická aglomerace má ale velké plány také pro nové programové období po roce 2021. „Rádi bychom navázali na projekty, které žadatelé realizují nyní, tedy na řešení v oblasti dopravy, inovací, vědy, životního prostředí, památek a vzdělání. Nově chceme přidat problematiku cestovního ruchu, sociální oblast a kvalitu života ve městech. Věříme, že se nám podaří navázat na tradici kvalitních, skutečně integrovaných projektů s vyšší přidanou hodnotou pro celé území Hradecko-pardubické aglomerace. Celkem bychom chtěli usilovat o pět až šest miliard korun,“ uvedl manažer ITI Miroslav Janovský.

V rámci panelové diskuze dostali prostor nejenom zástupci MMR, ale také širokého spektra žadatelů v aglomeraci. Ti hodnotili nejen přínosy nástroje ITI pro ně samotné, ale také význam spolupráce partnerů v území, pozitiva i negativa integrovaných územní investic.

ITI považuji za zajímavý způsob, jak finanční prostředky koncentrovat a dosáhnout tak vyššího synergického prospěchu pro celý region. Je to jedinečná možnost, jak přirozenou cestou podpořit vzájemnou spolupráci. Například do připravovaného plánovacího období ITI 2021+ bychom rádi ve spolupráci s Královéhradeckým krajem a Magistrátem města Hradce Králové připravili strategický projekt, jehož prostřednictvím by měl být vybudován kreativně-kulturní kampus, včetně veřejného prostranství, jež má vzniknout na místě Gayerových a Vrbenského kasáren,“ dodal Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Vrcholem setkání byl slavnostní podpis Prohlášení klíčových partnerů v území Hradecko-pardubické aglomerace. Mezi signatáři nechyběli zástupci největších měst, krajů, univerzit, Národního památkového ústavu, místních akčních skupin a krajských hospodářských komor. Všichni územní partneři se zavázali spolupracovat při přípravě implementace nástroje ITI po roce 2021. „Jsem rád, že se nám podařilo navázat na tradici deklarací o spolupráci, kterou jsme zahájili podpisem memorand na Kunětické hoře v roce 2015. Mnohem důležitější ovšem je, že tento závazek nezůstal pouze na papíře, ale propsal se také do praxe,“ uzavřel manažer ITI Miroslav Janovský.*

/zr/

K foto:

Územní partneři Hradecko-pardubické aglomerace po podpisu prohlášení o spolupráci v příštím programovém období EU (2021-2027)

Foto: archiv

Projekty typu integrovaných územních investic (ITI), které pomohou zlepšit dopravu, vzdělávání, životní prostředí nebo také stav památek na území Královéhradeckého a Pardubického kraje, mají šanci na podporu ITI hradecko-pardubické aglomerace s využitím evropských dotací v rámci Strategie ITI. Za dva roky od prvních příslušných výzev tato ITI aglomerace podpořila již 106 projektů za 2,6 miliardy korun. A v letošním roce mají přibýt další za jeden a půl miliardy korun.

První výzvy vyhlásila naše aglomerace před dvěma lety, přesto již máme prvních čtrnáct projektů, které jsou úspěšně dokončené. Patří mezi ně například kompletní modernizace dopravního terminálu v Přelouči, výstavba dvou trolejbusových tratí v Pardubicích nebo rekonstrukce základních škol v Chlumci nad Cidlinou, v Hradci Králové i v Pardubicích,“ uvedl primátor Pardubic a předseda Řídicího výboru ITI hradecko-pardubické aglomerace Martin Charvát.

Řídicí výbor na svém včerejším jednání podpořil další tři projekty zaměřené výhradně na rozvoj cyklistické dopravy. Z celkového rozpočtu aglomerace ve výši 3,7 miliardy korun získaly téměř 20 milionů korun. „Řídicí výbor podpořil výstavbu dvou cyklostezek v Pardubicích, a to Náhrdelník Chrudimky a propojení Kunětické ulice, a královéhradeckou cyklostezku z Pouchova do Piletic. Všechny projekty by mohly být dokončené již v tomto roce,“ vysvětlil primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek. Zároveň však členové výboru museli čtyři projekty (lávka Poseidon přes Labe v Pardubicích, dvě cyklostezky v Hradci Králové a kanalizaci Pardubice-Opočínek) za 60 milionů korun vrátit žadatelům k dopracování – důvodem k tomu ve většině případů  byla chybějící stavební povolení.

Právě nedostatečná připravenost žadatelů je hlavním problémem, který brání rychlejšímu čerpání evropských dotací v rámci Strategie ITI. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kde má aglomerace rezervovanou nejvyšší alokaci (více než 2,15 miliardy korun), proto již pohrozilo, že pokud nebude čerpání probíhat dle nastavených harmonogramů, může území o část alokace přijít.

Nositelé ITI musí zrychlit své čerpání, protože jinak jejich rezervované prostředky převedeme do individuálních projektů, kde máme obrovský převis žádostí,“ konstatoval náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.  „Rychlost čerpání je jen a pouze v rukou žadatelů, respektive jejich projektů. Na situaci se přesto i my snažíme reagovat harmonogramem výzev pro rok 2019, který bude mít alokaci ve výši 1,5 miliardy korun. Zároveň s žadateli řešíme možnost rychlejšího čerpání, a to opravdu na úrovni každého jednotlivého projektu. Věřím proto, že se nám tento milník podaří splnit,“ připomněl manažer ITI hradecko-pardubické aglomerace Miroslav Janovský.

Přestože toto programové období 2014-2020 je v plném proudu, aglomerace se již připravuje na nové období (2021-2027), ve kterém by integrované územní investice měly hrát opět výraznou roli. „Už v únoru budeme oslovovat důležité partnery, abychom s jejich pomocí zmapovali strategické projekty v území, které budou mít ambici být součástí budoucí Strategie ITI. Zároveň vyzýváme města, kraje, obce i další potenciální žadatele, aby začali s přípravou svých projektů již v letošním roce, protože nové období začne reálně v roce 2022 a vzhledem k délce přípravy projektů v České republice již není na co čekat,“ dodal Miroslav Janovský.

/zr/

 

Projektové záměry schválené Řídicím výborem ŘV ITI Hradecko-pardubické aglomerace ze dne 23. 1. 2019

Název projektu                                                                                  Příspěvek EU (Kč)

Náhrdelník Chrudimky (úsek 66)                                                         6 187 313,57

Propojení cyklostezky podél Kunětické ulice s navazujícími cyklostezkami

2 337 896,21

Stezka pro pěší a cyklisty Pouchov–Piletice                                     10 200 000

 

Projektové záměry vrácené k dopracování  (ze dne 23. 1. 2019)

Název projektu                                                                                 Příspěvek EU (Kč)

Lávka pro pěší a cyklisty (Poseidon-Polabiny) - úsek 58                   34 000 000

Stezka pro pěší a cyklisty Piletice-Rusek                                          10 200 000

Úpravy pro nemotorovou dopravu v prostoru Zimního stadionu a trasy na „Hučák“

5 100 000

Pardubice, Opočínek - kanalizace                                                      10 800 000

 

ITI hradecko-pardubická aglomerace v datech

Seznam všech podpořených projektů: http://iti.hradec.pardubice.eu/projekty.php?kategorie=5

 

 

K obrázku:

Jedním z již uskutečněných projektů podpořených ITI hradecko-pardubickou aglomerací bylo vybavební školních dílen Střední průmyslové školy Chrudim (soustruhy, frézky, CNC obráběcí centrum) pro výuku soustružení a frézování v učebních oborech zámečník, obráběč a v maturitních oborech strojírenství a mechatronika

ZDROJ: ITI hradecko-pardubická aglomerace

Celkovou částkou zhruba 1,646 mld. Kč bylo podpořeno 39 projektů na modernizaci muzeí, budování či rekonstrukci sbírek a jejich depozitářů, na restaurátorské dílny či třeba lepší sociální zázemí muzeí. Stalo se tak v rámci 21. výzvy z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) – Muzea, která loni běžela od srpna do října. Zřizovatelem takto podpořených zařízení musel být buď stát, nebo kraje, nikoliv však obce. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se chystá vyhlásit stejně laděnou výzvu také letos v září s tím, že bude otevřena do ledna 2018.

Náměstek ministryně pro místní rozvoj pro řízení sekce evropských programů Zdeněk Semorád dnes zástupce médií informoval o výsledcích 21. výzvy z IROP – Muzea, určené na podporu regionálních muzeí. Celkem bylo v rámci výzvy č. 21, která je historicky první výzvou svého druhu, podpořeno 39 projektů za přibližně 1,646 mld. Kč. O dotaci se mohla ucházet muzea, jejichž roční návštěvnost činila v posledních třech letech  v průměru více než 30 tisíc návštěvníků a která jsou zřizována státem či kraji.

Nejaktivnější a nejúspěšnější co do počtu projektů byl Jihomoravský kraj s osmi podpořenými projekty. Hned za ním se umístil Moravskoslezský kraj se sedmi úspěšnými projekty a na třetí příčku dosáhl Středočeský kraj s pěti podpořenými projekty. Naopak žádný projekt nebyl přihlášen z Pardubického kraje.

Do této výzvy bylo alokováno 2,1 mld. Kč, které poskytl Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF – European Regional Development Fund). Maximální výše podpory na jeden projekt mohla činit 125 mil. Kč, žadatel se na financování uznatelných nákladů projektu podílel pěti procenty, dalšími deseti procenty přispíval státní rozpočet.

Náměstek ministryně Zdeněk Semorád vysvětlil, že Evropská komise nebyla přístupna žádosti České republiky, aby tímto způsobem z ERDF mohly být podpořeny také projekty muzeí obcí a měst, případně svazků obcí. Městské a obecní projekty však mohly získat dotaci v minulém programovém období Evropské unie z regionálních operačních programů v rámci podpory cestovního ruchu. V současnosti regionální muzea zřizovaná městy a obcemi se svými případnými projekty mohou ve vybraných aglomeracích usilovat o podporu v rámci tzv. integrovaných nástrojů ITI/IPRÚ, případně v širším kontextu získat podporu z místních akčních skupin (MAS).

Jak Zdeněk Semorád spolu s ředitelem odboru řízení operačních programů MMR Rostislavem Mazalem konstatovali, podporu muzejních projektů neznamená, že by se v podpořených zařízeních kvůli modernizaci budov, rozšíření expozic a lepším zázemí pro návštěvníky mělo automaticky zvyšovat vstupné. Ministerstvo pro místní rozvoj ani nepodmiňuje podporu muzeím dalším zvyšováním návštěvnosti, i když mnohde k tomu určitě dojde.

Ministerstvo pro místní rozvoj si mj. na některých podpořených projektech považuje i to, že se zrekonstruují i depozitáře muzeí a zlepší také jejich zabezpečení, což v řadě případů umožní zpřístupnit tyto prostory odborné veřejnosti.

MMR připravuje další výzvu z IROP na podporu muzeí, která bude stejně koncipována jako výzva č. 21. Její vyhlášení je naplánováno na letošní září s tím, že otevřena bude do ledna 2018. Případní žadatelé o podporu mají tedy čas připravit pro tuto výzvu své projekty a mohou přitom vycházet z podmínek výzvy č. 21.

Zdeněk Semorád na dotaz Moderní obce případným žadatelům o dotaci vzkázal: Rozhodně své projekty s námi konzultujte. Nejen z osudů žádosti o podporu z výzvy č. 21 totiž vyplývá, že projekty, které jejich předkladatelé s vyhlašovatelem výzvy nekonzultovali, se často zadrhnou na zcela zbytečných maličkostech, kdy dodatečná náprava už není možná.

Z minulé výzvy byl podpořen i projekt Muzea automobilů TATRA v Kopřivnici, jehož zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. Dotace z IROP a státního rozpočtu v celkové výši 110,92 mil. Kč poputuje na zefektivnění ochrany a využívání sbírkových fondů historicky cenných exponátů (osobních a nákladních vozidel převážně značky TATRA včetně dalších předmětů výrobní povahy) a na zpřístupnění té části exponátů, které není v současné době kvůli absenci vhodných prostor možné vystavovat. Cílem projektu je také zabezpečení proti neoprávněnému přístupu, proti poškození či odcizení.

Do tohoto muzea zamíří na návštěvu už v pátek 23. června ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.  "Muzea v regionech naší republiky přilákají ročně tisíce turistů. Ministerstvo pro místní rozvoj, v jehož gesci je cestovní ruch, má proto zájem, aby naše muzea a jejich exponáty byly pokud možno v co nejlepším stavu a měly tak možnost oslovit další potenciální návštěvníky. Jejich věhlas, který má například právě muzeum automobilů TATRA, významně propaguje Českou republiku v zahraničí," připomněla Karla Šlechtová.*

/rš/

K foto:

Z expozice Muzea automobilů TATRA v Kopřivnice

Foto: archiv muzea

 

 

 

 

 

V pořadí už druhý ročník soutěže Komunální politik roku má své vítěze. Byli slavnostně vyhlášeni 22. listopadu v nově zrekonstruovaných prostorách Akademie veřejného investování na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Praze.

Soutěž je pořádána vydavatelstvím Profi Press s. r. o. a redakcí časopisu Moderní obec s cílem vyhledat, zviditelnit a ocenit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné územními samosprávami. Za všemi těmito nevšedními projekty stojí i nevšední lidé – komunální politici. Proto jsou oceňováni ti, kteří vznik projektu inspirovali, získali pro jeho realizaci zastupitelstvo i veřejnost, významně se podíleli na jeho uskutečnění, obstarali pro něj peníze a dál jej případně rozvíjejí.

Také letos soutěži Komunální politik roku 2016 poskytla svoji záštitu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a spolupořadatelství se znovu ujaly Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Redakce Moderní obce se mohla opřít i o podporu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR.

Slavnostního ceremoniálu vyhlášení výsledků soutěže se mj. zúčastnil ministr dopravy Dan Ťok, náměstci šéfů resortů pro místní rozvoj, vnitra, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, životního prostředí a další hosté. Ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, která byla služebně v zahraničí, zastupoval její náměstek Zdeněk Semorád. Přišel i nový předseda senátního výboru Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR Zbyněk Linhart spolu se členem tohoto výboru a předsedou senátorského klubu ODS Milošem Vystrčilem, který v loňském roce pomáhal pořadatelům soutěže položit její základy. Svaz měst a obcí ČR zastupoval jeho místopředseda Pavel Drahovzal.

 

Vítězové jednotlivých kategorií soutěže:

* Kategorie Sociální projekt roku: Zuzana Čiháková, starostka města Kouřim na Kolínsku, za projekt Posilování komunity dobrovolnickou prací a dárcovstvím.

* Kategorie Děti a rodiče: Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku, za projekt Zapojení předškolních dětí do činnosti dobrovolných hasičů.

* Kategorie Sport a veřejné zdraví: Filip Kořínek, starosta města Černošice v okrese Praha-západ, za projekt Hala Věry Čáslavské.

* Kategorie Kulturní a vzdělávací činnost: Ladislav Kubín, místostarosta obce Slavkov na Opavsku, za projekt 8. setkání Slavkovů z Evropy 2015.

* Kategorie odpadové hospodářství: Martin Ander, náměstek primátora statutárního města Brna, za projekt  RE-USE Managament statutárního města Brna.

* Kategorie Veřejná zeleň: Věslav Michalik, starosta obce Dolní Břežany v okrese Praha-západ, za projekt Nový hřbitov v Dolních Břežanech.

* Kategorie Dopravní projekt roku: Pavel Žerníček, starosta obce Rapotín na Šumperku, za projekt Elektrizace trati č. 293 Šumperk – Kouty nad Desnou.

* Ladislav Chlupáč, starosta města Litoměřice (kategorie Ekologický projekt roku).

Z nich hodnotitelská komise soutěže vybrala celkovou vítězku – starostku Zuzanu Čihákovou z Kouřimi, která obdržela i titul Komunální politik roku 2016. O svém projektu Posilování komunity dobrovolnickou prací a dárcovstvím uvedla: „V naší zemi města a vesnice zaznamenávají krásný a hladivý rozvoj. Všude většinou působí nějaký aktivní spolek, kde hodnoty pro svoji organizaci, ale i pro svou obec vytvářejí jeho členové dobrovolnickou prací – skauti, hasiči, sportovci, rybáři, myslivci... Cílený rozvoj dobrovolnictví, který na tuto práci navazuje, má obrovský význam. Zapojuje další lidi do prací pro celek, může být také specializovaný podle zapojení do projektů. Cíleným projektem lze představit lidi, kteří pomáhají například v rámci sousedské výpomoci. Cílená podpora a rozvoj dobrovolnické práce přinese ovoce každé komunitě.“

Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi křišťálové srdce, výrobek sklářů v Novém Boru, a pro svoji obec či město i šek na 20 tisíc korun. Celková vítězka soutěže pak získala titul Komunální politik roku 2016 a pro své město odměnu ve výši 50 tisíc korun.

K úspěchu soutěže přispěla i spolupráce s partnery jejích jednotlivých kategorií  – společnostmi ELEKTROWIN, hřiště.cz, MUNICIPAL – Centrum vzdělávání a odborných služeb, Wolters Kluwer ČR, EKO-KOM, PEKASS, I-Tec Czech a ECOBAT. Partnerem soutěže se stala společnost Asseco Solutions.

Vítězné i všechny další soutěžní projekty postupně představí časopis Moderní obec, počínaje lednovým vydáním 2017. Už nyní však lze zhlédnout videomedailonky vítězů všech kategorií i fotografie ze slavnostního vyhlášení výsledků soutěže, a to na internetové adrese: www.komunalnipolitikroku.cz pod odkazy Videogalerie a Fotogalerie.*

/rš/

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo první výzvu k předkládání projektů, které spadají do integrovaných plánů rozvoje území. Výzva se týká rekonstrukcí, modernizací a výstavby vybraných úseků silnic II. a III. třídy. Pro výzvu je připraveno téměř 840 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Jak při této příležitosti oznámila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) jsou kromě integrovaných plánů rozvoje území realizované také integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj jako nástroje, které slouží k soustředěné podpoře rozvoje vybraného území. Jejich nositelé zpracovávají strategie, ve kterých popisují problémy, potřeby a cíle vymezeného území. Tyto strategie schvalují řídicí orgány operačních programů, ze kterých mají být financovány projekty, přispívající k plnění potřeb dané lokality.

"Díky tomu tak můžeme přesně cílit naší podporu v této výzvě na aglomerace, které si jako jednu ze svých svojí priorit stanovily rekonstrukci, modernizaci a výstavbu vybraných úseků silnic II. a III. třídy, navazující na Transevropskou dopravní síť,“ dodala Karla Šlechtová.
Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) představují nástroj pro zajištění udržitelného městského rozvoje, který se bude realizovat v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci – Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Zlíně a ve funkčním zázemí těchto měst. Integrované projekty IPRÚ musí být v souladu se schválenou integrovanou strategií IPRÚ a slouží k naplnění cílů v ní stanovených. Přesné vymezení území pro realizaci projektů je uvedeno v integrované strategii IPRÚ.
První výzva pro integrované projekty IPRÚ v IROP „Vybrané úseky silnic II. a III. třídy – integrované projekty IPRÚ“ spadá pod specifický cíl 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T. Pro výzvu je připraveno téměř 840 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj a téměř 50 mil. korun ze státního rozpočtu. Žadateli mohou být kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji za účelem výkonu vlastnických práv a povinností k silnicím II. a III. třídy.
„Na tuto výzvu budou navazovat výzvy nositelů IPRÚ, které mohou upřesnit podmínky pro realizaci projektů na území jednotlivých aglomerací. Žadatelé o podporu si nejdříve připraví projektový záměr, který předloží k projednání Pracovní skupině Řídicího výboru IPRÚ. K projednanému projektovému záměru vydá Řídicí výbor IPRÚ Vyjádření o souladu nebo nesouladu projektového záměru se schválenou integrovanou strategií,“ upřesnil náměstek ministryně pro řízení sekce evropských programů Zdeněk Semorád.
Zpracování žádosti o podporu v MS2014+ je možné provádět po vyhlášení výzvy nositele IPRÚ. Hodnocení žádostí o podporu bude provádět Centrum pro regionální rozvoj ČR průběžně, podle data podání žádosti. Realizace projektů musí být ukončena do 30. 6. 2023.
Nositel integrované strategie IPRÚ poskytuje informace ke zpracování projektového záměru a jeho souladu s  výzvou nositele IPRÚ.

Kontakty na nositele integrované strategie IPRÚ jsou uvedeny v textu výzvy ŘO IROP budou také ve výzvě nositele integrované strategie IPRÚ.

Kontakty jsou uvedené na: http://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Kontakty

Podrobné informace o výzvě jsou zveřejněny zdehttp://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-40-Vybrane-silnice-II-a-III-tridy-IP-IPRU.

/tz/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down