Češi vědí, že některé druhy elektroodpadu představují riziko pro životní prostředí a je nutné je zlikvidovat správným způsobem. Vyplývá to z ankety kolektivního systému EKOLAMP.

Za nejvíce nebezpečný elektroodpad respondenti správně považují lednice a mrazáky (63 %), úsporné zářivky (58 %) a televize či monitory (55 %),“ shrnuje výsledky ankety Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů, svítidel a dalších elektrozařízení (viz graf nahoře).

Při správném používání nejsou elektrozařízení nebezpečná. Řada z nich však obsahuje potenciálně nebezpečné látky, které jsou pro správné fungování přístroje potřebné, ale při špatné likvidaci mohou ohrozit životní prostředí. „Vysloužilá elektrozařízení se proto musí odevzdat do sběrného místa, aby byla recyklována a škodlivé látky zneškodněny,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Je pozitivní, že možnou nebezpečnost si lidé uvědomují i u vysloužilých úsporných zářivek, které obsahují malé množství toxické rtuti. Úsporky je proto třeba odevzdat do speciální sběrné nádoby k recyklaci. „To samé platí i pro tolik populární LED světelné zdroje, které sice rtuť neobsahují, ale je možné je zrecyklovat a získané suroviny znovu využít. Navíc mnoho lidí rozdíl mezi LED žárovkou a zářivkou nepozná, proto je jednodušší do sběrné nádoby odevzdat všechny typy úsporných žárovek,“ dodává Zuzana Adamcová.

ZA NEJMÉNĚ NEBEZPEČNÉ LIDÉ SPRÁVNĚ POVAŽUJÍ MALÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE

Jako nejméně nebezpečné respondenti správně vnímají malé elektro (65 %), tedy spotřebiče typu žehliček, topinkovačů, rychlovarných konvic a podobně. Zrovna tak velké spotřebiče typu sporáků a praček (45 %). „I malé elektrospotřebiče je však třeba odevzdat k recyklaci a nikoli do směsného odpadu. Většinu součástí lze znovu využít formou druhotných surovin: kovů, skla či plastů,“ konstatuje Zuzana Adamcová.

Někteří lidé mylně mezi neškodné velké spotřebiče zahrnují lednice či televizory, ty však již obsahují potenciálně nebezpečné látky, např. freony ve starých ledničkách nebo olovo v případě obrazovek.

NOVÝ ZÁKON POMŮŽE SBÍRAT NEBEZPEČNÉ DRUHY ELEKTROODPADU

Sběr a recyklaci nebezpečných druhů elektroodpadu podpoří i chystaný zákon o elektroodpadu (tzv. zákon o výrobcích s ukončenou životností), který počítá s nastavením samostatných cílů sběru právě pro tyto skupiny elektroodpadu. V praxi se totiž některé firmy zodpovědné za zpětný odběr elektrozařízení zaměřují na sběr „neškodného“ elektroodpadu, který lze snadno, a dokonce se ziskem recyklovat. Tomu nebezpečnému a nákladnému na likvidaci se pak spíše vyhýbají. Tuto praxi by měl nový zákon výrazně potlačit.

/zr/*

 

Společnost REMA Systém, a. s., deklaruje, že je připravena napojit se na stávající a funkční systém obcí tak, aby občan v souvislosti s tím, že společnost ASEKOL přestává od 1. 8. 2020 ze sběrných dvorů svážet elektrozařízení značky SAMSUNG, nezaznamenal jakoukoliv změnu.

REMA je připravena zajistit svoz všeho, co ASEKOL odmítne převzít. "Respektujme, že občan je zvyklý využívat obecního systému, a nenuťme ho dělat něco jinak jen proto, že se ASEKOL jednostranně rozhodl ze dne na den změnit své chování. Tímto svým krokem uvrhl ASEKOL občany/obce do problému, který musí starostové řešit. REMA nevyvolala žádný problém, ta má svůj systém plně funkční a své limity sběru si plní. REMA je připravena a nebrání se problémy, které ASEKOL obcím způsobil, vyřešit," praví se v dnes vydaném prohlášení společnosti REMA.

Podle ní z pohledu ochrany životního prostředí je absolutně nepřijatelné, aby občan byl nucen zkoumat, kterou značku do sběrného dvora nosit může a kterou ne. Celé roky je občan vzděláván a instruován, aby primárně využíval obecního sběrného systému, který pro něj obec vybudovala. "Prosíme, nenuťte občana, aby měnil své ekologické návyky," vyzývá REMA a upozorňuje na to, že pokud bychom přijali tuto nekompromisní a bezprecedentní změnu nastavení doposud funkčního systému sběru, vystavíme se riziku, že občan bude zmatený, nebude vědět, kam má jakou značku odnést a začne odkládat spotřebiče u kontejnerů nebo jinde, kde ho napadne.

REMA také připomíná, že obce z poplatků svých občanů vybudovaly – a to již před vznikem kolektivních systémů, jako je ASEKOL nebo REMA, své obecní systémy nakládání s odpady – nebezpečnými, stavebními, velkoobjemovými, elektroodpady apod. Jedním z těchto prvků je obecní sběrný dvůr, kam je občan již desítky let zvyklý nosit, co nepotřebuje a nevejde se mu do popelnice. "Tento obecní systém nepatří žádnému kolektivnímu systému, to je systém obcí," zdůrazňuje REMA.

Zároveň upozorňuje na to, že po vzniku kolektivních systémů v roce 2005 se vybrané systémy, které byly ministerstvem životního prostředí určeny jako výhradní správci tzv. historického elektrozařízení (mezi nimi ASEKOL – vybrán pro televizory a monitory a ELEKTROWIN – vybrán pro lednice a další velká zařízení) logicky napojily na sběrné systémy obcí. REMA o toto napojení od roku 2005 také usilovala, ale byla mnohými obcemi opakovaně odmítána s tím, že mají svůj obecní systém vyřešen se společnostmi ASEKOL a ELEKTROWIN a dalšího partnera nepotřebují a nechtějí. REMA tak byla nucena vybudovat svou sběrnou síť mimo již stávající obecní systém. Sběrná síť REMA čítá více než 20 tisíc míst a jde daleko za zákonné požadavky zákona o odpadech. "REMA není schopna přinutit obce ke spolupráci s jejich obecním sběrným systémem, může pouze spolupráci obcím nabízet. Je tak pouze na obcích, zda nabídku REMA využijí," tvrdí REMA.

Ta podle svých slov již loni v prosinci loňského roku prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR obce informovala, že podobná situace může nastat, a že je připravena zapojit se do jejich obecních systémů. V dubnu letošního roku dokonce obeslala i všechna města a obce s nabídkou spolupráce.

K 1. červenci 2020 potom byla na čísle 800 976 679 ještě spuštěna služba bezplatné informační telefonní linky Chytrá recyklace, kde každý občan i zástupce města či obce dostane informaci, jak s vysloužilým elektrozařízením naložit.

"REMA je připravena zajistit obcím zpětný odběr tak, aby zařízení byla ze sběrných dvorů kontinuálně svážena a aby byl jejich sběr obvyklým způsobem financován," uzavírá REMA své dnešní prohlášení.*

/zr/

Ilustrační foto: REMA

Češi v uplynulém roce odevzdali k ekologické recyklaci 706 tun světelných zdrojů, a pomyslně tak zachránili před znečištěním dvě slapské přehrady.

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 706 tun světelných zdrojů. „To představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a svítidel.

V přepočtu na obyvatele se sesbíralo nejvíce světelných zdrojů v krajích Královéhradeckém a Praze. Naopak nejméně v krajích Středočeském a Jihomoravském.

V sebraných 706 tunách světelných zdrojů bylo odhadem 24 kilogramů rtuti. „Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 76 Máchových jezer,“ konstatuje Zuzana Adamcová. Rtuť se během recyklace ze světelných zdrojů vyjme, chemicky stabilizuje a uloží ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu.

Prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP bylo dále sebráno 587 tun malých elektrozařízení a 1586 tun velkého elektra.

Díky ekologickému zpracování se podařilo opětovně využít přes 95 % materiálů ze světelných zdrojů a více než 90 % materiálů z malých a velkých elektrozařízení. Limity dané zákonem se tak společnosti EKOLAMP daří plnit na výbornou,“ dodává Zuzana Adamcová.

TŘETINA OBYVATEL ZBYTEČNĚ OHROŽUJE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kvůli toxické rtuti a druhotným surovinám světelné zdroje do obyčejného koše nepatří. Přesto v nedávném průzkumu 32 procent respondentů přiznalo, že kompaktní zářivku nerecykluje a vyhodí ji do popelnice s ostatním odpadem.

V regionálním srovnání vyhazují zářivky do popelnice nejčastěji lidé z krajů Plzeňského, Prahy a Ústeckého,“ doplňuje Zuzana Adamcová.

Další chybou je, že lidé úsporné žárovky vyhazují do kontejneru na běžný elektroodpad. „To je opět špatně. Patří výhradně do sběrné nádoby na světelné zdroje. Důvodem je jejich křehkost: mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a tím uvolnit rtuť do okolí,“ varuje Zuzana Adamcová.

K recyklaci se dávají všechny druhy úsporných žárovek – kompaktní a lineární zářivky, výbojky a LED žárovky. „Pokud si lidé nejsou jistí, jestli žárovku recyklovat, mají ji i tak dát do recyklační nádoby na světelné zdroje. Recyklační firma se již postará o roztřídění a správné zpracování,“ doporučuje Zuzana Adamcová.

SBĚRNÁ MÍSTA JSOU PŘÍSTUPNÁ VŠEM, JE JICH VÍCE NEŽ 4500

Vysloužilé světelné zdroje je možné k recyklaci předat prostřednictvím více než 4500 sběrných míst. „Najdete je ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová.

Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz. Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.*

Poznámka: Výzkum letos pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1223 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

/zr/

 

 

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 727 tun světelných zdrojů. Mezi premianty ve sběru jsou i letos kraje Královéhradecký a Praha. V přepočtu na jednoho obyvatele s výrazným náskokem sesbírali lidé z těchto krajů nejvíce „úsporek“ v celé republice: 129, respektive 118 gramů.

Úsporné zářivky na rozdíl od těch wolframových nepatří do směsného odpadu. Kvůli malému obsahu rtuti a druhotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby.

Královéhradecký kraj a Praha mají dlouhodobě nejlepší výsledky. Lidé i firmy jsou zde hodně zaměření na ekologii. Oproti jiným krajům se zde recykluje více než dvojnásobek úsporek. Naopak nejhorší výsledky měly loni kraje Jihomoravský, Ústecký (53 g/obyvatele) a Středočeský (49 g/obyvatele),“ shrnula výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

Pětadvacet kilogramů rtuti by mohlo znečistit 79 Máchových jezer

Bilance sběru se dlouhodobě lepší, ale i tak třicet procent úsporných zářivek lidé stále vyhazují do směsného odpadu namísto do speciální sběrné nádoby. Přitom recyklací je možné využít přes 90 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a zároveň zlikvidovat potenciálně nebezpečnou rtuť.

V 727 sebraných tunách světelných zdrojů je zhruba 25 kilogramů rtuti. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodala Zuzana Adamcová.

Použité „úsporky“ lze odevzdat do 4400 sběrných míst

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ připomněla Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na: www.ekolamp.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace Kam s ní?, která je zdarma dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.*

/zr/

K témuž také v dubnovém vydání Moderní obce, které se bude z tiskárny distribuovat ke čtenářům už v úterý 3. dubna.

 

Ilustrační foto: EKOLAMP

Již do desátého roku svého trvání vstoupil školní vzdělávací program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Jeho cílem je vést žáky a studenty mateřských, základních a středních škol k ochraně životního prostřední a třídění odpadů. Za necelou dekádu se ve školách zapojených do programu podařilo k recyklaci odevzdat 923 tun použitých baterií. Z toho v první polovině letošního roku to bylo 90 tun baterií. Do programu Recyklohraní je aktuálně zapojeno 3 515 škol a jsou velmi důležitými partnery pro sběr použitých baterií.

Podle statistik společnosti ECOBAT, která zajišťuje svoz a následně ekologickou likvidaci baterií, právě školy každoročně odevzdají téměř desetinu všech v České republice vybraných baterií, které následně putují k recyklaci.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku bylo letos v prvním pololetí odevzdáno ve školách o 6 % použitých baterií více. Velkou pochvalu zaslouží žáci a studenti v Karlovarském kraji, kde došlo k nárůstu o 55 %, dále v Jihočeském kraji (o 40 %) nebo v Pardubickém kraji (o 38 %). „Rádi bychom desátý ročník programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět oslavili překonáním magické hranice jednoho tisíce tun baterií získaných pro recyklaci,“ uvedla Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní o. p. s.

Děti mají dobré povědomí o třídění a recyklaci baterií, pozitivně ovlivňují i své rodiče

„Program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět není zdaleka jen o tom, kolik se ve školách odevzdá baterií a elektrospotřebičů, ale především o environmentální výchově. Rozvíjí vztah dětí k životnímu prostředí formou tematických her a menších projektů,“ dodala Hana Ansorgová.

Že to má smysl, dokládají výsledky z průzkumu Recyklohraní, který zajišťoval INESAN (Institut evaluací a sociálních analýz). Podle něj 91 % žáků druhých stupňů základních škol zapojených do programu považuje třídění a recyklaci baterií a drobných elektrozařízení za přínosné pro životní prostředí. 62 % má velmi jasné povědomí o tom, jak recyklace probíhá.

Potěšující je také to, že ekologicky vzdělané děti pak v tomto směru pozitivně působí i na své rodiče. 67 % rodin dětí, jejichž školy jsou zapojeny do programu Recyklohraní, pravidelně třídí použité baterie. „To je podstatně lepší výsledek, než pokud bychom posuzovali celou populaci, v které je pravidelných třídičů baterií méně,“ připomněl Petr Kratochvíl, ředitel společnosti ECOBAT, která je dlouholetým partnerem programu Recyklohraní.

Těšme se na novinky

Pro letošní jubilejní ročník si Recyklohraní připravilo několik novinek. Vedle plnění tradičních kreativních úkolů vyhlašuje velkou podzimní sběrovou soutěž baterií a drobných elektrospotřebičů.

Díky podpoře Státního fondu životního prostředí ČR školám Recyklohraní poskytne nový díl výukového materiálu EKOABECEDA – Umíme žít bez odpadů? Týká se stále aktuálnějšího tématu předcházení vzniku odpadů (PVO).

V říjnu a listopadu proběhne rovněž série krajských seminářů pro pedagogy k zapojení projektu Výchova k občabnství (PVO)  do vzdělávání na různých stupních škol. Aktivní pedagogové budou moci zúročit svou práci ziskem certifikátu Ekoučitel roku 2017/2018 a soutěžit o finanční příspěvek na školní výlet pro své žáky. Nejaktivnější školy v každém kraji navštíví lektoři s tzv. badatelským programem Recyklace očima mladého vědce. A pro mateřské školy je pro druhé pololetí školního roku připraven program Hrátky s Asíkem a Batem.

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tématikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál tzv. Ekoabecedy. Zájemci o praktickou výuku třídění a recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení. Do června 2017 se do programu zdarma registrovalo 3500 škol. Program je podporován kolektivními systémy ASEKOL, ECOBAT a ELEKTROWIN.

O všech připravovaných novinkách bude průběžně informovat web www.recyklohrani.cz , kde se mateřské, základní i střední školy mohou rovněž do programu přihlásit.

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down