Národní rozpočtová rada se vyjádřila k návrhům na fiskálně významná opatření v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021. Jde například o návrh na zrušení superhrubé mzdy či o návrhy na zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Národní rozpočtová rada se domnívá, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém vyjádření mimo jiné uvádí:

* Růst penzí nad rámec zákonného ustanovení by znamenal další zvyšování mandatorních výdajů, což by snížilo prostor pro aktivní fiskální politiku v jiných výdajových oblastech. NRR dále konstatuje, že pokud by se nejednalo pouze o jednorázový příspěvek, ale o součást pravidelné valorizace, zatížil by tento nárůst veřejné rozpočty nejen v příštím roce, ale i v dalších letech.

* Pokud by byla zrušena superhrubá mzda a ostatní parametry zdanění příjmů fyzických osob, jako je například sazba daně, by zůstaly zachovány ve stávající podobě, pohyboval by se podle výpočtů NRR přímý výpadek na straně příjmů veřejných rozpočtů kolem 92 miliard korun. Dvě třetiny této částky by připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv.

* Jen samotné zrušení superhrubé mzdy bez úpravy dalších parametrů by představovalo prohloubení stávající strukturální nerovnováhy veřejných rozpočtů z úrovně zhruba -2 % HDP o dalších 1,5 p.b. Další negativní dopady na strukturální saldo bude mít projednávané zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (zhruba 0,2 p.b.) či možný růst důchodových dávek nad rámec zákonného ustanovení. Takovéto zhoršení strukturální bilance není udržitelné ani po rozvolnění limitů fiskální politiky na následujících 7 let. Podobný zásah je podle NRR udržitelný maximálně po dobu jednoho roku, přičemž navíc téměř vymaže prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.

* Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň ale upozorňuje, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v České republice není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému České republiky. Navíc by bylo vhodné tuto úpravu provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby byl lépe připraven na důsledky demografické změny.

Národní rozpočtová rada dále doporučuje, aby byla fiskálně významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude zpracována střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů, kterou by měla vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.*

/zr/

 

Národní rozpočtová rada dnes zveřejnila svoji každoroční zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

České veřejné finance jsou při stávajícím nastavení daňových a výdajových politik dlouhodobě neudržitelné. Zatímco toto základní konstatování zůstává ve srovnání s loňskou zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vydané Národní rozpočtovou radou (NRR) stejné, řada dalších parametrů se v novém vydání zprávy znatelně zhoršila. Aktualizovaná projekce ukazuje, že k prolomení takzvané dluhové brzdy může dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci padesátiletého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 % HDP, pokud by však úroková sazba reagovala na překročení dluhové brzdy, pak až 298 %.

Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady pandemie covid-19, jež mimo jiné poukázala na nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Dosavadní fiskální politika byla značně procyklická a navzdory příznivému vývoji si vláda expanzí v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.

Projekce dluhu přitom nezahrnuje dopady novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jejíž schválení letos na jaře přineslo rozvolnění jednoho ze dvou základních fiskálních pravidel pro následujících sedm let. Propočty ukazují, že plné vyčerpání výdajových rámců podle novely tohoto zákona by posunulo celkovou dluhovou trajektorii ve střednědobém horizontu o dalších zhruba deset procentních bodů výše a zkrátilo by zbývající čas do nárazu na dluhovou brzdu.

I když má z dlouhodobého hlediska význam odhlédnout od hospodářského cyklu a dočasných efektů, dopad pandemie na ekonomiku je natolik výrazný, že bylo nezbytné jej do celkové projekce dluhu veřejných institucí zahrnout. To však není jediný důvod, proč je projekce dluhu značně vyšší, než byla v loňském roce. Mimo jiné se projevuje i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu od začátku roku 2020, které ovlivní výdaje důchodového systému na několik let dopředu. Právě důchodový systém a jeho budoucí zvyšující se nerovnováha v souvislosti se stárnutím populace je hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí.

Pod tíhou nejistoty, která je vzhledem k padesátiletému horizontu projekce spojená se základním scénářem zformulovaným Národní rozpočtovou radou, je připraveno několik alternativních scénářů. Ovšem ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace, ani příznivější demografický vývoj problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí neřeší. Dokonce i v nepříliš realistické variantě, ve které NRR počítá s vysokou plodností na úrovni 70. let 20. století, zůstávají deficity důchodového systému značně vysoké. Problém i přes určité zlepšení přetrvává i v případě navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití.

Nárůst projektovaného dluhu ve sledovaném období naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze, jež se za poslední rok navíc ještě prohloubila. K jejímu narovnání bude potřeba výraznějších než jen kosmetických úprav. Projekce dluhové trajektorie ve zprávě NRR jasně ukazuje, že bez zásadních změn, provedených pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích změn především generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější. To s sebou může nést nepříznivé makroekonomické důsledky. Například v případě zvyšování daňové zátěže může dojít ke zpomalení hospodářského výkonu pod výhled současné makroekonomické projekce, případné snižování náhradového poměru by pak přineslo nejen sociální problémy, ale i snížení spotřeby značné části populace s rovněž negativními dopady na hospodářský růst.

Jak Národní rozpočtová rada upozorňuje, klíčem k řešení problému je tedy rychlá reakce. Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se však povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější.*

/zr/

Na snímku: Členové Národní rozpočtové rady dnes zástupcům médií představili svoji každoroční Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí

Foto: Ivan Ryšavý

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down