Tváří aktuálního dubnového vydání Moderní obce je Klára Čudrnáková, starostka obce Dražůvky

Úvodní rozhovor dubnového vydání Moderní obce jsme připravili s Klárou Čudrnákovou, starostkou Dražůvek na Hodonínsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Dubnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Finance pro projekty obcí, měst a krajů. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách dubnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Klára Čudrnáková, starostka Dražůvek na Hodonínsku: Trvá to už příliš dlouho (řeč byla o pandemii koronaviru – pozn. redakce) a naději z veřejného prostoru není kde čerpat, média ukazují jen zmar a špatné zprávy. Nebudu tu rozebírat děti a jejich rok u počítačů nebo zavřené živnosti a obchody, to je kapitola sama pro sebe a velmi, velmi smutná. Bez pomyslného světélka na konci tunelu, ať už se přijímají vládní opatření taková nebo maková… jaký na tom hledat duchovní rozměr, pokud nejste odevzdaný fatalista? Tady už nejde o návrat k „rozežranosti“ předkovidové doby, ale o návrat k nutnosti pracovat, vzdělávat se, lidsky důstojně existovat… každý svým způsobem hledá vysvětlení, ale prázdných řečí už bylo ve veřejném prostoru tak moc, že přestaly působit. V těžké situaci hledáte podstatu, ne faleš…

Dá se to pojmout i jinak, ale to zřejmě nebude recept pro všechny. Jsme regionem, kde víra v existenci vyššího řádu, než je ten pozemský, je dosud součástí života. Ve farnosti máme šikovného mladého kněze, který nabídl, že v určitý čas bude lidem v kostele k dispozici, aby si, pokud mají potřebu, přišli popovídat. Já sama nejsem praktikující věřící a do kostela chodím jen o větších svátcích, ale považuji se za křesťanku. A tuto nabídku zajít do kostela – ne ke zpovědi, ale jen tak si popovídat, najít povzbuzení a pochopení, považuji za formu žádoucí psychoterapie.

A ještě jeden příklad – dokonce o něco dřív, než se tento moribundus u nás objevil (na slovo covid už mám alergii), oslovil obec jeden mladý pán (všimněte si, že zase mluvím o mladém člověku) s tím, že by na návrší nad Dražůvkami, odkud jsou vidět kostelní věže všech okolních obcí, rád postavil kapličku zasvěcenou sv. Anežce České jako patronce a ochránkyni nemocných a těch, kdo o ně pečují. Už z vlastní iniciativy nechal připravit i projekt a namalovat obraz světice. Svoji myšlenku konzultoval samozřejmě i s církví, která ho stejně jako obec podpořila. Na takovou věc potřebujete i oficiální povolení se všemi náležitostmi, což jsme absolvovali, a stavbu kapličky zahájíme ve chvíli, kdy to povětrnostní podmínky dovolí. Už byl posvěcen základní kámen a pokračuje finanční sbírka, do níž samozřejmě obec přispěje též.

A jak iniciátor celé akce na nápad přišel? Sám neví… prostě se stalo. Třeba se zázraky opravdu dějí…

* Karolína Koubová, primátorka statutárního města Jihlavy: V našem městě máme celkem propracovanou studii vizuálního smogu. Ta nebývá zcela běžnou součástí kulturních strategií, ale mohu ji jedině doporučit. Studie nám řeší například to, jak ve městě vypadají propagační a inzertní plochy, jak můžeme pomoci nájemcům vitrín v historickém centru města tak, aby domy ze 16. století nebyly ověšeny igelity a kolíčky na prádlo. Díky ní se nám podařilo omezit i reklamy na vozech MHD, taky aby nepokrývaly skla vozidel, což vítají i cestující, kteří nás na to sami upozornili. Jsem přesvědčena, že město si určitou regulaci v této oblasti zaslouží.

Osobně mám i velkou radost z projektu Jihlava vzdělává kulturou. Obecně totiž existuje obrovská nabídka kulturních aktivit pro školy, které se v ní však složitě orientují. Nám šlo o tom zkoordinovat poptávku škol, jejich vzdělávací plán a současně program kulturních organizací. Vzájemně si vyberou, na čem budou spolupracovat, dané téma je pak řešeno formou projektového vyučování a praktických poznatků. Děti samy vymýšlejí program, určují si obsah, hledají i financování. Tato spolupráce, kdy jsou rozvíjeny měkké dovednosti jako komunikace, fundraising apod. a hledají se synergie mezi vzděláváním a kulturou, jsou velice zajímavé i pro podnikatele, kteří na to slyší. Příklad je blíže popsán například na webu www.DobraPraxe.cz právě pod naším městem.

Další naší vizí rozvoje je nově vzniklá příspěvková organizace Brána Jihlavy. Jde ve své podstatě o agenturu, která je zčásti dotována městem, ale má výnosy i ze svého provozu, ze služeb, z fundraisingu, a to ideálně ze dvou třetin – i když to je možná příliš ambiciózní sen. Mimo provoz vybraných budov města ve vazbě na kulturu a cestovní ruch, je smyslem této „příspěvkovky“, aby úředníci magistrátu nevykonávali produkční práci například u městských oslav, trhů, kulturních akcí, kampaní a podobně. Je to taková prodloužená ruka města v oblasti kultury a cestovního ruchu.

* Tomáš Navrátil, prímátor statutárního města Opavy: Denně se na konkatedrálu (řeč byla o nedávné celkové obnově, kterou  od předchozích oprav po druhé světové válce prošla konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě – pozn. redakce) byla o dívám z okna své kanceláře. Pohled na ni mě často vede k osobnímu zamyšlení nad současnou dobou, jejím vývojem a směřováním i nad duchovním a morálním odkazem těch, v jejichž práci dnes na opavské radnici pokračujeme… Pro mne – a myslím, že i pro mnohé další Opavany – je tento chrám, mimochodem druhé biskupovo sídelní místo, důvodem k hrdosti na město, v němž žijeme, a také jedním z prvních míst, kam přivádíme návštěvy, které do slezské metropole zavítají.

* Kamila Černá, radní města Aš na Chebsku: Naším cílem je na jednom místě přehlednou a pochopitelnou formou informovat o životě ve městě a jeho okolí, pomáhat lidem s obtížným vyhledáváním dostupných služeb, řemeslníků, volných parcel na výstavbu, nabízet možnosti koupi bytu, pronájmu komerčních nemovitostí a rovněž upozorňovat na firmy, které jsou vstřícné ke svým zákazníkům (řeč byla o vzniku a fungování projektu Spokojení Ašákovi, informační platformě pro obyvatele Aše i jejích spádových oblasté – pozn. redakce). Především však jde o to probudit komunitní život a vytvářet pocit hrdosti na své město.

* Milan Čigáš, tajemník Městského úřadu v Litoměřicích: Kurz je ryze praktický (řeč byla o ošetřovatelském kurzu, který absolvovalo i několik zaměstnanců litoměřické radnice, aby pak jako dobrovolníci pomáhali na covidové jednotce místní nemocnice – pozn. redakce). Vše si v něm sami vyzkoušíte. Od zkušených zdravotníků si osvojíte nemálo teoretických znalostí, které si však hned ověříte v praxi. Osaháte si reálné pomůcky, chvíli jste v roli personálu, ale chvíli i pacientem. Zvládnutí základních jednoduchých technik péče pomůže ulevit nemocným a odlehčit profesionálním zdravotníkům. Jste „pečovatelem v záloze“.

V kurzu si projdete například částí věnovanou obstarání osobní hygieny včetně výměny plen a převlečení postele s pacientem na lůžku. Ono i takové zdánlivě jednoduché ustlání postele pro ležícího pacienta má svůj ohromný význam. Špatně ustlaná postel mu totiž může způsobit řadu bolestí. V přeneseném smyslu dobře nebo špatně ustlaná postel v nemocnici hraje stejnou roli jako slovo v našem životě. Dobře či špatně zvoleným slovem můžeme druhému člověku způsobit radost, ale také ublížit…

Pro mě osobně bylo velkým lidským a milým překvapením závěrečné školení v doprovázení umírajících. Otevřenost a lidskost lektorek –zdravotnic i přes všechny nutné obleky, holínky, troje rukavice, respirátor, štít a navzdory únavě až vyčerpání mě hluboce zasáhla do duše. Člověk nesmí ani v těchto náročných okamžicích zapomínat na to, že jsme lidé a musí doprovodit pacienta „na druhou stranu“, když nemohou být přítomní blízcí. Nikdo by neměl prožívat ani v těchto okamžicích opuštěnost a osamocenost. Nezastupitelnou roli hrají i (někdy opomíjení) nemocniční kaplani a právě „pečovatelé v záloze“.

* Vít Zeman, náměstek primátorky statutárního města Jihlavy: Při posuzování jednotlivých developerských projektů je třeba přemýšlet nad tím, aby provoz nutné dopravní či modrozelené infrastruktury odpovídal počtu obyvatel, na které obec dostává finance z rozpočtového určení daní. Je logické, že pro centrum města, s hustotou obyvatel kolem 100 obyvatel na hektar, budou provozní náklady nižší než například pro rezidenční čtvrti s hustotou 25 nebo 40 obyvatel na hektar.

* Jana Přecechtělová, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: Konzervace tratí (řeč byla o návrhu novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách – pozn. redakce), která je ze zákona dvojího druhu a má určitou logiku v případě zakonzervování vleček, např. ve výrobních areálech. Konzervace železničních úseků oproti tomu opravdu mohou znamenat v konečném důsledku zrušení tratě. Pokud totiž nebude o zakonzervovanou trať i nadále postaráno, tedy nebude docházet k pravidelné a základní údržbě, je jasné, že za několik let po konzervaci ke zrušení nakonec opravdu dojde. Máme logicky obavu z dopadů novely, neboť problém zrušených lokálek řešíme již dlouhodobě na několika místech republiky.

* Bohumil Augusta, ředitel a jednatel společnosti KŽC Doprava, která  v letech 2010 – 2012 zachránila 23 regionálních tratí před zánikem a je lídrem v segmentu železniční nostalgie a muzejnictvíV roce 2008 jsme od státu odkoupili krachující regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov, kterou jsme postupně začali sami svými silami opravovat, a v roce 2010 ji uvedli do stavu, kdy na ní mohly znovu vyjet vlaky. Dnes funguje převážně jako rekreační, protože se nachází na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Obnovení provozu po 10 letech úsilí nově přivedlo na trať mezi 10 až 20 tisíci cestujících, kteří v rozsahu březen a říjen využívají vlaky k přepravě. Pozoruhodné je, že se nenaplňuje pouze turistická doprava, ale trať, která nemusela už vůbec existovat a mohla být vytrhaná nebo rozkradená, lidé v rámci základní dopravní obslužnosti používají i k běžným cestám, protože naše vlaky na této trati suplují (doplňují) i autobusy veřejné linkové dopravy. A díky integraci do krajského dopravního systému se provoz na trati vyplácí cestujícím, ale i městům a obcím v okolí.

Dráhu provozujeme (tzv. administrativně) ročně za 1,5 milionu Kč, což zahrnuje náklady na kontrolu a měření dráhy, opravy nezbytných havarijních částí, legislativu dráhy, náklady na doklady, a pak provádíme systémově obnovu svršku uceleně tam, kde je to třeba. S tím vším se vejdeme ročně do 1 500 000 Kč. A efekt je vidět.

U Správy železnic (SŽ) se jedná u násobně vyšší částky, ale nelze přesně srovnávat malého provozovatele jedné dráhy s velkým SŽ, která provozuje 95 % sítě v ČR. SŽ je ve všem dražší, tak, jak to bývá, ale taky ve všem efektivnější, protože na to vše mají zázemí, základu, mechanizaci a hlavně peníze.

* Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Hlavním účelem založení Krajského investičního fondu je přispět obcím a městům kraje na investice do veřejné služby, školství, sportu, kultury či společenského života. Slíbili jsme, že napumpujeme krajské peníze do jihočeských měst a obcí a Krajský investiční fond nám to umožní… Díky tomu, že spojíme financování z kraje, obce a případně státu, můžeme pro Jihočechy postavit během roku spoustu staveb, které by bez toho ještě dlouho nevyrostly a na něž třeba roky čekají. Když pomůžeme obcím 200 miliony korun z krajského rozpočtu, může to znamenat, že se nakonec prostaví stavby za 500 milionů korun. A to už bude v kraji vidět.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.: V ČMZRB téma úspor energií a snižování emisí vnímáme jako velmi naléhavé a celospolečensky žádoucí. Ale také víme, že na úrovni obcí, měst a krajů mnohdy vyvstávají problémy už s vlastní přípravou energeticky úsporných projektů. Právě v jejich případě totiž často bývá nutné určitou část finančních prostředků vynaložit již ve fázi zvažování myšlenky projektu – například je třeba zpracovat studii proveditelnosti, energetický posudek a vyhodnotit možné přínosy projektu apod, přičemž nezřídka jde o poměrně značné výdaje.

Proto jsme připravili program ELENA (European Local ENergy Assistance), který firmám, ale také municipalitám zajistí komplexní servis při přípravě energeticky úsporných projektů, a to za zlomek nákladů. Mělo by jít o projekty renovace stávajících nemovitostí, případně o cílené investice do stavebních a technologických opatření typu EPC projektů, kdy územní samosprávný celek na začátku svého projektu nepotřebuje žádné vlastní financování, protože to pro projekt zajistí dodavatel služby a obec mu pak až následně jeho investici splácí v rámci dosažených energetických úspor.

Ve vztahu k obcím, městům a krajům, ale třeba také jejich dceřiným společnostem náš servis k zahrne úvodní poradenství a komplexní hodnocení vybraných projektů.

Dokážeme také zpracovat zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na výběr poskytovatele energetických služeb – a kromě toho v rámci programu ELENA budeme umět zajistit i pomoc se zpracováním všech dokumentů, které jsou zapotřebí pro žádost o podporu z příslušných dotačních programů. Ale je možné využít i finanční nástroje, čili naše finanční poradenství v rámci programu ELENA bude využitelné pro všechny typy financování projektů.

Chtěl bych také zdůraznit, že v rámci tohoto programu budeme schopni uhradit 90 % nákladů spojených s přípravou energeticky úsporného projektu, a to díky tomu, že máme prostředky z programu HORIZON 2020 spravovaném Evropskou investiční bankou. Samotné financování projektu pak může být financováno z různých zdrojů, přičemž obce, města a kraje mohou využít OP Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí nebo OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a nevylučujeme ani využití běžných komerčních úvěrů.

* Karel Havlíček, vicepremiér a ministr dopravy: Letos dokončíme i přestavbu křižovatky Rádelský Mlýn u Jablonce nad Nisou i silnici I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík. Zahajovat v letošním roce budeme například obchvat Jaroměře, Mělníka, Nové Paky, Klatov či Olbramovic, silnici I/53 ze Znojma do Lechovic nebo I/34 ze Stráže nad Nežárkou do Lásenice.

* Luděk Tesař, ekonom: Obce se zatím uskromňovat nemusely a i rok 2020 byl na ně moc hodný. Nejen na obce bude mít ekonomika své elektrizující účinky teprve tehdy, až se ukáže ve své nezakleté podobě a skončí veškerá omezení (pokud někdy). Myslím, že až rok 2022 bude pro obce adrenalinovým zážitkem, ale nemalujme čerta na zeď příliš sytými barvami.

Jsem přesvědčen o tom, že ani zhoršení stavu veřejných financí, nebo snad dokonce hrozba státního bankrotu by nemusely v lidech vyvolávat stres. Jde jen o to, aby se našinec včas na bankrot psychicky připravil a nedělal zbytečné zmatky. Všem by nám měli být inspirací Řekové, kteří si bankrot dovedli užít. Ne nadarmo se bohové kdysi usídlili právě u nich na Olympu.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Rozpočtové hospodaření obcí v nestandardním roce 2020 poznamenal meziroční propad daňových příjmů (o 14,3 mld. Kč), který byl do značné míry kompenzován jednorázovým příspěvkem státu (13,4 mld. Kč) a značný růst neinvestičních dotací. Je nutné poznamenat, že rozdělování sdílených daní mezi obce podléhá jiným kritériím, než které bylo použito pro rozdělení jednorázového příspěvku (podle počtu obyvatel). Takže se dá odvodit, že větší obce na této kompenzaci vydělaly méně než ty malé.

Pozitivním rysem je skutečnost, že kapitálové příjmy v roce 2020 sice vzrostly, byť jen málo. Obce i v tak těžkém období dokázaly meziročně zvýšit objem kapitálových výdajů. K tomu jim pomohl i růst investičních dotací. Dosažení přebytku rozpočtu a doplnění úspor svědčí o tom, že obce jako celek se se zhoršenými podmínkami poměrně vypořádaly dobře. Je nutné dodat, že to, co platí pro celek, nemusí nutně platit i pro jednotlivé segmenty obcí – a už vůbec ne pro jednotlivé obce.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Ústavní soud dal za pravdu městu Pelhřimov, že z oprávnění obce v samostatné působnosti při „ochraně veřejné zeleně na veřejném prostranství“ coby místní záležitosti obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti „k zajištění udržování čistoty … zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně“ nelze v žádném případě dovodit, že je také oprávněna tuto činnost přímo provádět, a to na vlastní náklady, resp. za ni nést odpovědnost. Odpovědnost za nesplnění obecně závaznou vyhláškou stanovených povinností nese výlučně vlastník, příp. uživatel dotčeného pozemku, byť podléhá režimu veřejného prostranství.

Ústavní soud pak vyslovil dokonce pochybnost nad tím, zda péči o silniční vegetaci (ve smyslu ustanovení § 15 zákona o pozemních komunikacích), byť v průjezdním úseku silnice v intravilánu obce (§ 8 zákona o pozemní komunikaci) lze vůbec podřadit pod místní (lokální) záležitosti ve smyslu ustanovení § 35.

Co si z nálezu Ústavního soudu odnést pro každodenní praxi? Především to, že žádný předmět sporu není příliš „malý“ tehdy, zasahuje-li se do základních principů samosprávy a když stát vyvíjí snahu jednak rozšiřovat její povinnosti (bez zákonného zmocnění), a jednak rozšiřovat své možnosti obci nařizovat „kde co“ (rovněž bez zákonného zmocnění). Protože jde většinou o právní otázky poměrně složité co do znalosti veřejného a ústavního práva, nepochybně je dobré vzít si po bok advokáta, a spolu s ním vést tyto spory v zájmu ochrany samosprávy a její podstaty.

Město Pelhřimov neustoupilo, přestože zdánlivě šlo „jen dva stromy“. Ve skutečnosti se však jednalo o mnohem víc – o to, co si stá může vůči samosprávě dovolit, tedy o meze jeho oprávnění.

Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Stát přikázal, aby základní přestupkovou agendu – tedy přestupky proti pořádku v územní samosprávě, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku – vykonávaly všechny obce, bez ohledu na to, zda jsou k tomu vůbec vybaveny, a to především dostatečným počtem kvalifikovaného personálu. Výsledkem pak je, že obce (zejména ty menší, kterých je však většina) jsou nuceny uzavírat veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi, aby tyto za ně agendu přestupků vykonávaly.

Například v Libereckém kraji (druhém nejmenším ze 14 krajů v republice) je 215 obcí, ale pouze 34 z nich projednávají přestupky. Tedy 181 obcí jenom v Libereckém kraji muselo uzavřít veřejnoprávní smlouvy s jinou obcí, aby dostálo svým povinnostem, které na ně uvalil stát v rámci přenesené působnosti, a následně zaplatit ze svých rozpočtů větším obcím nemalé částky (které jim stát plně nerefunduje) za to, že za ně budou vykonávat přestupkovou agendu. Tím ze svých malých rozpočtů ve své podstatě mohou dotovat výkon státní správy.

To je stav, který do problematiky řešení přestupků nepřináší nic pozitivního a je podle našeho názoru do budoucna neudržitelný.

* Marie Vítová Dušková, Odbor Hlavního architekta eGovernmentu, Ministerstvo vnitra ČR: Uživatelů otevřených dat v České republice postupně přibývá. Jejich zkušenosti s využitím těchto dat se zvětšují a zároveň stoupají jejich nároky na kvalitu publikovaných datových sad – jednak na kvalitu dat samotných a také na kvalitu jejich popisu, tedy metadat.

Sjednocování podoby zveřejněných dat napříč poskytovateli pomocí otevřených formálních norem významně přispívá ke zvyšování kvality publikovaných dat a usnadní jejich uživatelům následné další zpracování v aplikacích a službách pro občany, nebo při interním využití ve firmě. Připomeňme, že uživatelem dat může být i obec nebo jiná organizace veřejné správy a samosprávy. Požadavky týkající se kvality se ale vztahují nejen na data samotná, ale také na jejich metadata.

Metadata jsou strukturovaná data, která poskytují informaci o jiných datech. Příkladem metadat může být katalogizační lístek v knihovně obsahující popis knihy, například data o původu a umístění knihy. Podobně fungují katalogizační záznamy poskytující informace o datech registrovaných v Národním katalogu otevřených dat, který je součástí Portálu otevřených dat (data.gov.cz). Národní katalog otevřených dat (data.gov.cz/datové-sady) slouží jako centrální místo, kde najdeme všechna otevřená data publikovaná v České republice. Stejně jako katalog knihovny obsahuje na katalogizačních lístcích metadata o jednotlivých knihách, obsahuje Národní katalog otevřených dat metadata o registrovaných datových sadách. Tato metadata zahrnují položky jako např. název, popis, klíčová slova, téma datové sady, periodicita aktualizace, kontakt na kurátora dat nebo odkaz na technickou dokumentaci.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný vedoucí pracovník (manažer) v municipalitě je nucen zvládat rozsáhlou problematiku v různých oblastech řízení města a obce. Při řešení různých úloh je nucen se situovat do určitých pozic, které mu poskytnou dostatek prostoru k efektivnímu řešení úlohy. Manažerovo situování se do různých pozic znamená přebírání různých rolí, jako jsou interpersonální, informační či rozhodovací role.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Napsat komentář