Upravit výzvy určené na rozvoj zdravotnictví v rámci dotačního programu REACT-EU tak, aby byly spravedlivě rozděleny do všech krajů. To je cílem Asociace krajů ČR.

Rada Asociace krajů ČR proto po Ministerstvu zdravotnictví a po Ministerstvu pro místní rozvoj požaduje navýšení alokace v 98. výzvě tak, aby mohla být dotace poskytnuta všem žadatelům, kteří splní hodnoticí kritéria. Odpadla by díky tomu nedůstojná soutěž v rychlosti klikání při podávání žádostí a peníze by se dostaly na všechny projekty. Srovnatelně kvalitní zdravotní péči by tak mohli mít obyvatelé všech krajů republiky. Na pravidelném jednání Rady Asociace krajů ČR, které se konalo v úterý 8. června v rezidenci pražského primátora, se na tom shodli všichni hejtmani v čele s předsedou rady asociace Martinem Kubou. Svůj požadavek chtějí probrat s vládou během příštího týdne.

Ukázalo se, že v rámci stávajícího systému výzev by se na některé kraje vůbec nedostalo. To je z našeho pohledu velmi nešťastné, protože jsme přesvědčeni, že zdravotnictví má posilovat napříč celou republikou. Rozhodovat podle času podání je principiálně špatně, proto chceme jednat o možnosti uspokojit všechny přihlášené projekty. Řešit by se to dalo více způsoby. Jeden z nich už máme přislíben. Vláda se bude snažit doplnit tuto výzvu o pět a půl miliardy z dalších tranší Evropské unie,“ uvedl předseda rady asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba a upřesnil, že předmětem jednání s vládou bude také snaha vyjednat další peníze ze státního rozpočtu, aby byly podpořeny projekty opravdu ze všech krajů.

Obdobně funkční kritéria musí být podle hejtmanů nastavena i v následné 99. výzvě, aby ani zde nerozhodovala rychlost podání projektů, ale aby byla jasně nastavená regionální kritéria, jako třeba počet obyvatel 65+ v jednotlivých regionech. „V rámci jednání asociace krajů jsme se bavili o možnosti uspokojit více projektů díky finanční spoluúčasti žadatelů,“ nastínil Martin Kuba s tím, že zapojení vlastních finančních prostředků prokazuje zájem žadatelů o realizaci projektu. „V případě stoprocentní úhrady se do projektů vymýšlí i věci nadbytečné, což není účelné ani hospodárné,“ vysvětlil dále předseda rady asociace a upozornil na to, že celá věc je ještě v jednání a definitivní rozhodnutí musí teprve padnout.

Kraje se podle Martina Kuby dále dohodly, aby část peněz z plánované 100. výzvy programu fixně směřovala na vybavení laboratoří na testování na koronavirus. Pokud chce stát v září při začátku školní roku testovat všechny žáky, za současných podmínek to není možné v krátkém časovém úseku stihnout. "Chceme proto, aby díky té 100. výzvě vznikla páteřní testovací síť pro navýšení kapacity PCR testů," uzavřel Martin Kuba.

Česko může získat z programu REACT-EU 18,4 miliardy korun. Peníze mají být využity podle předchozích informací MMR na rozvoj a modernizaci nemocnic, hygienických stanic nebo péče o pacienty s rakovinou a seniory.

/zr/

Na snímku: Ze včerejšího jednání hejtmanů v Rezidenci primátora hl. m. Prahy

Foto: archiv AK ČR*

Potřeba tepla na vytápění za celý loňský rok nedosáhla na desetiletý průměr, a tak se při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2020 lidé při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků ani při zvýšené spotřebě tepla kvůli častějšímu pobytu doma.

Loni kvůli pandemii došlo k významnému propadu dodávek tepla pro průmysl i terciální sféru. V topné sezóně od loňského září do konce letošních Velikonoc dodaly teplárny domácnostem přibližně o desetinu tepla více než při té minulé.

Klimatická náročnost, tedy potřeba tepla pro vytápění, byla v letech 2019 a 2020 stejná a v obou se topilo až do konce května. O celkové spotřebě tepla v domácnostech rozhodla protiepidemická opatření, zejména distanční výuka, práce z domova a omezení pohybu. Teplárny zaznamenaly u spotřeby domácností loni zvýšený odběr tepla průměrně kolem 4 %. To je meziroční nárůst spotřeby tepla na domácnost o necelý 1 GJ.

Domácnosti, které v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2020, se přesto nemusí obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni stoupla, ale desetiletý průměr přesáhla jen o 1,5 %. Zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské mírně zvýšené náklady na teplo víceméně bez problémů pokrýt,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Předběžná data Čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav ČR za IV. čtvrtletí 2020, kterou na konci března zveřejnil Energetický regulační úřad, také ukazují na vliv protiepidemických opatření na spotřebu tepla. Při meziročním srovnání dodávek tepla v letech 2019 a 2020 došlo u průmyslu v minulém roce k celoročnímu poklesu spotřeby tepla o 7,6 %, nejvíce pak ve 2. čtvrtletí roku 2020 o 14,8 %. V kategorii obchod, služby, školství, zdravotnictví celoročně poklesla dodávka tepla o 13,5 %, v 1. čtvrtletí roku 2020 dokonce o třetinu. Omezení se projevují i letos. I přes chladnější zimu teplárny zatím celkově dodaly svým odběratelům méně tepla.

Začátek topné sezóny  v loňském září a říjnu byl meziročně teplejší. Pak se proti předchozí zimě mírně ochladilo a potřeba tepla se postupně zvyšovala. Největší rozdíl v potřebě tepla přinesl právě skončený březen, který byl letos chladnější než vloni. Za období od září do konce Velikonoc byl podle aktuálního průzkumu v teplárnách meziroční nárůst spotřeby tepla v domácnostech zhruba o 10 %. Na tom se podílí chladnější zima přibližně ze dvou třetin a zvýšená spotřeba vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme více doma, přibližně třetinou.

Zatím nelze říci, jak probíhající topná sezóna nakonec dopadne. Podle dlouhodobé předpovědi by měl být i duben spíše chladnější než obvykle, pak by byla i topná sezóna mírně chladnější než desetiletý průměr,“ dodal Martin Hájek.

/zr/

 

K foto:

Od roku 2011, kdy byla umístěna na komíně Elektrárny Tušimice první hnízdní budka, už  na výškových stavbách v České republice sokoli vyvedli minimálně 291 mláďat. Letos by se mělo vylíhnout v hnízdních budkách už 300. sokolí mládě. Podporu hnízdění kriticky ohroženým sokolům dává ve svých areálech po celé republice i 17 tep­lá­ren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR. Za uplynulé deseti­letí na jejich komínech sokoli zahnízdili 37krát a vyvedli minimálně 110 mláďat. Jak dokládá snímek pořízený ornitologem  Václavem Beranem, v budkách na komínech není výjimkou ani kvarteto sokolích mláďat.*

 

Česká republika se v současné nelehké době potýká nejen s dopady pandemie covid-19, ale také s kybernetickými útoky zaměřenými zejména na informační a komunikační systémy zdravotnických zařízení. Prostřednictvím podpory z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, dochází k posílení souboru kybernetických opatření. Ty předcházejí a zajišťují připravenost pro řešení nebezpečných situací. V nadcházejícím programovém období se proto bude MMR pro tuto oblast snažit vyjednat co nejvíce financí.

 „IROP v oblasti kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních systémů zatím podpořil 54 projektů za 1,3 mld. Kč z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. I přes tyto investice je nutné v České republice posílit kybernetickou bezpečnost a schopnost reagovat na všechny současné i budoucí hrozby v kybernetickém prostoru. To jsou důvody, proč navrhuji zachování podpory v oblasti zdravotnictví a kybernetické bezpečnosti i v nadcházejícím programové období 2021 – 2027 a proč se budu na tyto oblasti snažit s Evropskou komisí vyjednat co nejvíce finančních prostředků,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Zdravotnické projekty spadají do všech tří prioritních os IROP, které lze zjednodušeně představit jako infrastrukturu, lidé a instituce. V oblasti zdravotnictví se pak jedná o zdravotnické vybavení a přístroje, zabezpečení informačních systémů nemocnic a integrovaný záchranný systém (IZS). Na oblast kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních systémů bylo celkem vynaloženo 1,3 mld. Kč z EFRR pro 54 projektů. Z nich je na zdravotnická zařízení zaměřeno 28 projektů v souhrnném objemu 895 mil. Kč. Jedním z již dokončených projektů je projekt Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje (ZZS ÚK) na zabezpečení komunikačních a informačních systémů. Díky podpoře z IROP ve výši 12,7 mil. Kč z EFRR jsou informační systémy ZZS ÚK lépe chráněny před možnými kybernetickými útoky, které by mohly narušit jejich provoz. Současně jsou lépe chráněna citlivá data spravovaná ze strany ZZS ÚK.

 

Dalším z podpořených projektů je projekt Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost s názvem Systém detekce kybernetických bezpečnostních incidentů ve vybraných informačních systémech veřejné správy, který je pomocí korelace dat schopen detekovat i bezpečnostní incidenty, které by jinak nebyly dohledatelné. Podpora z IROP činila 86,8 mil. Kč z EFRR. V případě základních složek IZS jsou podporovány aktivity na posílení vybavení technikou a věcnými prostředky, zvýšení odolnosti stanic, zajištění bezpečného a fungujícího zázemí a v neposlední řadě vytvoření zázemí pro rozvoj a zkvalitnění odborné přípravy. IROP podpořil realizaci 18 projektů celkem za 431 mil. Kč z EFRR zaměřených na zdravotnické záchranné služby pro zvýšení kvality přednemocniční neodkladné péče a záchranných prací.*

/tz/

V návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady, která se konala 23. dubna, vyzývá Aliance soudržnosti – celoevropská aliance požadující silnější politiku soudržnosti po roce 2020 – k tomu, aby politika soudržnosti zůstala prioritou v rámci rozhovorů o strategii oživení po krizi způsobené onemocněním covid-19 a aby zohledňovala potřeby a zkušenosti regionů a měst.

Aliance soudržnosti byla založena v říjnu 2017 Sdružením evropských příhraničních regionů (AEBR), Shromážděním evropských regionů (AER), Konferencí evropských regionálních zákonodárných shromáždění (CALRE), Radou evropských obcí a regionů (CEMR), Konferencí okrajových přímořských regionů (CPMR) , iniciativou EUROCITIES  a Evropským výborem regionů s cílem zabránit zastropování výdajů Evropské unie na období po roce 2020 a zvýšit povědomí o zásadní úloze politiky soudržnosti.

V prohlášení Aliance soudržnosti mimo jiné stojí: Boj proti pandemii covid-19 a za oživení evropského hospodářství jsou závodem s časem. Jakékoli další zpoždění při zajišťování odpovídajícího plánu EU na podporu oživení, jenž se bude opírat se o silný rozpočet EU, ohrozí naši schopnost chránit zdraví a sociální práva občanů, zachovat výrobní kapacitu Evropy, pomoci podnikům přežít krizi a investovat do udržitelné budoucnosti.

Aliance z těchto důvodů vyzývá k uskutečnění následujících opatření všemi členskými státy EU:

* zajistit, aby v nejhůře postižených zemích a regionech pokračovala mimořádná opatření podporovaná politikou soudržnosti, s odpovídajícím financováním a zvláštními pravidly;

* posílit plánované investice do politiky soudržnosti na období 2021–2027 s cílem urychlit oživení a v dlouhodobém horizontu zajistit odolnější, spravedlivější a udržitelnější Evropu;

* zajistit, aby mimořádné finanční iniciativy přispívaly k sociální, územní a hospodářské soudržnosti tím, že budou řešit místní daňové ztráty a příjmy a podporovat místní a regionální orgány – jakož i příslušné podniky ve veřejném vlastnictví – při provozování místních služeb pro občany během pandemie i po ní;

* úspěšně završit jednání o budoucí politice soudržnosti, a umožní tak včas zahájit nové období financování v roce 2021 a zajistit, aby mohla být politika soudržnosti prováděna i v následujících letech;

* spojit všechny úrovně veřejné správy s cílem investovat do zlepšení zdravotnických služeb v celé EU, a to jak navýšením financování pro zdravotnictví v rámci politiky soudržnosti, tak vytvořením specializovaného mechanismu pro případy zdravotní nouze;

* uznat dobré příklady přeshraniční a nadnárodní spolupráce během současné krize a aktivně zapojí ESÚS, euroregiony a všechny příhraniční regiony EU do boje proti viru, jakož i do budoucího hospodářského oživení.

Aliance soudržnosti proto požaduje, aby jak „základní“ rozpočet EU, tak i mimořádné finanční investiční iniciativy vycházely ze zkušeností a znalostí místních aktérů, kteří se potýkají s pandemií a jejími důsledky. "Investice EU musí využívat flexibility a zjednodušení, jakákoli nadměrná centralizace by však vážně narušila jejich účinnost. Politika soudržnosti je nejlepším nástrojem EU pro strukturální posílení sociálního a hospodářského rozvoje regionů a měst (včetně opatření v oblasti zdraví a klimatu). Je zapotřebí ji posílit a plně mobilizovat s cílem zvýšit v dlouhodobém horizontu odolnost všech místních a regionálních orgánů, aby bylo zajištěno, že budou dostatečně připraveny na hospodářské dopady současné krize, ale i jakýchkoli dalších krizí, a doplní tak stávající i budoucí nástroje reakce na naléhavé situace," stojí dále v prohlášení.

Pokud jde o případné posílení programu na podporu reforem, skutečné zapojení regionů a měst do posuzování potřeb a do přípravy intervencí, v úzké koordinaci s plány politiky soudržnosti podle Aliance soudržnosti bude mít rozhodující význam pro zajištění toho, aby nebylo opomenuto žádné místo a aby byl účinně usměrněn územně asymetrický dopad reforem. Kromě toho by se regiony a města měly zapojit do diskuse o tom, jak z územního hlediska posílit odolnost evropské společnosti při řešení pandemické krize a jejích hospodářských a sociálních důsledků.

"Teď je naprosto nezbytné, aby orgány EU postupovaly v duchu solidarity a odpovědnosti. Konečným výsledkem jednání nemůže být soubor nadměrně centralizovaných finančních prostředků a nejistých finančních nástrojů opírajících se pouze o reakci soukromých trhů. Musíme Evropě poskytnout účinnou kombinaci nástrojů, kde budou náležitě vyváženy granty a úvěry a kde se bude v zájmu zajištění lepší reakce na potřeby občanů EU plně uplatňovat zásada partnerství.

Jen pokud budeme mít odvahu a vzájemnou důvěru, můžeme Evropu vyvést z této nouzové situace," uzavírá prohlášení Aliance soudržnosti.*

/zr/

 

Při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik by se Česká republika během následujících padesáti let dostala do bezvýchodné dluhové pasti. Důvodem je především stárnutí obyvatelstva a s ním spojené zvyšování nároků na penzijní systém. Ukázala to historicky první Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zpracovaná Národní rozpočtovou radou.

Přestože Česká republika v současnosti patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, jsou její veřejné finance dlouhodobě neudržitelné. Při zachování stávajícího nastavení výdajových a daňových politik by se do roku 2068 mohl veřejný dluh vyšplhat až na 230 % hrubého domácího produktu (HDP). To by znamenalo, že země nebude schopna hradit svoje výdaje a závazky a propadne se do dluhové pasti.

Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada. „České hospodářství bude v následujících 50 letech růst i nadále rychleji než ekonomiky vyspělejších zemí. Ani zvyšování daňových příjmů, které pokračující konvergence přinese, ale nebude stačit na to, aby vyvážilo schodky penzijního systému způsobené stárnutím obyvatelstva,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Zatímco nyní činí podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci 19 %, kolem roku 2060 bude už do této věkové skupiny spadat téměř každý třetí obyvatel. Zpráva Národní rozpočtové rady ukazuje, že po roce 2030, kdy do důchodu začnou odcházet populačně silné ročníky, bude penzijní systém čelit prudkému nárůstu výdajů. Současný vyrovnaný stav se tak promění v každoroční deficity, které se do roku 2059 vyšplhají až nad 5 % HDP.

Česká společnost se bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě? Čas, který mají politici i široká veřejnost na nalezení konsenzuálního řešení, se rychle krátí,“ konstatovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Kromě výdajů na starobní důchody porostou podle Zprávy v poměru k HDP v následujících 50 letech také veřejné výdaje na zdravotnictví či sociální dávky. Rychlejší růst výdajů v porovnání s příjmy by sám o sobě v následujících 50 letech prohloubil dluh sektoru veřejných institucí z 34,7 procenta HDP na konci roku 2017 na 180 % HDP. Překročení dluhové brzdy, jež je nyní zákonem stanovena na 55 % HDP, a následné další zvyšování zadlužení by však vyvolalo reakci finančních trhů, na nichž si stát obstarává zdroje prodejem dluhopisů. „Investoři by při zhoršujícím se stavu českých veřejných financí požadovali za svoje prostředky rizikovou prémii, která by se projevila nárůstem úrokových sazeb ze státních dluhopisů. To by vývoj dluhu ještě zhoršilo,“ dodala Eva Zamrazilová.

Zpráva Národní rozpočtové rady kromě dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí poukázala také na střednědobá rizika. Zátěžové tříleté scénáře, ve kterých Rada pracovala se zpomalením růstu HDP na dvě procenta ročně, resp. jeho stagnací, naznačují, že pokud by se opakovaly světové hospodářské poruchy minulého desetiletí, veřejné zadlužení by se zhoršovalo stejně rychle jako při předchozí krizi. „Tentokrát by ovšem byla nevýhodou horší výchozí pozice, protože stávající zadlužení je ve vztahu k HDP vyšší, než bylo v roce 2008,“ připomněl člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.

Klíčová zjištění Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí:

* 31 % bude pravděpodobně podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci ve 60. letech 21. století;
* v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik by podíl veřejného dluhu na HDP začal od poloviny 30. let 21. století narůstat a v padesátiletém horizontu by se vyšplhal až na 230 % HDP;
*  výdaje na starobní důchody začnou během 30. let 21. století ze stávající úrovně 7 % HDP rapidně růst a budou kulminovat kolem roku 2059 na úrovni 12,9 % HDP;
* 2,86 je počet procentních bodů HDP, o který by se muselo každý rok zlepšit primární strukturální saldo po dobu 50 let, aby na konci tohoto období dluh nepřesahoval hranici dluhové brzdy (55 % HDP);
* 40 % je přibližná hranice podílu veřejného dluhu na HDP, která za současných podmínek zajistí, že v případě ekonomických problémů nedojde k aktivaci dluhové brzdy.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu.*

/zr/

 

 

Vláda schválila navýšení platů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Peníze však k tomu zatím neuvolnila. „Žádáme vládu o okamžité řešení,“ volají hejtmani.

Hejtmani vyzývají vládu a příslušná ministerstva k maximální součinnosti a efektivitě při nastavování pravidel čerpání a přerozdělování finančních prostředků na platy a mzdy v sociálních službách a ve zdravotnictví. O jejich navýšení od 1. července rozhodla vláda 31. května. Krajům však žádné peníze na tento účel dosud neuvolnila. Reálně tak hrozí, že na bedra krajů přibude další finanční zátěž, stejně jako v případě mezd řidičů autobusů. O závažné situaci jednala v Liberci v pátek 9. června Rada Asociace krajů ČR.

Velice vítáme schválení prostředků na platy a mzdy v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví. Byly to kraje, komu se téma podařilo prosadit jako 3. programový bod na jednání celostátní tripartity a zároveň, kdo dlouhodobě upozorňuje na platové podhodnocení pracovníků v těchto službách,“ připomněla předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová s dovětkem, že "nyní důrazně žádáme příslušná ministerstva o maximální součinnost při nastavení pravidel čerpání a přerozdělování prostředků, aby bylo zajištěno, že vládou slíbené prostředky pracovníci skutečně obdrží".

Nařízení vlády je pro nás závazné. Ale pokud nedostaneme finanční prostředky, pak nebudeme moci financovat jiné věci, které má kraj ve správě, a to není dlouhodobě udržitelné," upozornil zlínský hejtman a místopředseda rady Jiří Čunek.

Kraje se shodují v tom, že je třeba zavést systémové řešení v oblasti financování mezd a platů. „Obrovský problém spatřujeme v nesystémovém rozhodování vlády, které staví kraje, instituce i zaměstnance do velice složité situace. Proto patří k prioritám Asociace krajů ČR zavedení jasných pravidel pro financování mezd a platů, která by krajům umožnila s dostatečným předstihem připravit své rozpočty na nová nařízení,“ konstatovala Jana Vildumetzová.

Kraje zdůrazňují, že jednání vlády velice vážně dopadá na jejich chod. „Pokud mají kraje fungovat efektivně a investovat do svých rozvojových aktivit, musí taková nařízení znát včas,“ dodala Jitka Volfová, statutární zástupkyně hejtmana Libereckého kraje Martina Půty.*

/zr/

Na snímku zleva: Jiří Čunek, Jana Vildumetzová a Jitka Volfová

Foto: archiv AK ČR

Dnes odpoledne má jednat celostátní tripartita, tedy Rada hospodářské a sociální dohody (RHSD – složená ze zástupců vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců), které se tradičně zúčastní i představitelé krajů. Mluvit se má i o vážné situaci ve zdravotnictví a sociálních službách. Jednání se uskuteční v Lichtenštejnském paláci v Praze.

Jak před dnešním jednáním uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová, sociální dialog je pro kraje naprosto zásadní. K čemu to vede, pokud se předem mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a vládou témata detailně neprojednají, ukázala například situace se zvýšením mezd řidičů autobusů.

"Tehdy se rukojmími nešťastného nařízení vlády stali lidé, kteří kvůli stávce řidičů měli problém dostat se do práce,“ připomněla Jana Vildumetzová a dodala: „O to víc mě v souvislosti s pondělní tripartitou, která se koná pouze jednou ročně, mrzí, že premiér Bohuslav Sobotka nevyslyšel žádost hejtmanů a krajské zdravotnictví a sociální služby nezařadil na jednání jako řádný programový bod. Situace je přitom velmi vážná. Vrásky na čele nejen krajům, ale i městům a obcím, přidělává novela nařízení vlády č. 564/ Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Týká se i platů zdravotních sestřiček. Mají se zvýšit, ale kraje nemají, kde na to vzít.

Právní předpis má od 1. července 2017 zvýšit platové tarify zaměstnanců v kultuře, nepedagogických pracovníků v regionálním školství, sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních a komunálních službách a zdravotnického personálu. Zmiňovaným zdravotním sestrám by se tak měl zvýšit plat o 2000 Kč. Jenže i když hejtmani několikrát žádali ministra zdravotnictví, aby poslal kritéria a podmínky dotačního programu, který má danou věc řešit a Miloslav Ludvík ho slíbil už v únoru, je konec května a dosud se tak nestalo. Navíc domluvenou schůzku, která se měla konat minulý pátek, ministr zrušil a nový termín Janě Vildumetzové nabídl až 1. června, tedy až po jednání tripartity.

Každá druhá z padesáti největších tuzemských nemocnic má přitom podle sondy, kterou provedl Seznam.cz, v současné době ekonomické potíže a musí zavírat oddělení. V zařízeních chybí lékaři a zdravotní sestry. Největší problémy jsou na internách nebo chirurgiích. Podle redakce například v pražské Thomayerově nemocnici zavřeli zhruba deset procent lůžek, v brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny a také v Semilech zase omezili provoz chirurgie.

Kraje však donekonečna nemohou dotovat vládní rozhodnutí o zvýšení platů, kterých před volbami přibývá (např. zvýšení mezd řidičů autobusů). A to i přes to, že hejtmani jednoznačně podporují, aby lidé za kvalitní práci dostávali dobře zaplaceno. Peníze pak nejen krajům, ale i městům a obcím, chybí jinde. Jak by se situace s úkoly navíc měla řešit, stojí v nedávném prohlášení Asociace krajů a Svazu měst a obcí, viz: https://moderniobec.cz/stat-ma-samospravam-pomahat-nikoliv-jim-znesnadnovat-zivot-v-plzni-se-na-tom-shoduji-ucastnici-snemu-svazu-mest-a-obci/.

/zr/

Na snímku: Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně

Foto: archiv

 

Hejtmani se na jednání Rady Asociace krajů v Dříteči na Pardubicku v pátek 5. května shodli na tom, že 420 milionů korun, které vláda slíbila jako kompenzace na zvýšení mezd řidičů autobusů, budou požadovat i v dalších letech. Peníze by se měly rozdělit podle počtu objednaných kilometrů.

Představitelé krajů předpokládají, že dodatky ke smlouvám a návrh na rozdělení slíbených peněz by měli poslat premiérovi do 12. května.

Panuje shoda všech hejtmanů, že peníze z vládní rozpočtové rezervy by měly jít na opravy silnic II. a III. tříd,“ prohlásila po jednání předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodala: „Finance by měly jít prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, státní dotaci totiž nelze poskytnout přímo na zvýšení mezd, když kraje řidiče nezaměstnávají, mají smlouvy s dopravci.

Přerozdělení podle počtu objednaných kilometrů je jediným spravedlivým řešením. I stejně velké kraje mohou mít jinou strukturu venkovských sídel,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Jak dákle připomněl, částka 420 milionů korun je polovinou nákladů, které kraje v kontextu se zvýšením mezd řidičů autobusů musely vydat. "Je to kompromis se skřípěním zubů. V případě našeho kraje takto vypočítané peníze budou de facto stačit, situace v dalších krajích je však odlišná,“ poznamenal Martin Netolický.

Představitelé krajů na svém pátečním jednání zdůraznili, že v případě, kdy vláda schválí navýšení mezd, které si vyžádá náklady z krajských rozpočtů, měla by garantovat i potřebné peníze. Tak to bohužel nebylo ani u zvýšení mezd řidičů autobusů, zvýšení platů ve veřejném sektoru či zvýšení platů zdravotníků. Ministři sice krajům dali povinnost platy v krajských zdravotnických zařízeních zvýšit, neřešili však, kde na to kraje mají vzít. Proto většina krajů nemohla pružně reagovat a platy navýšit od 1. ledna, ale až od začátku března.

Situace ve zdravotnictví přitom obecně není dobrá, nedostatek zdravotnického personálu je zřejmý napříč republikou. Kraje nyní čekají na podmínky avizovaného dotačního titulu, který by měl umožnit nárůst platů zdravotních sester v krajských zdravotnických zařízeních. Od 1. ledna příštího roku pak kraje očekávají, že nárůst bude zahrnut do úhradové vyhlášky.

Nedostatek zdravotnického personálu bude také jedním z témat připravovaného jednání celostátní tripartity se zástupci krajských tripartit. Asociace krajů ČR chce poslat dopis premiérovi se žádostí, aby se na program zařadilo také krajské zdravotnictví a sociální služby.*

/tz/

Zdroj obrázku: https://www.facebook.com/asociacekraju/photos/a.1619177554779303.1073741840.605302382833497/1619177644779294/?type=3&theater

Ekonomickou a medicínskou funkci krajských nemocnic má zlepšit připravovaný holding. S návrhem reorganizace zdravotnických zařízení Libereckého kraje, který se nejprve dotkne Krajské nemocnice Liberec a Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, se minulý týden seznámili krajští radní a včera rovněž členové Výboru pro zdravotnictví zastupitelstva kraje.

Návrh zpracovala právní firma AD LEGES. Strategii vytvoření holdingu podporuje rada kraje i výbor pro zdravotnictví a předložený materiál bude podle náměstka hejtmana pro resort zdravotnictví Přemysla Sobotky sloužit jako základ pro diskuzi na všech úrovních. „Cesta k vytvoření holdingu není jednoduchá, jsme teprve na začátku dlouhých jednání. Prvním důležitým krokem je, že rada kraje i výbor pro zdravotnictví tento směr podporují. Návrh, i přes některé detaily, v principu vítají i primátor Liberce a starosta Turnova. Nová struktura, ať již bude v jakékoliv formě, nesmí porušit akcionářskou dohodu o financování výstavby nového pavilonu v Krajské nemocnici v Liberci. Jedná se o projekt, který z pohledu kvality zdravotní péče považujeme za klíčový pro celý Liberecký kraj,“ říká náměstek.

 

O připravovaném projektu budou samozřejmě informováni jak zastupitelé Libereckého kraje, tak zastupitelé Liberce a Turnova. Kraj pro ně chystá seminář, na kterém budou moci vznést své připomínky a diskutovat o budoucí podobě řízení krajského zdravotnictví.

Vytvoření holdingu potrvá nejméně jeden rok. Do té doby by měl nový ředitel českolipské nemocnice uklidnit současnou situaci, tak aby do holdingu vstupovaly subjekty bez výraznějších problémů,“ dodává náměstek Sobotka.*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down