O připomínkách ke strategii očkování proti koronaviru včera diskutovali představitelé krajů se zástupci ministerstev vnitra a zdravotnictví a se členy Centrálního řídicího týmu. Jednalo se především o tom, kdo bude indikovat občany k očkování, o zapojení praktických lékařů, o distribuci vakcín do regionů i o právních aspektech v případě zdravotních komplikací po očkování.

Připravili jsme přehled připomínek ke strategii očkování, které je třeba vyřešit ještě předtím, než se očkování zahájí. Jde především o to, že do celého procesu musí vstoupit zdravotní pojišťovny a vyzvat své pojištěnce k návštěvě obvodních lékařů. Ti by měli určit indikace k očkování, nastavit postup předvakcinačního vyšetření a nahlásit občana do očkovacího centra. Proto apelujeme na plné zapojení praktických lékařů do této strategie i do samotného provádění vakcinace,“ zdůraznil předseda Rady Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba. Spolupráce praktiků je důležitá i proto, že především menší regionální nemocnice nebudou schopny kvůli nedostatku zdravotníků vytvořit několik očkovacích týmů.

Hovořilo se rovněž o logistice vakcín, které jsou specifické svým uchováváním za velmi nízké teploty minus 70 stupňů Celsia. „Jsme přesvědčeni, že logistiku by měl zajišťovat stát, protože kraje nemají vybavení na to, aby uchovávaly vakcíny a rozvážely je do jednotlivých očkovacích míst. Stejně tak potřebujeme mít zásobu materiálu k očkování, tedy injekce, rukavice a další pomůcky. Musíme totiž pořád brát v úvahu, že se bude očkovat jeden člověk vždy ve dvou dávkách,“ dodal Martin Kuba s tím, že kraje také očekávají informační kampaň státu k očkování určenou obyvatelům napříč republikou.

Podle zástupců Centrálního řídicího týmu se připomínky krajů budou dále řešit i s vládou. První vakcíny v počtu 9500 kusů by do ČR měly dorazit do konce prosince. Jak uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová, Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s očkováním připravilo také novelu zákona o odškodnění za případné nežádoucí účinky očkování, která je nyní k projednání v Senátu.*

/zr/

Obrázek: web Ministerstva zdravotnictzví

Hejtmanky a hejtmani českých a moravských krajů dnes opět videokonferenčně diskutovali o systému Chytré karantény, která se bude v krátké době postupně realizovat ve všech krajích. Společně s nimi se videokonference účastnili zástupci týmu epidemiologa Romana Prymuly, Armády ČR, Ministerstva vnitra, ale i hygienici a představitelé Hasičského záchranného sboru ČR.

Profesor Roman Prymula popsal systém Chytré karantény, který má podle něj za cíl podstatně rychlejší a efektivní umístění lidí podezřelých z nákazy koronavirem do karantény, a to už do tří dnů od absolvování testu. Pro zjištění kontaktů nakaženého se přitom s jeho souhlasem využijí data mobilních operátorů.

V krajích se zavedením projektu budou pomáhat hygienikům zdravotníci Armády ČR. Oficiální spuštění Chytré karantény se po jejím pilotním ověření plánuje ve čtvrtek 9. dubna 2020. Kraje by měly získat 78 zdravotníků Armády ČR, kteří posílí krajské hygienické stanice.

První místopředseda Rady Asociace krajů ČR Jiří Běhounek požádal tým Chytré karantény, aby jednak nastavil koordinaci odběrových míst a skupin, které už nyní v krajích působí, a těch, jež budou nasazeny v regionech v rámci Chytré karantény. „Obrátil jsem se také na krajské IT specialisty, aby byli připraveni se na projektu podílet, ale budeme pro ně chtít jasné pokyny od realizačního týmu projektu,“ uvedl Jiří Běhounek.

Hejtmani v současnosti nemají zásadní problémy se zásobováním ochrannými prostředky od Ministerstva vnitra. „Děkuji všem hejtmanům za podporu, když jsme dodávky dolaďovali a když jsem kritizoval slabá místa státního zásobování. Děkuji hasičům za spolupráci při rozvozu, dále za distribuci odběrových setů prostřednictvím policejních vrtulníků také policii,“ dodal Jiří Běhounek. Další závoz ochranných prostředků, především roušek, respirátorů a rukavic, se plánuje podle informací Ministerstva vnitra na sobotu 11. dubna.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že v blízké době bude třeba s Ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami řešit velké finanční ztráty regionálních nemocnic, které vznikly útlumem výkonů a personálními náklady spojenými s řešením péče o pacienty s nákazou.

/zr/

Ilustrační foto: facebook Asociace krajů ČR*

 

Výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2017 celkové výše 1966 miliard korun, což odpovídá 40,0 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak vydaly o 84 miliard korun více než v předchozím roce.

Nejvíce prostředků směřovalo na sociální ochranu (605 mld.), zdraví (377 mld.), ekonomickou činnost (287 mld.) a vzdělávání (233 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (30 mld.), ochranu životního prostředí a obranu (po 41 mld.).

Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 4,4 %, tedy o 84 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na zdraví, konkrétně o 22 miliard korun. Následuje vzdělávání, kde nárůst činil 20 miliard korun,“ upřesnil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (10,3 %) a náhrad zaměstnancům (10,1 %). Naopak o 13,4 % klesly kapitálové transfery.

Při mezinárodním srovnání musíme vycházet z dat roku 2016, neboť Eurostat souhrnná data za rok 2017 dosud nepublikoval. „Ve srovnání s ostatními státy EU byl podíl výdajů vládních institucí v roce 2016 nižší a činil 39,4 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 46,2 %,“ konstatoval Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Tento podíl je nejnižší ze všech středoevropských zemích. Nejvyšší podíl byl naopak zaznamenán v Rakousku (50,3 %). V České republice putovalo na oblast sociálních věcí 31,2 % celkových výdajů vládních institucí, což je nejméně ze středoevropských zemí, přičemž průměr EU činil 41,2 %. Sociální výdaje se podílely na hrubém domácím produktu 12,3 %, zatímco průměr členských států EU byl 19,0 %.*

/zr/

 

Ilustrační foto:

Budova Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

 

Jak uvádí web Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz), v připomínkovém řízení se v současné době vypořádávají připomínky k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a některá další nařízení vlády. Návrh se předkládá s cílem zajistit od 1. ledna 2019 zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců

V souvislosti s příznivým  vývojem relevantních ekonomických ukazatelů se navrhuje zvýšit od 1. ledna 2019 platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě uvedené v přílohách k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 %, s výjimkou  pedagogických pracovníků, u nichž se navrhuje zvýšení nejméně o 10 % s tím, že se zavádí nový 5. platový stupeň (do 23 let praxe), čímž se celkový počet platových stupňů zvýší na osm, a též částečně dochází k nápravě deformace struktury této stupnice v podobě nerovnoměrných mezitřídních rozdílů.

Další výjimkou má být zvýšení stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k citovanému nařízení vlády, u které se navrhuje na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví nerovnoměrné zvýšení, a to od 11. do 13. platové třídy o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %.

Svaz uplatnil v rámci připomínkového řízení zásadní připomínku, aby navýšení platových tarifů bylo v odvětví sociálních věcí, školství a v odvětví zdravotnictví realizováno prostřednictvím příslušných kapitol státního rozpočtu a ze zdravotních pojišťoven.  Současně požadoval, aby navýšení platových tarifů bylo v odpovídající částce rovněž promítnuto ve výši příspěvku na výkon státní správy pro kraje a obce.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down