Co konkrétně vyplývá z unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), jak se s těmito závazky vyrovnat a jak reagovat na závěry Klimatické konference OSN (COP26), která se konala koncem loňského roku v Glasgowě? To jsou hlavní otázky, na které bude zaměřen 8. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2022 s podtitulem Přechod k udržitelnosti (Transition to Sustainability).

Vystoupí zde řada zahraničních i známých osobností z oblasti šetrného stavebnictví. Akci pořádá Česká rada pro šetrné budovy. Kvůli pandemické situaci se akce koná online, jednotlivé příspěvky budou nahrány dopředu. Konference proběhne online 22. února 2022, všichni mluvčí ale budou k dispozici „naživo“ při závěrečné diskusi. Letošní ročník konference se koná s podporou rad pro šetrné budovy zemí V4, tedy Slovenska, Polska a Maďarska. Jde o první velkou společnou akci těchto institucí Visegrádské skupiny zaměřenou na udržitelný rozvoj. Generálním partnerem konference je firma Saint-Gobain. K mediálním partnerům akce patří také Stavební fórum.

SF/pb*

Všechny obce do konce tohoto roku musí přijmout novou obecně závaznou vyhlášku, na základě které budou vybírat poplatky za odpad. Vyhláška by měla být schválena nejpozději v polovině prosince, aby byly splněny lhůty a požadavky zákona o obcích.

Abychom předešli možným zmatkům z nové právní úpravy,“ říká František Lukl, předseda Svazu města obcí ČR a starosta města Kyjov a pokračuje: „Kdy se bohužel  výklady jednotlivých ministerstev v několika podstatných otázkách rozcházejí či si navzájem odporují,  připravili jsme speciální blok v rámci svazové Poradny pro obce – Odpadová legislativa, které mohou práci při vydávání nové vyhlášky usnadnit a nalézt odpovědi na řadu dotazů všem zástupcům samospráv.“

Více na www.smocr.cz a na Facebooku.*

/AK/

O zeleň se v hlavním městě stará několik desítek správců. Data sbírají do vlastních databází, které spolu ale navzájem nemohou komunikovat. Nejdůležitější informace budou proto jednotlivé městské části a organizace nově předávat do jednotného systému, spravovaného Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Metropole bude moci lépe koordinovat celoměstské projekty a zvyšovat odolnost území proti klimatickým změnám. Data budou volně dostupná i veřejnosti.

Systematická správa zeleně je základní podmínkou úspěšné péče o životní prostředí ve městě. Magistrát hlavního města, Technická správa komunikací a Institut plánování a rozvoje se proto dohodly na vytvoření jednotného systému sdílených dat o zeleni. Sbírat se budou data o stromech, zelených plochách či vodních tocích. Například u stromů nepůjde jenom o polohu a druh, ale také o jejich základní parametry. 

Princip řízení města na základě dat se stále rozšiřuje do nových oblastí, jako je třeba modrozelená infrastruktura. Věřím, že systém sdílených dat o zeleni pomůže zefektivnit péči o životní prostředí v našem městě. Zároveň vítám, že informace o zeleni budou publikovány formou otevřených dat, která můžou dále posloužit jako základ pro doplňující aplikace, třeba na podporu komunitních projektů péče o zeleň,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib

„Navrhované řešení prostřednictvím jednotného formátu a obsahového standardu je řešením efektivním, moderním a technicky i nákladově nenáročným. Nově vytvořený systém umožní napříč organizacemi a městem lepší správu, údržbu a plánování rozvoje zelené infrastruktury,“ říká první náměstek primátora Petr Hlaváček.

Klíčovým partnerem pro získávání a využití dat budou městské části, které rovněž zelenou infrastrukturu spravují. Zapojí se například i Lesy hlavního města Prahy. Všechny organizace zpracovávají svoje databáze zeleně s podobnými informacemi. Jejich technologické řešení se ovšem značně liší a někde vytváří tyto seznamy externí firmy. V jednotném systému budou sdíleny údaje, které jsou potřebné pro řešení celoměstských problémů.

„Abychom se uměli kvalitně starat o zeleň musíme prvně vědět, v jakém je stavu. Proto TSK nově vlastní informační systémy o stavu stromů. Díky tomu dokážeme obratem a bez dalších nákladů pomoci těm správcům zeleně, kteří dnes nemají odpovídající nástroj sběru dat o stromech a jejich stavu. Každopádně pro správce, kteří dnes používají vlastní systém, nebude sjednocení představovat žádnou zátěž díky chytrému technickému řešení, kdy IPR dokáže potřebná data "vytáhnout" z různých softwarů,“ dodává Adam Scheinherr, II. náměstek primátora.

„Praha patří mezi nejzelenější města na světě. Věřím, že sdílení dat o stavu zeleně pomůže jednotlivým organizacím a městským částem zeleň v Praze ještě více rozvíjet a lépe udržovat,“ říká náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Projekt byl schválen Radou hlavního města. Zprovoznění první základní aplikace je plánováno na únor příštího roku. Postupně se budou přidávat městské části a organizace, které budou mít povinnost data pravidelně aktualizovat.

„Data budou zpřístupněna pomocí informačního systému, který už dnes uchovává množství dat o infrastruktuře města. Plánujeme vytvořit webové mapové aplikace v rámci našeho geoportálu a další platformy, publikace otevřených dat o zeleni nebo propojení údajů s 3D modelem Prahy,“ vysvětluje ředitel IPR Ondřej Boháč.*

/zr/

Klima se podstatně mění. Průměrná teplota v Česku za posledních 60 let vzrostla již o dva stupně. Nové podmínky ovlivňují i plánování měst. Co mohou s problémem dělat?

„Budovy i veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder,“ dodává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Jak adaptovat města a stavby na klimatické změny ukáže další ze série přednášek RethinkArchitecture, kterou pořádá Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování (CAMP). Přednáška na téma Odolná města se uskuteční ve čtvrtek 2. prosince od 19 hodin a bude možné ji sledovat buď živě v CAMP nebo online na facebooku CAMP a campuj.online.

Fredy Wolf, který na vídeňském magistrátu spoluzodpovídá za architekturu, tvorbu města a plánování veřejných budov, promluví ve svém příspěvku o strategii plánování v souladu se záměrem adaptace na změnu klimatu. Vycházet bude ze strategického plánu Vídně Urban Heat Islands. Představí také projekt BERTA, který se týká ozeleňování fasád. „Z pohledu adaptace na změnu klimatu by měly budovy a veřejné prostory hrát velkou roli ve zlepšování městského mikroklimatu a tím také přispívat ke zkvalitnění života ve městech,“ říká Fredy Wolf.

Zakladatel stavební společnosti LIKO-S, Libor Musil, na akci představí areál živých staveb ve Slavkově u Brna.  Firma LIKO-S vyvinula řešení pro přírodní tepelnou stabilizaci budov. Ve slavkovském areálu je vidět, jak mohou vypadat budovy v budoucnosti. Kancelářské i průmyslové objekty mají zelené střechy i stěny. Naše zelené stavby ukazují nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí,“ říká Libor Musil.

Přednášku na téma Adaptace města na změnu klimatu přednese Martin Ander, specialista na komunální projekty v oblasti klimatických adaptací a moderní energetiky. V současné době vede program Adapterra Nadace Partnerství. V rámci středoevropského projektu LIFE TreeCheck pomáhá s týmem spolupracovníků uvádět do praxe v pilotních městech opatření podporující komplexní přístup ke zvyšování odolnosti na dopady změny klimatu.

Prezentaci na téma odolnost představí Klára Filaunová. Ta se věnuje nastavování urbánních procesů a dlouhodobých strategií, které vedou k vytvoření kvalitního městského prostředí. Kontinuálně usiluje o zlepšení stavu českého územně plánovacího prostředí. Právě to zpracovává ve výzkumném tématu JOP neboli Jak organizovat plánování.

Také v návaznosti na zvyšující se ceny energii připravil Pardubický kraj projekty na vybudování fotovoltaických elektráren instalovaných na střechy krajských budov. Začít chce u dvou zdravotnických zařízení a tří školských budov.

Tyto pilotní projekty byly vybrány z 26 zpracovaných studií a jsou připravené pro podání žádosti v rámci vyhlášené výzvy Modernizačního fondu.

„Po vyhodnocení 26 zpracovaných studií jsme se rozhodli pro podání žádosti u prvních pěti našich objektů ve zdravotnictví a školství. Jedná se o budovy LDN Rybitví a Vysokomýtské nemocnice v oblasti zdravotnictví a areály SŠ chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem, SŠ automobilní v Holicích a Speciální ZŠ, MŠ a PŠ v Ústí nad Orlicí,“ řekl krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr„V rámci projektů chceme instalovat fotovoltaické elektrárny na střechy těchto budov a tím zvýšit energetickou soběstačnost vybraných organizací, což se i vzhledem ke stávající situaci na trhu s energiemi ukazuje jako velmi racionální krok. Předpokládané náklady těchto projektů jsou 22 milionů korun s tím, že návratnost těchto investic je dle studií dosažitelná i bez dotací. Předpokládaná výše dotace i v úrovni 20-30 procent tyto záměry samozřejmě dále vylepší,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

/zr/*

Výklenky na opěrné zdi pražských Letenských sadů budou od 16. 11. 2021 do 14. 2. 2022 zdobit “KarikAUTury” (CARtoons) amerického komiksového umělce Andyho Singera. Ten se proslavil především vtipnou kritikou nadměrného využívání aut. Záštitu nad výstavou převzala radní Hlavního města Prahy Hana Třeštíková. 

Andy Singer se tématu dopravy ve městech věnuje ve svých dílech již více než třicet let. Jeho politické karikatury upozorňují na problémy americké společnosti, kde jsou negativní důsledky automobilové dopravy ještě viditelnější než v Evropě. Zobrazuje paradoxy automobilismu v městském prostředí, ale také řešení, která spočívají v podpoře cyklistiky a veřejné dopravy. Singer ve své tvorbě pracuje s humorem a nadsázkou, vizuální jazyk jeho kreseb je však kritický.

"Singerovy ilustrace, vyjadřující frustraci z americké závislosti na automobilech, tu rezonovaly už před dvaceti lety, kdy v Praze sídlila redakce magazínu Carbusters. Jakkoliv se situace v mnoha ohledech zlepšuje, stále je slyšet názor, že auta nelze výrazněji omezovat a že zahlcení města kolonami se nezbavíme jinak než výstavbou dalších městských dálnic. Opak je však pravdou a tento názor velmi škodí Praze i jejím obyvatelům. Singerovy karikatury často udeří hřebíček na hlavičku, což může někoho bolet. Právě proto nám ale mají co říct i více než dvě dekády po svém vzniku," komentuje výstavu Vratislav Filler, odborník na dopravu spolku AutoMat.

Spolek AutoMat se podílí na organizaci vernisáže KarikAUTur, která se uskuteční v úterý 16. 11. 2021 v Bike Jesus na Štvanici. Součástí vernisáže bude i debata na téma Cyklistika a aktivismus v souvislostech.  V průběhu vernisáže bude také otevřená cyklodílna v sousedním Bike Kitchen Praha.

/zr/*

Nadace Partnerství dnes v Praze ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku.

Do 3. ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Podrobnosti o všech oceněných adaptačních opatřeních jsou dostupné na www.adapterraawards.cz.
 „Letos jsme kromě kategorií Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov udělili také Cenu sympatie vítězi internetovému hlasování, Cenu Prahy a ocenění dvěma projektům v česko-rakouském příhraničí,“ říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství.

Veřejnost svými 1783 hlasy v internetovém hlasování rozhodla, že Cenu sympatie obdrží projekt 200 kilometrů alejí pod horou Blaník. V něm se díky soustavné výsadbě podařilo obnovit 313 alejí s celkovým množstvím asi 30 tisíc stromů.

Vítězem v kategorii Volná krajina se stalo nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné. Stromy se zde již více než 30 let nekácí plošně, ale těží se jednotlivě pilou. Lesní porost má několik výškových pater a nedochází zde ke vzniku holin, které se nadměrně přehřívají a vysušují. Navíc je odolnější vůči nepříznivým vlivům i kůrovci. „Nestlé si uvědomuje, jak důležitá je péče o krajinu. Zdravá krajina, zdravá půda a udržitelné hospodaření s ní, je pro nás jako potravináře zásadní téma, proto jsme rádi, že jsme mohli částku 100 tisíc korun předat projektu, který podporuje přírodní procesy, zpomaluje odtok vody a brání erozi,“ říká Martina Šilhánová, vedoucí udržitelnosti Nestlé CZ&SK.

 První příčku v kategorii Zastavěná území obsadilo ekocentrum Na Pasece ve Zlíně. Součástí ekocentra je slaměný dům s biosolární střechou, která kombinuje výhody zelené střechy a fotovoltaiky. Panely částečně zastiňují zelenou střechu a brání jejímu vysušování, rostliny zase pomáhají udržovat teplotu panelu ideální pro výrobu solární energie. „Šetření s energiemi a vodou je naší prioritou nejen v našich pivovarech, ale dlouhodobě podporujeme projekty, které hledají úsporná a udržitelná řešení napříč Českem. Věříme, že výhru ve výši 50 tisíc korun ekocentrum využije k rozvoji dalších opatření zaměřených právě na úspory energie či vody,” uvádí Milica Danková, manažerka trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje, po předání šeku vítězi.

Ocenění v kategorii Pracovní prostředí získal nový Pavilon tropického zemědělství v kampusu České zemědělské univerzity využívající tepelná čerpadla, zelenou střechu a fasádu, fotovoltaické panely i dešťovou vodu ke splachování toalet.

Na komfort svých klientů myslí také Domov Podhradí, vítěz kategorie Náš Domov. Zelené střechy, zastíněné verandy, zahrada se sadem a květnatou loukou, řízené větrání a další řešení by měla zajistit, aby senioři lépe zvládli letní vlny veder.

Cenu Prahy předal náměstek primátora Petr Hlubuček zástupcům projektu šetrného zemědělství na pozemcích městské části Praha 12. Městská část Praha 12 se rozhodla, že na svých pozemcích chce hospodařit jinak. Některé pozemky propachtovala k obhospodařování pachtýřům s novou podmínkou šetrného hospodaření, o ostatní se stará sama za účasti občanů. Vysazen byl komunitní permakulturní sad a biokoridor, vysety louky, kolem cest rostou opět aleje. Součástí projektu byla i záchrana památného dubu a cenného mokřadu. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, z toho na sedmi již jsou opatření realizovaná. „Mám radost, že hlavním městem Prahou zahájený trend ekologického hospodaření na vlastní zemědělské půdě využívají i městské části na svých pozemcích. Nedílnou součástí je i zde členění velkých ploch na menší bloky pomocí mezí, remízků a alejí stromů. V Praze 12 tak vznikl další inspirativní příklad pro obce, jak šetrně hospodařit, přispět k podpoře biodiverzity i adaptaci krajiny na změnu klimatu. Najdeme zde permakulturní sad, plochy pro pěstování zeleniny a bylinek, květnatou louku, biokoridor, meze, aleje i mokřad. Projekty v této soutěži jsou zcela v duchu klimatického závazku Prahy, konkrétně jeho části o adaptačních opatřeních na změnu klimatu,komentuje Petr Hlubuček.

/zr/

 

Vítězové v jednotlivých kategoriích:

Speciální ocenění:

Soutěž probíhá pod záštitou ministra životního prostředí Richarda Brabce a předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Partnery soutěže jsou společnosti Nestlé Česko, Plzeňský Prazdroj a Praha.*

 

K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné. Ale celkové množství odpadů vloni opět mírně vzrostlo, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití.

Stále se však skládkuje na plný plyn. Téměř padesát procent (48 procent) komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.
Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (z 37,4 na 38,5 mil. tun), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tisíc tun). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 %, o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.
„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR
V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok (166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 procent využito, z toho 86 procent materiálově a 4 procenta energeticky. Na skládkách skončilo až 10 procent všech odpadů.

Komunální odpady
Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 procent vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 procent materiálově a 12 procent energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 procent komunálních odpadů.

Více na: Produkce a nakládání s odpady v r.2020

/zr/*

Podlahoviny, trvanlivé nátěry kuchyňských spotřebičů i léčiva – jen malý výčet širokého uplatnění výrobků české chemičky SPOLCHEMIE, Společnost se 165letou historií sází na ekologii, modernizuje výrobní procesy a omezuje svou uhlíkovou stopu. Dosáhnout „zelenější“ produkce jí pomůže čerstvě uzavřená smlouva s ČEZ ESCO na dodávku bezemisní elektřiny. Od nynějška až do konce roku 2024 SPOLCHEMIE odebere přes 900 GWh elektřiny vyrobené v českých jaderných elektrárnách. Zájem o čistou elektřinu mezi velkými firmami stále roste i v souvislosti s naplňováním evropských klimatických závazků.

Smlouvu na odběr bezemisní elektřiny uzavřela SPOLCHEMIE s ČEZ ESCO na objem zhruba 280 GWH ročně. Celkem tak do konce roku 2024 SPOLCHEMIE uspoří 480 tisíc tun CO2. Tlak na snižování produkce skleníkových plynů vychází z evropských klimatických závazků. Členské státy EU se shodly na zpřísnění klimatických cílů k roku 2030, celkové emise se tak musí omezit nejméně o 55 procent oproti roku 1990. Do roku 2050 chce Evropská unie – podobně jako Japonsko, Jižní Korea, Kanada nebo Brazílie – dosáhnout uhlíkové neutrality.

„Jako významná průmyslová firma chceme jít příkladem ostatním firmám nejen v našem oboru. Naše závazky týkající se životního prostředí bereme velmi vážně a neustále modernizujeme naše výrobní postupy. Jako jedna z prvních českých chemických společností jsme se už v roce 1994 přihlásili k celosvětové iniciativě odpovědného podnikání v chemii Responsible Care. Za další logický krok v naší strategii stát se zelenou SPOLCHEMIÍ považuji, aby celý náš výrobní proces poháněla čistá energie s nulovou klimatickou stopou,“ hodnotí význam uzavřené smlouvy Daniel Tamchyna, generální ředitel společnosti.

 

„Těší nás, že roste zájem o dodávky bezemisní elektřiny. Společnosti jako SPOLCHEMIE jdou ostatním příkladem. V tuto chvíli už dodáváme bezemisní elektřinu z jádra desítce firem a s dalšími jednáme,“ doplňuje Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, která je předním dodavatelem energeticky úsporných řešení pro firmy, města a obce.*

/zr/

Poslední říjnový den patří Světovému dni měst (World Cities Day), jehož cílem je zvýšení povědomí o globální urbanizaci a jejích dopadech. Obecným mottem Světového dne měst je „Lepší město, lepší život“, přičemž tato iniciativa se každý rok zaměřuje na odlišné téma. Tím letošním je adaptace měst na klimatickou odolnost.

„Změny klimatu a přizpůsobení se jim jsou velkým tématem i pro Evropskou unii; jsme proto rádi, že na něj reaguje i Světový den měst OSN. Ten se letos zaměří na zvýšení povědomí o klimatických změnách a reakci měst na ně. Zároveň poskytne možnost sdílet efektivní řešení a možné cesty, jak se bránit oteplování a dalším negativním klimatickým jevům,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. „Klimatické změny jsou jednou z hrozeb udržitelného rozvoje, která dopadá na velká i malá města – ať už v podobě záplav, sesuvů půdy nebo extrémních teplot. Více než půl miliardy lidí žijících ve městech je už teď ohroženo stoupající hladinou moří a stále častějšími bouřemi. Právě z prostředí měst by tak měla vzejít řešení založená na vědeckém výzkumu a zapojení podniků,“ dodala Grabmüllerová.

Světový den měst se slaví od roku 2014 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN. Hlavním hostitelem letošní iniciativy je egyptský Luxor. Ve svém prohlášení k letošnímu Světovému dni OSN upozorňuje, že v příštích dvou desetiletích se povodně dotknou obyvatel nejméně 136 světových megaměst. V polovině století by pak klimatické změny ve městech mohly ohrožovat až 3,3 miliardy obyvatel.

Cíle a závazky v oblasti rozvoje měst a bydlení koordinuje na celosvětové úrovni  Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat), který je zaměřen na zlepšování života ve městech. Věcným gestorem tohoto programu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj.*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down