Tváří červencového vydání Moderní obce je Miroslav Křišťál, starosta Dukovan na Třebíčsku

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou obce Dukovany Miroslavem Křišťálem. Ten se také stal tváří červencového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červencové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název IT služby  a ochrana dat. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červencového čísla našeho časopisu vystupují.

* Miroslav Křišťál, starosta obce Dukovany na Třebíčsku: Ano, uvažovali jsme o využití podpory na fotovoltaiku z Modernizačního fondu, který se právě otevírá. Jenže asi od tohoto záměru ustoupíme. Získání dotace podmiňuje, že 80 procent vyrobené elektřiny musíte spotřebovat u sebe, do sítě můžete prodat jen 20 procent. Podpora je tak výhodná spíše pro výrobní podniky. Přesto o instalaci střešních panelů uvažujeme, a to na budovách bývalých kravínů, které postupně přestavujeme na technické a společenské zázemí obce. Pokud bychom instalovali FVE, tak pouze na střechy, rozhodně ne na ornou půdu. Rozhodneme-li se k tomu, pak projekt uděláme patrně bez dotace, panely si koupíme a instalujeme sami.

* Michael Rataj, starosta obce Branka u Opavy: Opravu naší kaple Nejsvětější Trojice jsme zahájili již počátkem roku 2019, ale kvůli pandemii covid-19 se vše protáhlo až do letošního května. Komplikace, které opravu kaple po více než dva roky provázely, nikdo na začátku neočekával. Ale Boží prozřetelnost byla našemu záměru nakloněna, a tak se kapli Nejsvětější Trojice podařilo obnovit do stavu, ve kterém bude sloužit několika dalším generacím farníků z Branky u Opavy,

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Po roce života s koronavirem vnímáme životní hodnoty trochu z jiné perspektivy. Mnozí z nás si uvědomili, že vše, co se dá koupit, nemá pro nás takovou cenu, jako čas strávený se svými blízkými. Přišlo nám zajímavé zapojit se do taneční výzvy Jerusalema Challange,  – celosvětového symbolu boje proti pandemii covid-19d a natočit o tom i video. Do tance jsme vtáhli i děti, které se svou účastí dozvědí hloubku a sílu lidské solidarity, odvahy a trpělivosti, což si samotná pandemie v mnoha ohledech žádala. Nápadu Jitky Francové se chopily místní občanky Věra Rosová, Kateřina Menoušková, Eva Peterová, Věra Šmídová a Lenka Chlubnová, které se spolu s iniciátorkou taneční výzvy řadu let podílejí na kulturním, společenském a sportovním dění v obci, přičemž některé z nich v Libotenicích vedou i sportovní kroužek Sportovky. Skvělým kameramanem se stal Vojtěch Macke z jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce. Zatím další videa nechystáme, ale jelikož máme velice aktivní občany, tak věřím, že nás s něčím zase překvapí. Jsem na ně opravdu moc pyšná a hrdá. Některé jiné obce si musí platit drahé agentury, aby jim udělaly kulturní program. Ale u nás si naši občani umí utvořit kulturu sami.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Při zadávání veřejných zakázek je potřeba zejména držet se tří základních principů, což jsou hospodárnost, efektivnost a účelnost. K tomu je nutné přidat princip čtvrtý – ten nejvýznamnější, totiž zdravý rozum. Byť jde o rčení, které je často proklamováno i ze strany kontrolních orgánů, mnohdy nad zdravým rozumem vítězí čistý formalismus. Nelze se pak divit, že se zadavatelé drží osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek. Bohužel ani rozhodování v oblasti veřejných zakázek stále není předvídatelné, zejména pokud je zakázka spolufinancována z evropských či národních dotačních zdrojů.

* Zdeněk Kučera, starosta Městské části Praha 18: „Covidový rok“ ovlivnil nejen fungování radnice, ale také značně zasáhl do rozpočtu městské části. Kvůli zrušení či odkladu koncertů na území Letiště Letňany a akcí v areálu PVA se příjmy městské části snížily o přibližně 300 tisíc korun. V důsledku úlev pro místní podnikatele poklesly také příjmy z pronájmu nebytových prostor.

Tyto změny jsme museli zapracovat do rozpočtu roku 2020 a také do plánů na rok 2021. V důsledku úlev na nájemném místním podnikatelským subjektům a organizacím zajišťujícím mimoškolní aktivity dětí byly příjmy městské části dosud sníženy o asi 700 tisíc korun.

* Libor Lesák, radní Středočeského kraje: Postupně upravujeme kontrolní mechanismy v rámci procesu zadávání veřejných zakázek krajem. Příkladem je důsledná elektronizace celého procesu a tím i možnost kontroly v jakékoliv jeho fázi. Zadavatelé v rámci kraje povinně využívají certifikovaného elektronického nástroje E ZAK. K rozšíření jeho funkcionalit dojde od druhého pololetí letošního roku, a tím dojde i k většímu zpřehlednění celého procesu a získání jednoznačné auditní stopy pro následnou kontrolu.

* Miloslav Meloun, ředitel Kooperativy, výrobně obchodního družstva Uhlířské Janovice (tato společnost letos v červnu na URBIS SMART CITY FAIR obdržela Cenu časopisu Moderní obec za multifunkční stožáry veřejného osvětlení řad eLITE a SMART): Dříve než radnice vypíše veřejnou soutěž na dodávku a instalaci veřejného osvětlení, by určitě stálo za to předem zvážit, zda na stožáry bude umisťovat i další zátěže – vedle svítidel například reklamní plochy, držáky květin či vánočních ozdob. Všechny tyto další návětrné plochy totiž mohou velmi ovlivnit zátěž stožáru.

Zároveň je třeba si uvědomit, že mezi vypsáním soutěže a vlastní realizací může proběhnout dlouhá doba. Během posledních měsíců jsme svědky raketového růstu cen materiálů, takže je nutné počítat i s úpravami rozpočtu každé takové investiční akce. Ale neměly by to rozhodně být stožáry, na kterých se bude šetřit.

* Petr Jelínek, jednatel 4E consulting, s. r. o.: Dosavadní zkušenosti s použitím BVA/m4E metody ukazují, že jde skutečně o ucelený a univerzální model hodnocení vhodný pro široké spektrum zakázek – na služby facility managementu (úklidy, ostraha apod.), stavební zakázky, architektonické/projekční služby nebo ICT zakázky, popř. komplexnější technologické dodávky.

Pomocí metody BVA/m4E zadávají zakázky např. Vysoké učení technické v Brně nebo Univerzita v Hradci Králové, zadavatelé v resortu dopravy (Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, Správa železnic či Letiště Praha) a Karlovarský kraj. Z municipalit lze uvést například města Brno, Žďár nad Sázavou, Chomutov nebo Rožnov pod Radhoštěm.

* Filip Chvátal, radní města Brna: Naším cílem je, aby se Brno mohlo do budoucna rozvíjet způsobem, který neohrozí kvalitu života ve městě. Naopak chceme kvalitu života zlepšovat. Ať už je to zvyšováním podílu veřejně přístupné zeleně, revitalizací opuštěných a zdevastovaných továrních areálů, tak také implementací moderní modrozelené infrastruktury v rámci nové výstavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Je jednoznačné, že stát se snažil poslední roky více investovat a že to kvůli mandatorním a quasimandatorním výdajům vůbec neměl lehké. Navzdory velkým překážkám stát prokázal během posledních let podstatně více odvahy než územní rozpočty – ale bohužel velkou část investic realizoval na dluh nebo z dotací. Územní rozpočty zase na rozdíl od státu měly peněz relativně dost, ovšem – sumárně viděno – odvahy mohly mít více. Nadále platí, že navzdory paralýze některých méně schopných obcí jsou územní samosprávy hybateli pokroku a stát se dál řítí do temného vesmíru osvětlovaného záblesky humoru některých „expertů“ či celých „rádoby mezioborových skupin“. Jakmile chybějí peníze a ekonomika začne pokulhávat, začne chybět i nadějná budoucnost a zbývá pouze nesmrtelný humor (pozn. autora: vážení experti, ten vakcínu nepotřebuje). Zaplať za to pánbůh, neboť stát totiž už nemá zaplatit čím.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Celkově obce v roce postiženém restriktivními a podpůrnými opatřeními vlády, které na ně měly značný dopad, hospodařily obezřetně. Dokázaly jako celek dále poměrně rychle zvýšit úspory při souběžném jen velmi mírném růstu dluhu. V těchto složitých podmínkách plných nejistoty nezanedbaly ani výdaje na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. K tomu jim z části pomohly investiční dotace.

* Lubor Tomanec, ředitel Vodárenské společnosti Táborsko s. r. o.: Určení ceny pro vodné a stočné máme ve svých rukou. V koncesní smlouvě je pevně stanoven způsob stanovení ceny pro vodné a stočné v jednotlivých letech trvání smlouvy prostřednictvím finančního modelu, který provozovatel musí dodržet. Model vychází z nabídky provozovatele v koncesním řízení a za běžných okolností se nedá měnit. Nám to umožňuje přijetí dlouhodobé cenové strategie spolu se souběžným plněním plánu obnovy našeho vodohospodářského majetku.

* Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Liberec stále zůstává jako jediné krajské město bez kvalitního železničního spojení z české metropole a dále za hranice ČR. Zapojením železniční tratě ze Zhořelce přes Liberec do Prahy do evropské sítě bychom mohli účelněji čerpat finanční podporu z evropských zdrojů, a tím pádem učinit z vlakového spojení adekvátní formu přepravy. Není možné, abychom i nadále jezdili vlakem z Liberce do Prahy za stejné dojezdové časy, jako tomu bylo v 19. století.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný trend digitalizace činností a agend, který se nevyhýbá žádné municipalitě, se stává do jisté míry i politikem. Pod tlakem post covidové doby přehodnocují municipality svoje postoje k návrhu a řízení ICT s cílem zlepšit činnosti a procesy nejen ve vztahu k občanovi, ale též interně, uvnitř úřadů. Velmi zajímavým a na národní úrodni prosazovaným způsobem strukturovaného popisu cílů organizace, který se ve veřejné správě uplatňuje již několik, je Enterprise architektura.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu o naplnění podmínky výlučných majetkových práv ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, kdy zadavatel řídí činnost Technických služeb a vykonává nad jejich hospodařením účinnou a funkční kontrolu. Nejvyšší správní soud v důsledku výše uvedeného neshledal kasační námitky stěžovatelky důvodnými. Kasační stížnost proto v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. zamítl. Závěr je tedy ten, že když město zadá plnění tzv. své firmě, neznamená to, že tato firma nemůže využít subdodávky. Tedy není zde ten požadavek, aby celé plnění poskytovala sama.  Tento rozsudek nám k tomuto závěru dává oporu.

* Marek Hanák, Kancelář veřejného ochránce práv: Pokud má občan za to, že v procesu pořizování územního plánu došlo k nějakému pochybení, má možnost podat podnět k nadřízenému orgánu územního plánování (ve vztahu k územním plánům obcí je nadřízeným orgánem krajský úřad, ve vztahu k zásadám územního rozvoje a jejím aktualizacím je jím Ministerstvo pro místní rozvoj), aby postup úřadu územního plánování jako pořizovatele územního plánu podle § 177 odst. 1 stavebního zákona prošetřilo. Podrobnější informace o působnosti veřejného ochránce práv v oblasti územního plánování lze získat na webových stránkách www.ochrance.cz, kde je veřejnosti k dispozici také nový leták Územní plán, který ochránce letos v květnu vydal.

* Jana Vašíková, Kancelář veřejného ochránce práv: Náklady na provedení prací spojených s odstraněním závadného stavu stavby vždy nese vlastník této stavby. Stavební úřad nemá zákonnou možnost nařídit provedení opatření k odstranění závady na stavbě jiné osobě než jejímu vlastníkovi. Uvedené v praxi znamená, že pokud stavba vykazuje jakékoliv závady, je výhradně na jejím vlastníkovi, aby sám zajistil nápravu (závady odstranil), nehledě na to, co je toho příčinou. Nicméně druhotně se vlastník stavby, jejíž poškození přičítá činnosti jiné osoby (např. souseda), může domáhat náhrady škody občanskoprávní cestou dle občanského zákoníku. Důkazní břemeno o příčinách vzniku škody spočívá zásadně na vlastníkovi vadné stavby. Pro účel důkazu, že právě činností jiné osoby vznikla konkrétní škoda, se obvykle poškozený vlastník stavby nevyhne zajištění znaleckého posudku o rozsahu a příčinách škody.

Kromě náhrady škody je třeba upozornit na občanskoprávní úpravu sousedských práv. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Sousedé v zájmu smírného urovnání vzájemných vztahů mohou oslovit mediátora. Mediátor je nezávislá a nestranná osoba, která se snaží se sousedy (stranami sporu) nalézt oboustranně přijatelné řešení ohledně závadného stavu stavby a jejího negativního vlivu na okolí.

* Jan Břeň, právník: Zákon o registru smluv tedy v § 3 odst. 1 předpokládá, že v registru smluv nebudou (resp. nemusí být) zveřejňovány smlouvy v identickém znění, v jakém byly uzavřeny, neboť se při uveřejnění smlouvy může uplatnit (s ohledem na omezení při poskytování informací stanovená zákonem č. 106/1999 Sb.) celá řada zákonných výjimek, čímž bude text uzavřené smlouvy fakticky (částečně) pozměněn.

Obec s rozšířenou působností je tedy povinna před zveřejněním smlouvy v registru smluv důkladně posoudit, zda smlouva obsahuje takové údaje, které nelze poskytnout při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., a v případě kladné odpovědi, bude tato obec muset příslušné pasáže smlouvy před vložením do registru smluv znečitelnit. Uvedené konstatování se samozřejmě týká i problematiky ochrany osobních údajů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tj. tzv. GDPR, jak je uvedeno v dotazu.

Má-li příslušný subjekt zákonnou povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv, musí si být zároveň vědom skutečnosti, že podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv platí, že smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění (výjimku z uvedeného pravidla představuje smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a dále též smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky – viz § 6 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv stanovuje vážné právní následky nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, které spočívají v tom, že pokud nebyla smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku (dílčí výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Obec sice může své smlouvy zveřejňovat na svých webových stránkách (tedy jakákoliv obec bez ohledu na to, zda má či nemá povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv), avšak před jejich zveřejněním by je měla případně upravit tak, aby byla řádně šetřena zejména ochrana osobních údajů, ochrana obchodního tajemství apod.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Komentáře ke článku 3

Napsat komentář