Testování zařízení sloužícího k dočištění odpadní vody právě dokončují čeští experti. Kombinací různých typů filtrací a hygienizací může odpadní voda dosáhnout takové kvality, aby mohla být dále využívána. Ve vodním hospodářství měst by tak recyklovaná voda nahradila dnes již velmi cenný zdroj – vodu pitnou. Zavlažování městské zeleně, sportovišť, čištění ulic a omezování tepelných ostrovů zastavěných městských částí by tak bylo šetrnější k přírodním zdrojům, a navíc i ekonomicky výhodnější.

Řešitelé tímto projektem chtějí dosáhnout zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, se kterými se potýká nejen Česká republika. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila projekt částkou bezmála 5 milionů korun z programu EPSILON.

Mnoho z nás si neuvědomuje, že zdroje sladké vody jsou omezené. Přibližně sedmdesát procent je vázáno pouze v ledovcích v Antarktidě nebo Grónsku. Její dostupnost se navíc nadále zhoršuje. Ať už například kvůli degradaci půdy či změnám klimatu, které se vyznačují neobvyklými suchy. Důsledky pociťujeme nejen při zdražování vodného, ale především si jich všímáme přímo v ekosystémech," upozornil na stávající situaci Petr Konvalinka, předseda TA ČR. „Projekt se zabývá efektivním řešením akutní problematiky tohoto století, a to nejen v České republice, ale po celém světě," dodal.

Jedním z nejšetrnějších způsobů, jak lze bojovat proti neuvážené spotřebě povrchové či pitné vody, je její opětovné využívání neboli recyklace odpadní vody. Ta většinou pochází z domácností, institucí, průmyslového odvětví či dešťových srážek. Odpadní voda se zpracovává především v městských čistírnách odpadních vod (ČOV), které sice v Česku technologicky splňují požadavky Evropské unie i českých právních norem, ale nedokážou zajistit tak vysokou kvalitu vyčištěné vody, zejména po mikrobiologické stránce, která je nutná pro její opětovné využívání.

Nedostatek zdrojů vod nás tak přivádí k vývoji další fáze čištění. V České republice navíc doposud neexistuje lokalita s přímým a cíleným opětovným využíváním vyčištěných městských odpadních vod. Po laboratorních zkouškách jsme navrhli kombinaci procesů, které využívají pískovou filtraci, membránovou filtraci a filtraci přes granulované aktivní uhlí,“ vysvětlila Andrea Benáková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která na projektu pracuje. „Hygienické zabezpečení se provádí pomocí UV záření a chlornanu sodného. Takto vyčištěná odpadní voda plně odpovídá požadavkům pro klasifikační třídu A  podle nového nařízení Evropské unie pro recyklaci odpadních vod,“ dodala Andrea Benáková.

Na základě zjištěných laboratorních výsledků navrhl řešitelský tým poloprovozní jednotku. Jednotka dočišťuje odtok z Ústřední čistírny odpadních vod Praha a je v provozu od září roku 2019. V rámci jejího testování je možné výše zmíněné technologie provozovat až v osmi  různých provozních režimech.

Pravidelně jsou sledovány vybrané mikrobiologické a chemické ukazatele v jednotlivých stupních úpravy. Součástí analýz je rovněž stanovení významných mikropolutantů. Výsledky jsou průběžně hodnoceny a na jejich základě jsou optimalizovány provozní parametry. Po ukončení projektu uspořádají řešitelé seminář a seznámí účastníky s dosaženými výsledky a s uplatněním navrhovaných postupů v praxi.

Doposud získané výsledky ukazují, že v technologii dochází k postupnému snižování výskytu mikroorganismů, které jsou ve velké míře zachyceny zejména na membráně (účinnost přibližně 98 procent).

Modul je provozován ve spolupráci hlavního řešitele projektu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Fakulty technologie ochrany prostředí a vedlejšího řešitele projektu společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK, a.s.). Recyklaci odpadních vod využijí především podniky vodovodů a kanalizací, města, obce a soukromé subjekty využívající cennou pitnou vodu i pro nepitné účely. Přínos se však projeví i v ekonomické a mimoekonomické oblasti, neboť přispívá k trvale udržitelnému rozvoji.

Cílem projektu tak není jen najít vhodné technologie pro nejlepší kvalitu dočištění odpadní vody, ale vyčíslit i ekonomické náklady a najít ideální poměr mezi cenou za recyklovanou vodu a její potřebnou kvalitou pro jednotlivé účely využití. Nezbytné je také doplnění legislativních limitů, dostatečná osvěta a informovanost občanů jednotlivých států, která by snížila pochybnosti o opětovném využívání vyčištěné odpadní vody.

Věříme, že ověření dlouhodobého a ekonomicky efektivního provozu jednotky přesvědčí potenciální investory, že recyklace vyčištěné odpadní vody není sci-fi, ale vyplatí se být k vodě tímto způsobem šetrní jak v České republice, tak v Evropské unii,“ řekl Martin Srb ze společnosti PVK, a. s.

/zr/

K foto: Poloprovozní jednotka pro recyklaci odpadních vod

Foto: archiv*

 

Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak v naší zemi připravit města a krajinu na projevy změn klimatu, jako sucho, vedra nebo přívalové deště. Až do konce září tak mohou lidé vybírat z jedenadvaceti nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic nebo navracení vody do krajiny, které reagují na současné problémy změny klimatu.

Mezi finálovými řešeními se objevilo například Biocentrum Mokroš u obce Mořice na Prostějovsku. Z dříve holého pole vznikla zelená oáza, která pomáhá zadržovat vodu v krajině. Adaptační opatření však nejsou jen záležitostí volné krajiny. Inspiraci pro jednotlivce nabízí třeba rodinný Dům vody a tónů. Tato pasivní moderní dřevostavba má místo zahrady rovnou celý vodní biotop.
Do letošního ročníku soutěže Adapterra Awards se přihlásilo na osm desítek projektů, což potvrzuje zvyšující se povědomí o potřebě adaptací na změnu klimatu. "Přihlášené projekty pokrývají celou škálu adaptačních opatření a jsou hodnoceny porotou dle mnoha kritérií. V každé kategorii reprezentuje výběr to nejlepší. Na volbě finalistů je patrné, že úspěšné a dobře hodnocené mohou být nejen velké veřejné záměry, ale i iniciativy jednotlivců či komunit," shrnuje porotkyně Zuzana Rajchlová z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Rozpálené sídliště Olšava v Uherském Brodě zase pomáhá chladit environmentální park, který nahradil bývalou skládku zarostlou náletovými dřevinami. V kategorii pracovní prostředí soutěží znovuoživení areálu Svatopetrská. Pasivní komplex vystřídal brownfield v centru Brna. Mezi finalisty je také několik příkladů dobré praxe z hlavního města, které se letos stalo novým partnerem soutěže. O sympatie veřejnosti se utká například obnova Královské obory Stromovka v Praze.
Celkem chytrých příkladů vybrala odborná komise hned jedenadvacet z bezmála osmdesáti přihlášených. Všechna kvalitních opatření se dostane do inspirativní databáze nejlepších příkladů z České republiky, ale pouze šest vítězů – v každé ze čtyř kategorií, vítěz veřejného hlasování a nejlepší projekt na území Prahy – se zároveň na jaře 2021 vydají na zahraniční exkurzi. Vítěz sekce volná krajina navíc získá dar v hodnotě 100 tisíc korun od hlavního partnera firmy Nestlé Česko.
"Nyní již tedy každý z nás může přidělit dva hlasy nejsympatičtějším finálovým projektům. On-line hlasování končí úderem půlnoci 30. září," dodává Martin Ander z Nadace Partnerství.

Hlasování běží na: https://www.adapterraawards.cz/cs/Hlasovani.
V závěrečném týdnu hlasování již nebudou zveřejňovány aktuální počty hlasů pro jednotlivé projekty, aby finále bylo napínavější.  Šestice vítězů si svá ocenění převezme 4. listopadu 2020 na konferenci věnované nejlepší praxi v adaptacích na změnu klimatu.*

/zr/

Na snímku: Biocentrum Mokroš u obce Mořice na Prostějovsku

Foto: archiv soutěže

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down