Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Další on-line setkání starostů k tranzitní nákladní dopravě v obcích a městech potvrdilo, že problémy s velkou dopravní zátěží přetrvávají.

Přinášíme ohlédnutí za on-line konferencí představitelů územních samosprávných celků a ústředních orgánů státní správy, která se díky iniciativě advokátky Mgr. Michaely Sigmundové, Ph.D., uskutečnila v samém závěru srpna. Michaela Sigmundová i pro čtenáře Moderní obce na následujících řádcích zaznamenala průběh on-line konference a každý námět, jak se vypořádat s uvedeným problémem, či dobrou zkušenost z už přijatých řešení, přivítá na e-mailové adrese: obcedoprava@seznam.cz.

SEŠLI SE ZÁSTUPCI 31 SUBJEKTŮ

Dne 24. 8. 2021 se konala již druhá on-line konference na téma Tranzitní doprava v obcích. Konference se účastnilo 31 subjektů, a to zástupci  Ministerstva dopravy (náměstkyně Ing. Lenka Hlubučková a ředitel odboru liniových staveb a silničního správního úřadu Ing. Martin Janeček), Ministerstva vnitra (Ing. Dana Simandlová a Tomáš Pösl, odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra, oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství), Policejního prezídia (pplk. JUDr. Sabina Burdová, rada), dále předsedkyně dopravní komise při Radě Olomouckého kraje a také senátorka za volební obvod Přerov senátorka RNDr. Jitka Seitlová, senátor MUDr. L. Kantor, Ph.D., za volební obvod Olomouc, poslanec Ing. Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, a také zástupci Olomouckého kraje, Zlínského kraje, Moravskoslezského kraje, zástupci Krajského ředitelství Policie ČR Olomouckého kraje, odboru služby dopravní policie.

Pochopitelně nechyběli ani představitelé obcí a měst –  starosta Města Tovačov, starosta obce Blatec, starosta obce Pavlice, starosta obce Všeruby, starostka Města Mirotice, starosta obce Klenovice na Hané, starosta obce Středokluky, starosta obce Zádveřice – Raková, starostka obce Oplocany, stejně jako zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a další osobnosti.

Před zahájením konference bylo všem účastníkům zasláno stanovisko Ministerstva dopravy k pojmu tranzitní doprava jako pracovní materiál.

Na začátku jednání byla sdělena informace o průběhu 12. schůze Senátu Parlamentu ČR  konané dne 9.6.2021 ve vztahu ke senátnímu tisku č. 95 - návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Senát přijal dne 10.6.2021 usnesení č. 219 k návrhu tohoto zákona s tím, že se Poslanecké sněmovně vrací návrh tohoto zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Poslancům bylo toto usnesení doručeno dne 11.6.2021.

Senátor MUDr. L. Kantor, Ph.D., uvedl, že petice starostů byla dne 8. 6. 2021 projednána petičním výborem a byla dále postoupena Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Starosta Obce Zádveřice-Raková seznámil účastníky s aktuálním stavem dopravy v této obci a ve své prezentaci poukázal na problémy s dopravou. Jako další řečník vystoupil starosta obce Pavlice, který prezentoval aktuální stav s tranzitní dopravou v této obci.

Advokátka Mgr. Michaela Sigmundová ve své prezentaci porovnala měření průjezdu vozidel obcí Kožušany – Tážaly v prosinci roku 2019 a červnu roku 2021. Zatímco v době od 9.12.2019 do 12.12.2019 projelo obcí 27 473 vozidel, v době od 23. 6. 2021 do 30. 6. 2021 projelo obcí 64 120 vozidel. Celkem 59 184 vozidel projelo obcí od 6 h – 22 h, z toho 1377 těžkých nákladních vozidel ve směru na Olomouc, 1508 těžkých nákladních vozidel ve směru na Dub nad Moravou. Vozidel s vlekem a návěsových souprav projelo 645 směrem na Olomouc a 550 těchto vozidel projelo ve směru na Dub nad Moravou. Těmito měřeními bylo reagováno zejména na stanovisko Ministerstva dopravy, že tranzitní doprava nevyužívá cesty II. a III. třídy k objíždění placených úseků rychlostních silnic.

V roce 2020 proběhla v obci Kožušany – Tážaly petiční podpisová akce s cílem eliminovat dopravu na silnici II. třídy č. 435. Součástí petice byla i žádost občanů o pokládku tichého asfaltu. V témže roce o několik měsíců dříve byl realizován podpis petice ze stejného důvodu i ve městě Tovačov. V roce 2020 a na jaře roku 2021 proběhly dílčí opravy silnice v úseku obce Tážaly i Charváty, což bylo občany kladně hodnoceno. Bohužel hustota dopravy a zejména váha kamionové přepravy projíždějící obcí neustále ničí zpevněný povrch silnice č. 435, což se projevuje zejména po ukončení zimního období. V únoru 2021 byla sice opravená větší část silnice v Charvátech i v části obce Tážaly, nicméně odstranění poničených úseků bylo jen dílčí, čímž vznikly na celém úseku silnice další nerovnosti. Ty jsou velmi nepříjemné v současné době pro obyvatele obcí, jakož i pro cyklisty. Na obou stranách silnice jsou stále vyjeté koleje od těžkých vozidel, další části vozovky se propadají směrem od tohoto úseku na obec Blatec na obou stranách. Tyto nerovnosti způsobují ještě větší hluk projíždějících vozidel, protože dochází k dalším vibracím a otřesům nákladních souprav.

Starostové obcí Kožušany – Tážaly, Blatce, Charvát a Města Tovačova požádali v červenci roku 2021 Správu silnic Olomouckého kraje o generální opravu silnice č. 435 v intravilánu těchto obcí s cílem zlepšení hlukové situace v obcích. Odpověď na svoji žádost zatím nedostali (on-line konference, kde tato informace zazněla, se konala v závěru letošního srpna - pozn. redakce).

Špatný stav vozovky obyvatelé těchto obcí pociťovali od června roku 2021 při transportu osobních vozidel zn. Škoda na tahačích kamionů z obce Kvasiny na letiště v Bochoři, kdy se okolní domy postavené u silnice otřásaly a hluk se šířil dnem i nocí při intenzivní přepravě těchto vozidel (navážení vyrobených vozidel bylo realizováno z důvodu nedostatku čipů), což zcela narušovalo noční klid v obci do okamžiku, než došlo k dohodě mezi starosty obcí a společností ŠKODA AUTO a. s., která přijala zásadní opatření po seznámení s danou situací ve prospěch občanů. Od tohoto okamžiku jsou starostové obcí v pravidelném kontaktu s vedením společnosti, která s nimi konzultuje návoz vozidel a jejich další transport včetně stanovení denních limitů průjezdu vozidel.

Ale ostatní provozovatelé kamionové přepravy se takto vstřícně nechovají, na žádosti občanů o volbu jiných tras cest nereagují nebo jsou jejich reakce zamítavé. Samotný hluk z motorů vozidel se tedy v obcích násobí ještě „poskakováním“ vozidel a nákladu po silnici, což se jeví jako zcela zbytečné vystavování dalšímu zdroji hluku v obci.

Nelze také odhlédnout od toho, že se těmito vibracemi ničí přilehlé domy, často postavené jen dva metry od krajnice vozovky, což se projevuje praskáním zdí a otřesy znatelnými v interiéru takových domů. Hluk má negativní vliv na zdraví, na spánek a jeho kvalitu, na prožívání života, o čemž jistě není nutno polemizovat.

I když obcemi po silnicích II. a III. tříd jezdí těžká kamionová doprava, tato neplatí žádné mýtné, ale vysokou měrou se podílí na devastaci a opotřebení asfaltového povrchu takových silnic.

CO DÁLE NA ON-LINE KONFERENCI ZAZNĚLO

V další části on-line konference se poslanec Ing. Marian Jurečka zajímal o změny v zobrazování středové čáry na silnicích a poukázal na malé počty přechodů pro chodce v obcích.

Senátorka RNDr. Jitka Seitlová diskutovala o možnosti aplikace sankce ve formě odebrání registračních značek vozidla řidiči při uložení pokuty, dále o nutnosti digitálního vybavení vozidel z hlediska kontroly, zvýšení pokut za spáchání přestupků, rovněž se zmínila o projednání novely zákona o Policii ČR, kdy návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 983/0 dne 27. 8. 2020. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou dne 16. 6. 2021 na 104. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 983/3, který byl rozeslán dne 17. 6. 2021.

Starosta Všerub diskutoval s účastníky o tom, že by měl být vymezen pojem tranzitu v negativním smyslu, dále polemizoval s argumentem nízkého personálního obsazení v rámci působení Policie ČR při represivním působení na řidiče, přičemž zřizovat obecní policii je nákladné a obtížné, chybějí odstavná místa pro kontroly vozidel, § 24a zákona o pozemních komunikacích nelze v praxi uplatnit, je vhodné snížení rychlosti v obci na 30 km/h, protože frekventovaná silnice je bariérou pro chodce v obci.

Starosta Města Tovačov informoval, že město zřídilo obecní policii v součinnosti s městysem Dub nad Moravou, přičemž vidí problém s dodržením legislativy v rámci vymezení míst na vážení vozidel, vymáhání pokut by mělo být legislativně jinak upraveno (radary v obci a výtěžek z pokut pro obce).*

Účastníci projevili zájem dále pokračovat v on-line setkáních. Pokud byste jako starostové obcí měli zájem participovat na této pracovní skupině, specifikovat problémy vaší obce v souvislosti s dopravou a hledat společné řešení, pište prosím na tuto adresu: obcedoprava@seznam.cz.

/zr/

Na snímku: Problémy s tranzitní nákladní dopravou mají i v Tovačově na Přerovsku.

Foto: archiv města

Zástupci krajů, mikroregionů, sdružení cestovního ruchu a starostové měst a obcí včera na zámku v Tovačově podepsali memorandum o prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje. Náklady na případnou realizaci budou ležet na bedrech investora stavby, kterým má být Ředitelství vodních cest ČR.

Prodloužení Baťova kanálu je vize, kterou se teď budeme snažit naplnit. Čeká nás dlouhá cesta – musíme vyřešit řadu technických problémů, otázku financování a ekologické aspekty celého projektu. Pokud se nám to podaří, a já věřím, že ano, získá Olomoucký kraj obrovskou devizu, která bude přínosem nejen pro turistiku, rekreaci nebo vodní sporty, ale pro celý region,“ uvedl Jiří Zemánek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje.

Záměr sepsat memorandum o prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje vznikl loni na základě jednání s obcemi, městy a regiony. K vizi se po projednání zastupitelstev připojí Zlínský kraj, města Přerov, Kojetín a Tovačov, dále městys Dub nad Moravou, obce Lobodice, Oplocany, Věrovany, Charváty, Blatec, Kožušany-Tážaly, Troubky, Rokytnice, Uhřičice, Svazek obcí mikroregionu střední Haná, Sdružení obcí mikroregionu Království a destinační agentura Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu.

Memorandum v současné fázi vítáme především jako dobrý podnět pro budování nové infrastruktury podél plánované vodní cesty. Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu podporuje tento záměr, který je v souladu se současnými trendy cestovního ruchu preferující zážitky ve spojení s přírodou,“ dodal předseda správní rady sdružení Radovan Vašíček.

Prodloužený Baťův kanál má v budoucnu zviditelnit region Hané a pomoci rozvoji vodní turistiky. Ta má totiž velký potenciál. „Letošní sezóna na Baťově kanálu je opravdu mimořádná. Po uvolnění zdravotních omezení byly téměř okamžitě zarezervovány všechny dostupné lodě na letní sezónu,“ uzavřel Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál.*

/zr/

Na snímku: Baťův kanál

Ilustrační foto: www.batacanal.cz

Sdružení místních samospráv ČR a hejtmani Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzvali stát, aby podpořil územní samosprávy ve snaze rozhýbat regionální ekonomiku.

Konkrétně navrhli hned několik opatření, která mohou obcím, městům a regionům pomoci. Mezi jinými jde o posílení jejich rozpočtových zdrojů novelou zákona o rozpočtovém určení daní, akceleraci národních i evropských dotací pro samosprávy či pomoc samosprávám při sjednávání nízkoúročených půjček. Výzvu nyní mohou podepisovat představitelé obcí a měst, o její podpoře jednají i další kraje. SMS ČR zároveň pořádá sběr připravených projektů (investic), které samosprávy mohou prakticky ihned realizovat (a to online zde).

Právě v těchto dnech, kdy začíná být zřejmý rozsah dopadů epidemie COVID 19 a souvisejících nutných opatření vlády do rozpočtů rodin, firem, obcí, krajů a státu, bude jedním z rozhodujících faktorů rychlost, s jakou se nám společně podaří dostat českou ekonomiku zase do kondice. Samosprávy v této výzvě deklarují připravenost realizovat své investice, které mohou zásadně pomoci rozhýbat místní ekonomiku v regionech. Jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„V naší výzvě deklarujeme, že jsme solidární se státem, jsme si vědomi, jakou krizí procházíme, a chápeme, že v první řadě musí stát provádět opatření na udržení zaměstnanosti a podporu podniku a firem. Nyní již však nastal čas i pro adekvátní podporu našich obcí, měst a regionů, kdy jak v oblasti samosprávami sdílených daní se státem, tak vlastních příjmů očekáváme propad kolem 20 %,“ podotkl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Navrhli jsme hned několik opatření, kterými stát může své samosprávy nyní podpořit. V poslanecké sněmovně je nyní projednávána v prvním čtení novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Zlínský, Pardubický a Liberecký kraj posílit krajské rozpočty zejména pro investice a údržbu do krajských silnic. Právě tyto investice umí kraje realizovat velmi rychle a také státu se tyto rychlé investice vyplatí,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Plzeňský hejtman Josef Bernard poukázal i na další možnosti, které stát může využít. „Velkou výhodou regionálních a lokálních investic vedle podpory regionálních firem a živnostníků je také fakt, že s nimi samosprávy mají dlouholeté zkušenosti. Stát by měl napřít své dotační toky na opatření, která jsou nyní tolik potřebná, jako je podpora opatření proti suchu, obnova krajinných struktur, odpadového hospodářství, zateplení veřejných budov a podobná environmentální opatření.

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek připomněl, že stát může využít i evropské fondy. „Navrhujeme, aby stát ještě ve stávajícím programovacím období přesunul evropské peníze do Integrovaného regionálního operačního programu či Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP). V těchto fondech je připraveno k realizaci množství projektů, na které se prostě jen nedostaly peníze a samosprávy by je mohly realizovat ještě do konce roku.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák uzavřel s tím, že společnou výzvu nyní mohou podpořit i představitelé obcí a měst (a to online zde) a také že SMS ČR nyní od obcí sbírá připravené projekty, které mohou být velmi rychle samosprávami uskutečněny. „Chceme státu na konkrétních datech z území ukázat, že připravené regionální a místní investice nejsou žádnou chimérou, že jde o reálné projekty, které pomohou rozhýbat regionální ekonomiku, zvýší kvalitu života našich občanů, ale pomůžou i životnímu prostředí.“ Stanislav Polčák zároveň upozornil na to, že například v roce 2018 byly celkové investice obcí nejvyšší v historii a dosáhly částky 77 miliard. „Pokud stát samosprávy podpoří, jsou určitě obce a kraje schopny investovat částku na hranici sta miliard, což rozhýbe regionální ekonomiku a pomůže celé společnosti,“ dodal předseda Sdružení místních samospráv ČR.

/zr/

 

 

Celkem čtrnácti kritérií se přidržovalo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), když v uplynulých třech letech mapovalo vybavenost všech obcí do deseti tisíc obyvatel. Zjišťovalo například to, zda jsou tam dostupné prodejny potravin, restaurace, základní či mateřská škola, lékárna, praktický lékař nebo sportoviště (viz mapky ve fotogalerii). Ze shromážděných údajů vytváří SMS ČR geolokační informační systém AGIS SMS ČR, který bude k dispozici obcím a bude také pravidelně aktualizován.

Shromážděné údaje nám poskytují velice dobrou představu o tom, které regiony jsou na tom z hlediska základní vybavenosti obcí hůře. Nikoliv překvapivě se často jedná o oblasti ležící na hranicích krajů, tedy ve vnitřních periferiích, z krajů pak nejhůře dopadla Vysočina, což je dáno také velkým počtem obcí v tomto kraji,“ okomentoval dnes výsledky předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodal: „Není jistě náhoda, že právě v těchto regionech jsme v rámci jiného šetření zaznamenali nejvyšší míru záporné migrace, která je způsobená stěhováním do větších, lépe vybavených aglomerací.“

SMS ČR zjišťovalo, zda jsou v obcích do deseti tisíc obyvatel k dispozici následující položky občanské vybavenosti: prodejna potravin, restaurace/hospoda, základní škola, mateřská škola, praktický lékař, pediatr, zubař, lékárna, pošta, vodovod, čistírna odpadních vod, kulturní sál a sportoviště.

Jde o kritéria, která vystihují to, zda v dané obci jejím obyvatelům nechybí některá ze základních služeb, které si oprávněně spojujeme s komfortním životem ve 21. století. Podle toho, kolik z výše uvedených kritérií obec naplnila, byly všechny obce v ČR indexovány a výsledek jsme promítli do přehledných map,“ vysvětlil Stanislav Polčák.

Například Kraj Vysočina dosáhl celkově indexu 4,99, což znamená, že tamní obce naplňují v průměru 5 z výše zmíněných 14 kritérií. Nejvyššího indexu – přes 8 – dosáhly (pro mnohé zřejmě překvapivě) Moravskoslezský a Karlovarský kraj, což je ovlivněno menším počtem obcí na jejich územích. Poměrně dobře z mapování vycházejí také Zlínský a Olomoucký kraj.

Pro efektivní řízení celé regionální politiky musíme vycházet z dostatečné datové základny, a to i v oblasti vybavenosti obcí, kde jsme v minulosti naráželi na nedostatek spolehlivých dat zejména stran dostupnosti jednotlivých druhů služeb a kvality infrastruktury. Proto jsme se rozhodli finančně podpořit Sdružení místních samospráv ČR při mapování vybavenosti obcí a tato spolupráce se ukazuje jako velmi přínosná. Jde o systémový projekt, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Získaná data využívá Ministerstvo pro místní rozvoj například při přípravě Akčního plánu Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ na léta 2021-2022 nebo v rámci Koncepce rozvoje venkova, kterou před pár týdny schválila vláda. Zároveň data slouží jako podklad pro správné věcné nastavení našich dotačních titulů, jimiž chce MMR pomoci zkvalitnit infrastrukturu a vybavenost obcí.

V neposlední řadě jsou získané údaje využívány při řešení výzkumných projektů, do kterých je MMR zapojeno a jejichž výsledky budou sloužit k vhodnému nastavení podpory rozvoje obcí v budoucnu a smart řešení. Data jsou k dispozici pro všechny resorty, které o ně projevují velký zájem.

"Jsem tedy ráda, že získané údaje z reálného prostředí mají široké využití a zlepšuje se tím spolupráce jak mezi státem a obcemi, tak i mezi obcemi samotnými,“ uzavřela ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Mapování obcí bude pokračovat. SMS ČR chce jednak znovu ověřit situaci ve všech zmapovaných obcích a zjistit tak, jak se jejich vybavenost v průběhu času vyvíjí, jednak chce do mapování zahrnout i obce v rozmezí 10 až 20 tisíc obyvatel.*

/zr/

K foto:

Výsledky mapování vybavenosti všech obcí do deseti tisíc obyvatel dnes vzástupcům médií představili v Poslanecké sněmovně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

S

Hrubý domácí produkt 12 českých regionů roste rychlejším tempem než průměr Evropské unie. Vyplývá to ze zjištění projektu Evropa v datech, který porovnal poslední dostupná data s údaji z roku 2004. Od vstupu České republiky do EU nejrychleji zbohatl Zlínský kraj, jehož HDP na hlavu se přiblížil unijnímu průměru o 14 procentních bodů. Nadprůměrně se dařilo i Jihomoravskému kraji a Praze. Naopak Karlovarský kraj si od roku 2004 pohoršil, jeho HDP klesl z 61 % na 58 % evropského průměru.

Žádný z českých krajů s výjimkou Prahy ještě nedosáhl úrovně HDP na jednoho obyvatele, která by se rovnala evropskému průměru. Od vstupu do EU se i přesto může 12 českých regionů pyšnit rychlejším růstem vlastního HDP, než jaký je průměr EU. „Ze srovnání vyplývá, že nejrychleji bohatne Zlínský kraj. Jeho HDP na hlavu byl v roce 2004 na 61 procentech unijního průměru. V roce 2016 se vyšplhal na 75 procent,“ uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Ekonomicky se velmi dařilo také Jihomoravskému kraji, jehož HDP na hlavu vzrostl z 71 % na 85 % unijního průměru. Praha s růstem o 19 procentních bodů dosáhla na 183 % průměru EU.

Ústecko stagnuje, Karlovarsko si oproti Evropě pohoršilo

Polepšení vůči průměrnému růstu HDP v Evropské unii se nedočkaly jen dva české regiony. „Karlovarský kraj začínal v roce 2004 se 61 procenty evropského průměru, tedy na stejné pozici jako Zlínský kraj. Jako jediný z českých regionů si však ve srovnání s EU pohoršil, a to o tři procentní body. Přestože také bohatne, tak mnohem pomaleji,“ vysvětluje Jan Krupička. Lépe se ve srovnání s unijním průměrem nedařilo ani Ústeckému kraji, který se od roku 2004 drží na 64 %.

Jižní Morava je na vrcholu, daří se Plzeňsku a středním Čechám

Vrchní příčky co do růstu i výše HDP na hlavu patří v České republice Praze a Jihomoravskému kraji. Hned za nimi se umístilo Plzeňsko a střední Čechy, které od roku 2004 zaznamenaly zlepšení vůči unijnímu průměru o 6 procentních bodů. Ačkoliv nejde o nejvýraznější růst mezi českými kraji, zůstávají tyto regiony stále na nejvyšších pozicích. A to díky své dobré ekonomické kondici již v době vstupu České republiky do EU. Podobně si vedlo Liberecko, jehož HDP v roce 2016 dosáhl 68 % evropského průměru, a Pardubicko, které povýšilo na 71 %.*

Interaktivní infografiku najdete na: https://public.tableau.com/profile/dark.side#!/vizhome/EvD_2019_04_Datovjednohubky/Konvergence-Dashboard

/zr/

 

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě – Svatý Hostýn, bylo dnes spolu s dalšími osmnácti objekty zařazeno mezi národní kulturní památky České republiky. Rozhodla o tom vláda premiéra Andreje Babiše v demisi. Mezi dalšími sakrálními stavbami a areály zapsanými dnes na Seznam národních kulturních památek (NKP) je také například poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou, Mariánská Týnice na Plzeňsku, Svatý kopeček u Mikulova nebo Svatý Kopeček u Olomouce.

Pro Zlínský kraj je velkou ctí, že Svatý Hostýn, který jsme Ministerstvu kultury navrhli na prohlášení za národní kulturní památku, získal tento statut a může nově požívat nejvyšší možné ochrany a podpory státu. Je to prestižní záležitost, která může sehrát velmi pozitivní roli v pokračující obnově tohoto hojně navštěvovaného poutního místa,“ sdělil Miroslav Kašný, radní Zlínského kraje pro kulturu, památkovou péči, spolupráci s církvemi, mládež a sport.

Jako výbornou zprávu vnímá rozhodnutí vlády také radní Zlínského kraje pro cestovní ruch Jan Pijáček, když uvedl: „Vzhledem ke snaze Zlínského kraje podporovat ve spolupráci s církví a řadou dalších důležitých partnerů rozvoj poutních stezek, především Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje, velmi vítám to, že se Svatý Hostýn dostal mezi národní kulturní památky. Otevírají se tím nové možnosti rozvoje církevní turistiky. Považuji to za obrovské ocenění úsilí generací, které se podílely na tom, jak toto místo vypadá a jak je vnímáno. Je to nejvyšší národní certifikát zaručující státní památkovou péči, pak už je jen památka UNESCO.

Svatý Hostýn patří do Olomoucké arcidiecéze, do děkanátu Holešov a je ve Zlínském kraji. Toto poutní místo je v katastru obce Chvalčov. Ve Zlínském kraji je nyní (včetně Svatého Hostýna) již 16 národních kulturních památek.*

/zr/

 

K foto:

Svatý Hostýn se nachází na katastru obce Chvalčov

Foto: www.hostyn.cz

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down