Tvářemi lednového vydání Moderní obce jsou starosta a místostarosta Pacova Lukáš Vlček a Tomáš Kocour

Úvodní dvojrozhovor lednového vydání Moderní obce jsme připravili s Lukášem Vlčkem a Tomášem Kocourem, starostou a místostarostou města Pacov na Pelhřimovsku (viz první strana obálky nahoře). Právě toto město se totiž se svým projektem Domu sociálních služeb stalo celkovým vítězem soutěže Komunální projekt roku 2020. Ostatně součástí prvního letošního vydání Moderní obce je i samostatná příloha, v níž představujeme všechny projekty, jež se loni této celostátní soutěže zúčastnily.

Lednové vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů.  Tématem měsíce tentokrát byla Komunální technika a údržba veřejné zeleně. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách lednového čísla našeho časopisu vystupují.

* Lukáš Vlček, starosta Pacova: Příjmy a finanční možnosti samospráv budou v letošním roce velkým problémem. Řada měst a obcí bude ráda, když bude mít na holý provoz, aby vůbec udržely základní rozsah služeb. Fakt, že klesnou sdílené daňové příjmy, se ještě dá pochopit v kontextu loňské situace. Problém je, že se v krizi upravují pravidla – superhrubá mzda a její nastavení, což také dopadne na samosprávy – přijdou o část svých příjmů. To, že se proinvestujeme z krize, může prohlásit jen stát, ale nemohou to prohlásit města ani obce, protože některé možná nebudou mít ani na svůj běžný provoz. Propady budou obrovské.

* Olga Dočkalová, starostka obce Sudice na Blanensku a jednatelka TS Malá Haná: Pandemie covid-19 je určitě pro odpadové hospodářství velkou zkouškou a praxí. Loni na jaře, kdy se nedaly koupit ochranné prostředky, nám vypomohli starostové s ušitými rouškami a dezinfekci dodalo v první fázi město spolu s místní firmou. Později pomáhaly zajistit dezinfekci a ochranné prostředky Ministerstvo životního prostředí a společnost EKO-KOM. Sami pracovníci technických služeb mnohdy nakládají kontaminovaný odpad a manipulují s ním. Kdyby se zastavilo vyvážení odpadů neřešili bychom »pouze« koronavirus, ale i další závažné infekční nemoci, stejně jako třeba přemnožení hlodavců, hlavně v městských oblastech, a s tím spojené další možné nemoci. Proto by mělo být odpadové hospodářství zařazeno do kritické infrastruktury.

* Martin Charvát, primátor Pardubic: V současné době připravujeme několik velkých rozvojových projektů, ale zdroje města jsou omezené. Rádi bychom tedy některé z nich realizovali ve spolupráci se soukromým sektorem. S Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jsme proto uzavřeli memorandum o spolupráci. Zkušeností jejích odborníků chceme využít při identifikaci a posuzování projektů města, u nichž lze uvažovat o realizaci formou PPP, a dále podle typu projektu využít financování Národního rozvojového fondu, či samotné banky.

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Loni jsme opravili kapli, tělocvičnu, budujeme sociální bydlení a opravili jsme místní komunikaci. V následujících letech však zřejmě nebudeme moci žádat o další dotace na techniku, jelikož na roky 2021 a 2022 máme rozjeto mnoho investičních akcí a rádi bychom je úspěšně dokončili. Ostatně, nynější vývoj situace ohledně příjmů obcí nevypadá příznivě. Za přiznané dotace jsme vděční. Jenže do budoucna se stane problémem spolufinancování, půjdou-li příjmy obce dolů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý člověk může podat trestní oznámení. Nikdo mu v tom nesmí bránit, nikdo mu kvůli tomu nesmí vyhrožovat – a i když se oznamovatel mýlí, není povinen za tento „omyl“ nic platit, protože by to omezovalo svobodné rozhodnutí každého poukázat na nepravosti.

Máme tu však důležitý ústavní nález, který podobného oznamovatele povolal k finanční odpovědnosti, a zrušil veškeré předcházející rozsudky nižších soudů, které návrh starostky postupně zamítaly. A proč takto soud rozhodl? Protože se starostka nedala, byla odvážná a se svými právníky správně pojmenovala příkoří, jež se jí stalo. Nezačínáme tedy přímo jen rozsudky, ale ve finále je podstatný právě onen ústavní nález. Který bychom se měli naučit aplikovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau: Na rozdíl od krajů skončil rozpočet obcí v prvních devíti měsících právě uplynulého roku přebytkem. Jeho výše byla sice o něco nižší než ve stejném období roku 2019, i tak se na celkových příjmech v daném období podílel téměř 10 %. K uvedenému datu 30. září 2020 celkové příjmy obcí dosáhly výše 269,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,5 mld. Kč, resp. o 2,1 %. Přírůstek celkových výdajů obcí byl značně vyšší než u jejich příjmů a dostal se až na 10,1 mld. Kč. Dynamika celkových výdajů obcí byla více než dvojnásobná.

Koncem září 2020 představovaly příjmy obcí 75 % skutečnosti za celý rok 2019. Ve zbývající části minulého roku však obce patrně neobdrží mimořádné příjmy tak, jako tomu bylo v srpnu, kdy šlo o více než 12 mld. Kč (kompenzace za propad daňových příjmů v důsledku opatření vlády na snížení ekonomických dopadů pandemie). Celkové loňské příjmy obcí tak zůstanou pod úrovní předminulého roku.

* Luděk Tesař, ekonom: Co můžou za současné koronavirové situace dělat obce? Hlavně všichni musíme posilovat vzájemně psychickou odolnost. Pokud jde o provozní hospodaření, pak jim lze doporučit:

a) Snížit provozní výdaje, ideálně alespoň o 10 %, a zmrazit je na dva roky.

b) Zmrazit platy, snížit příspěvky všem spolkům a organizacím. (Ideální je na nižší úroveň než v letech 2016/2017. Na tyto roky totiž krize zřejmě srazí obce, včetně dopadů daňového balíčku.)

c) Zvýšit příjmy, tedy hlavně ceny za veškeré služby obce, vodné a stočné (alespoň 120 Kč za m3), zásadně zvýšit poplatky za odpady (využít změny zákona), ceny nájmů, dopravy atd. Nezapomínejme, že žádný zákon, který reguluje ceny nebo poplatky nikdy neoperuje s pojmem „ztráta“, ale vždy pracuje s pojmem „přiměřený zisk“. Nezapomínejme na odpisy. Nikdy nepracujme se slovem „zdarma“!!! Vůbec toto slovo nepoužívejme, i kdyby šlo o vložky nebo o dopravu či o další potřeby lidí apod. Takto bychom mohli udělat zdarma vše co člověk potřebuje, zrušit peníze, k čemuž se možná schyluje a zavést komunismus. Dokud nedojde ke zrušení peněz, vždycky to někdo zaplatí!

d) V krajním případě zvýšit daň z nemovitostí.

* Lukáš Kříž, spolupracovník redakce: Virtuální setkávání při práci z domova může v zaměstnancích postupně vyvolat jistý pocit odcizení, jenž se posléze přetaví v pasivitu a nezájem. Pro vyřešení tohoto problému je důležité aktivní zapojení vedoucích zaměstnanců, kteří musí sbírat a vyhodnocovat zpětnou vazbu a vytvářet novou, digitální kulturu pracoviště. Nad rozhodnutími o interním uspořádání agend a činností by měla panovat trvale ověřovaná shoda. Mnoho dílčích pracovních i organizačních úkonů by mělo mít své vlastníky, kteří se o jejich realizaci budou starat. A pozornost si zaslouží i jistá nepracovní socializace kolektivu, byť ve virtuální podobě.

* Martin Lukáš, konzultant ICT pro veřejnou správu: Autorizace klienta (fyzické osoby a fyzické osoby jednající za právnickou osobu) je jedním ze základních předpokladů správného fungování elektronické služby. Fyzické osoby mají různé role, a v rámci požadované služby různá oprávnění a povinnosti. Poskytovatel služby – městský nebo obecní úřad – je povinen nabídnout klientovi veškeré role, které mu v rámci služby přísluší.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinářská architektka: V posledních letech je nejvíce kritizováno sečení tzv. na drn, kdy v horkých dnech projedou sekačky s nízko položenou žací lištou. Pokud se taková seč provádí v odrostlé trávě, následuje zežloutnutí trávníků a jejich velmi obtížná regenerace. I když taková činnost může odpovídat normám, je zcela nevhodná.

Druhým extrémem je nestíhání sečení například v deštivém období, kdy sekačky nemohou vyjet. Pokud takové počasí trvá třeba tři týdny, jsou trávy přerostlé, mnohdy dojde k jejich kvetení a seče se pak vykonávají s velkými obtížemi.

Z technického hlediska realizační firmy je zase obtížné v jednu chvíli pokrýt katastr města nebo obce sečemi. Trávy rostou a nakvétají v celém katastru obce víceméně v jeden čas a ve větších městech je nutné najednou posekat všechny plochy v dané intenzitní třídě.

Ve velkém městě s vyšším zastoupením zeleně je proto nezbytné, aby bylo ustanoveno několik pracovních čet a seče probíhaly na více místech najednou. S jednou pracovní četou není možné zvládnout hlavně první seče včas, aby nebyla tráva přerostlá a nakvetlá.

Ideální je tak postupně revidovat travnaté plochy a jejich zařazení do intenzitních tříd. Jak bylo zmíněno výše, preference občanů se přesouvají k přirozeně a přírodně vypadajícím lokalitám. I v městských parcích se začínají objevovat květnaté louky s prosekanými cestičkami a paloučky. Není tedy nezbytně nutné, aby byla celá plocha parku pokryta sterilním nízko sečeným trávníkem. Pokud je tedy část parku přeměněna na květnatou louku, lze tuto část místo osmi sečí sekat postupně mozaikovitě jen dvakrát až třikrát do roka. Obdobně lze změnit část sídlištních trávníků.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *