Od 1. září až do konce listopadu se v Česku uskuteční Integrované šetření v zemědělství. Plošný zemědělský cenzus letos probíhá ve všech státech Evropské unie. Jeho výsledky poslouží také pro formování domácí i celoevropské zemědělské politiky.

Aktuální zjišťování navazuje na sérii pravidelných strukturálních šetření konaných v České republice od roku 1995, naposledy v roce 2016. Obsahem šetření jsou údaje o počtu a struktuře pracovníků v zemědělství, výměře a využití obhospodařované zemědělské půdy a jejím vlastnictví či pachtu, zavlažování, hnojení a hospodaření se statkovými hnojivy, stavech hospodářských zvířat a typech jejich ustájení, ekologickém hospodaření a jiných výdělečných činnostech zemědělských subjektů.

„Naším cílem je zjistit údaje o skutečném rozsahu a stavu českého zemědělství a srovnáním s daty z předchozích šetření vysledovat a popsat změny, k nimž v tomto důležitém a sledovaném odvětví dochází. Výsledky také pomáhají formovat zemědělskou politiku na národní i evropské úrovni,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Strukturální šetření je také podkladem pro aktualizaci zemědělského registru, který slouží jako základ pro každoroční zemědělské statistiky.

 

Šetření se týká zemědělských subjektů, které splňují některou ze stanovených prahových hodnot. V rostlinné výrobě například obhospodařují alespoň pět hektarů zemědělské půdy či dva hektary půdy orné nebo 0,1 hektaru vinic nebo součtová plocha sadů a ostatních trvalých kultur dosahuje alespoň 0,3 hektaru nebo součtová plocha zeleniny a jahod alespoň 0,5 hektaru. V živočišné výrobě půjde o subjekty, které chovají hospodářská zvířata v přepočtu na dobytčí jednotky od  hodnoty 1,7. Podrobnější informace o prahových hodnotách i celém šetření jsou uvedeny na webových stránkách ČSÚ.

„Právnické osoby a fyzické osoby disponující datovou schránkou obdrží výkaz do datové schránky. Ostatní fyzické osoby jej obdrží poštou anebo budou kontaktovány tazateli, kteří jsou povinni se prokázat průkazem tazatele. Všichni respondenti pak mají možnost vyplnit výkaz
v elektronické formě,“
upozorňuje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství , a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Výsledky Integrovaného šetření v zemědělství budou zveřejněny v srpnu příštího roku.

 /zr/*

Voda a les byly nejskloňovanějšími pojmy na dnešni konferenci Samosprávy 2019. Už čtvrtým rokem za sebou ji uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR. Konference, která se konala v Brně, se zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pozornost, kterou po loňském katastrofálním suchu  konference věnovala vodě, jistě není překvapivá. Obsahem hned několika příspěvků byly i dopady klimatických změn na hospodaření v lesích a souvislost mezi suchem a kůrovcovou kalamitou.

ČERPÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH DOTACÍ MÁ BÝT PODMÍNĚNO ZADRŽOVÁNÍM VODY

Pokud jde o vodu, europoslanec Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, upozornil mimo jiné na přetrvávající problémy ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy. „Domnívám se, že jediným účinným řešením je podmínit čerpání evropských i národních zemědělských dotací tím, že zemědělci budou na obhospodařované půdě provádět efektivní retenční úpravy. Ty povedou k žádoucímu zadržování voy v půdě a zároveň budou prevencí lokálních povodní, jejichž následky často – a mnohdy opakovaně – nesou obce,“ prohlásil.

STÁT MUSÍ VÝRAZNĚJI PODPOŘIT BOJ S KŮROVCEM

Velmi zajímavé bylo pro účastníky konference také téma kůrovce, mimo jiné proto, že města a obce vlastní zhruba 17 procent všech lesů v ČR. „Nejsou však schopny pouze z vlastních prostředků zajistit včasnou a účinnou ochranu těchto lesů před kůrovcovou kalamitou, bez významnější pomoci státu není možné šíření kůrovce zastavit, mimo jiné i kvůli oslabení lesních ekosystémů v důsledku sucha,“ připomíněl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček.

Sdružení místních samospráv požaduje také vyšší kontrolu soukromých vlastníků lesů. Zásadním problémem jsou podle SMS ČR takoví vlastníci, kteří na výskyt kůrovce nereagují nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ uvedl k tomu Karel Ferschmann, předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Kromě hlavního tématu vody, kůrovce a financí na řešení těchto problémů se program konference věnoval například trendům a vybraným příkladům při spolupráci obcí v ČR a zahraničí, tomu, jak lze efektivně využívat PR a sociální sítě u měst a obcí, významu finanční analýzy nebo aktuálním a inspirativním projektům v oblasti smart cities/smart villages.

Konferenci připravilo Sdružení místních samospráv ČR ve spolupráci s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a letos se konala pod záštitou a za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana.*

/zr/

K foto:

Na konferenci promluvil i ministr zemědělství Miroslav Toman

Foto: archiv MZe

 

Nová webová aplikace Limity využití půdy dokáže analyzovat, zda je konkrétní pozemek kdekoliv na území České republiky vhodný pro zemědělské, průmyslové či jiné využití. Je nástrojem proti zbytečnému zabírání kvalitní zemědělské půdy na průmyslovou a jinou zástavbu.

Aplikace, kterou vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, je volně dostupná na internetu, viz: http://limitypudy.vumop.cz.

S webovou aplikací Limity využití půdy mohou pracovat města a obce, potenciální investoři, odborné útvary státní správy a další. Pomůže jim vybrat lokalitu pro konkrétní výstavbu a zároveň přitom ochránit nejcennější půdu. Nabízí totiž možnosti s nejmenším dopadem na životní prostředí. V aplikaci zájemci najdou i nevyužívaná území (tzv. brownfields), která jsou pozůstatkem po zaniklých zemědělských družstvech a lze je například využít pro menší výrobny.

Aplikace se už osvědčila v praxi. Ministerstvo zemědělství ji využilo při posouzení záměru Ministerstva průmyslu a obchodu na vybudování průmyslové zóny ve Veselí nad Lužnicí. Z analýzy vyplynulo, že navržená zóna by z větší části ležela na půdě zařazené do II. třídy ochrany, tedy na vysoce kvalitní půdě, což bylo pro Ministerstvo zemědělství nepřijatelné, a proto vláda tuto zónu neschválila.

Zájemce může svůj dotaz specifikovat prostřednictvím aplikace Limity využití půdy podle různých kritérií a vybere ta, která jsou pro něj důležitá. Lze si v dané oblasti zobrazit například třídy ochrany zemědělského půdního fondu, jestli se nachází v záplavovém nebo chráněném území a zda se zde přirozeně akumuluje voda. Obsahuje i demografické a ekonomické ukazatele, jako je hustota zalidnění, míra nezaměstnanosti a struktura vzdělání obyvatel. Tyto parametry může tazatel prostřednictvím webové aplikace různě kombinovat podle svých potřeb a záměrů. Nástroj je také propojený s katastrem nemovitostí pro zjištění vlastnické struktury vybrané plochy.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy počítá s tím, že aplikaci bude postupně doplňovat o další parametry, například o ekologickou stabilitu nebo záměry krajů na příslušném území.*

/zr/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down