Tváří říjnového vydání Moderní obce je starosta obce Němčovice Karel Ferschmann

Úvodní rozhovor říjnového vydání Moderní obce jsme vedli s Karlem Ferschmannem, starostou obce Němčovice. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách říjnového čísla vystupují:

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Samozřejmě by nejen nám, ale všem obcím moc pomohlo, kdyby vláda konečně rozjela tu proklamovanou masívní investiční podporu obcím a spoluúčast státu a obcí u těchto dotací byla v poměru 90 : 10, jak se rovněž slibovalo, a zvláště kdyby DPH vždy mohla být započitatelnou položkou. Pak na investice dosáhnou i menší obce, které to potřebují ze všech nejvíc.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Důsledky pandemie nemoci covid-19 a všech doprovodných a vyvolaných jevů v první polovině letošního roku neměly až tak výrazné dopady do rozpočtového hospodaření obcí, krajů i Prahy. Nicméně je pravda, že výnos tří hlavních daní, který mezi sebou sdílejí stát, obce, kraje a Praha byl meziročně o 61,2 mld. Kč, resp. o 13 % nižší než ve stejném období loňského roku. Navíc bylo nutné v rámci územních rozpočtů financovat nové hygienické a další nečekané výdaje.

* Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu: Na konci srpna jsme vyhlásili výzvu na podávání žádostí o dotace na zpracování místních energetických koncepcí. Má to být dokument, který by měl vedením měst a obcí pomoci se zorientovat v tom, jaké mají ve své lokalitě zdroje energie, jak síťové, tak lokální, jakými způsoby je v lokalitě energie spotřebovávána a které konkrétní možnosti řešení jsou v obci vhodné. Tato první výzva je otevřená do konce června 2021.

Leona Gergelová Šteigrová, zástupkyně ředitele pro oblast veřejných zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí: V současné době, kdy se vlivem opatření týkajících se pandemie rozpočty samospráv významně zmenšují, je třeba maximálně využít dostupné nástroje. V případě veřejných zakázek lze nákupní strategii nastavit tak, aby zadavatel získal i přidanou hodnotu k danému plnění. Ta může mít řadu podob – závisí na prioritách zadavatele. Ze zkušenosti našich zahraničních partnerů víme, že právě v době významných ekonomických poklesů (např. ekonomické krize kolem roku 2008) samosprávy významně začaly využívat prvky odpovědného veřejného zadávání – snažily se tím i v rámci svých nákupů získávat plnění, která současně plnila jejich priority v oblasti sociální soudržnosti, zaměstnanosti a životního prostředí. Jednoduše řečeno, nechaly své peníze pracovat dvakrát.

* Václav Kučera, ředitel Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje: POL POINT (policejní bod) je videokonferenční systém, který umožňuje komunikaci občana s úřadem, konkrétně s Policií České republiky, aniž by občan musel vstoupit do budovy policie, přičemž může sdělit nebo získat informace, které jsou důležité pro trestní nebo jiné řízení. POL POINT – kontaktní místo police je pilotní projekt Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jímž se ve Středočeském kraji zavádí videokonferenční systém, který je libovolně přístupný pro všechny občany.

Projekt byl spuštěn v únoru letošního roku. V rámci zmíněné infrastruktury jsou budována místa s videokonferenčními jednotkami, která jsou přímo dostupná občanům na našem území. Současně je vytvořeno centrální místo (operační místnost), které je nepřetržitě (pozn. cíl projektu) obsazeno policistou, který je schopen komunikovat s oznamovateli na jakémkoliv terminálu. Policista může bezodkladně provádět příjem oznámení a tento dokumentovat.

Virtuální způsob komunikace umožňuje přijmout oznámení z jakéhokoliv místa a přijaté oznámení obratem postoupit příslušnému policejnímu orgánu k dalšímu šetření. Občan, který oznámení podává, nemusí nic podepisovat, protože průběh celého výslechu se nahrává a nahrávka se přikládá ke spisu.

* Jan Havránek, ředitel společnosti AQE advisors, a. s.: Kvalitu života ve městech ovlivňuje řada faktorů. Z 29 ukazatelů, které jsou do Indexu kvality života zahrnuty, je jich jen několik, které vedení města může skutečně přímo ovlivnit. Většina je v kompetenci státní správy – a hlavně samotných lidí, kteří ve městě žijí. Přesto, z dlouhodobého hlediska, je zřetelně jasná role města na kvalitě života jeho obyvatel. Z provedené analýzy je patrné, že investice – a v konečném důsledku i zadlužování veřejného rozpočtu, mají vliv na kvalitu života.

Co by se stalo, kdyby města, která mají skvělý rating, ale nižší kvalitu života, začala masivně strategicky investovat? Investovat do oblastí, které zvýší atraktivitu města, zlepší podmínky pro služby ve městě, přitáhnou novou generaci? Co by se stalo za dvacet let? Žádná změna totiž nebude patrná dříve.

Chceme-li zlepšit skutečně kvalitu života, chce to mít vizi a odvahu ji naplňovat. Využijme doby, kdy jsou levné zdroje, levnější dodávky služeb i investičních celků. Hledáme-li návody, jak zlepšit podmínky pro život, pojďme se chovat jako Ekonomové, a nikoliv jako účetní.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Co je to důležitý zájem obce? Důležitý zájem obce je objektivní kategorie, která odůvodňuje nehospodárnost, tedy výdaj, který je pro obec a její občany důležitější než cokoli jiného včetně peněz na účtu. Je to třeba ono zakoupení vybavení ordinace – ztrátová investice, která ovšem zajistí lidem zubaře. Nebo obec vynaloží milion korun na oslavy výročí obce, a pozve známé umělce, aby toto výročí s občany oslavila. I zde je pro obec důležitým zájmem důstojná oslava jejího výročí, než cokoli jiného. Podstatné je, že tento důležitý zájem skutečně existuje, pomeleme ho, a odůvodníme jím ono „rozhazování peněz“ z obecního rozpočtu.

* Milan Košař, loňský vítěz soutěže Architekt obci a dlouholetý architekt města Vysoké Mýto, v současné době Ústí nad Orlicí a Poděbrad: V posledních letech se poměrně daří některým firmám, které prodávají městský mobiliář, nabízet estetické, funkční a výrazně nové prvky, které se prosazují. Škoda, že jich není víc, protože některé firmy v podstatě ovládly trh … Nevím, zda je šťastné, že v obcích tradičního typu – historická stavení a usedlosti – se objevují prvky typicky městského mobiliáře, jako jsou prosklené a moderní autobusové zastávky. Jaký má smysl adaptovat to, co je typicky městské, moderní do prostředí, kam příliš nezapadají. Jenže v nabídce třeba zastávek autobusové dopravy či MHD na vesnici, kde by měly plnit funkci přístřešku a zároveň zapadat do prostředí, žádné takové nejsou. Buď starosta nějakého dodavatele osloví, a on mu prvek udělá jako atypický, nebo přijme nabídku pro mobiliář měst a pořídí to, co je v centru větších měst. Je to o kultivování názoru.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinná architektka: Klimatická změna má dopad i na to, jak se o zeleň staráme. V poslední době ve městech a obcích rezonuje například počet a provedení sečí travnatých ploch. Obecně lze konstatovat, že do budoucna bude nutné změnit přístup měst při správě zeleně. Seče trávníků provádět ne podle norem a termínů, ale podle aktuální situace, aby se předešlo zvýšeným odparům a vysychání trávníků. Travnaté plochy je možné nově zakládat, jako například květnaté louky a seče provádět mozaikovitě. Kromě estetického přínosu je tam možné omezit počet sečí a posílit biodiverzitu v lokalitě. Hlavně hmyz a na něj navázaní živočichové to zajisté ocení.

V suchých letech lze podpořit stromy pomocí vaků s vodou umístěných u paty stromu na kořenový systém. Postupně je tak dodávána vláha a dřeviny (hlavně nové výsadby) jsou schopny přečkat nepříznivé podmínky. V posledních třech letech byla tato opatření více než vhodná pro zajištění uchycení nových stromů. Odpadly tak investice do náhradních výsadeb, kdy mladé stromky nepřečkaly první nebo druhý rok po výsadbě a uschnuly.

* Jitka Vrtalová, Partnerství pro městskou mobilitu: Základní funkcí doprovodného mobiliáře na cyklostezkách je zpříjemnit jízdu na kole, případně zvýšit bezpečnost. Tradičně nejznámější součástí mobiliáře jsou odpočívky, infopanely či ližiny na schodištích. V poslední době se stále častěji objevují také automatizované úschovny a cykloboxy, především u terminálů veřejné dopravy v centrech měst a u cykloturistických cílů, dále místa pro samoobslužný servis kol (základní nářadí, cyklopumpy nebo prodejní automaty s dušemi či lepením). S rozmáhajícím se fenoménem elektrokol souvisí také budování sítě dobíjecích stanic. Obvykle samospráva sleduje také provoz na stezkách s pomocí sčítačů. Stále málo je veřejných pítek, která hlavně v horkém počasí nabízejí vítanou možnost občerstvení a ochlazení.

* Zdeněk Král, majitel firmy REX: Naši předkové lépe než my kvůli omezeným zdrojům uměli pracovat s tzv. úsporou z množství. Šetřili tím spoustu peněz. Podstatou takové úspory je typizace výrobků. V tomto nejdále z evropských zemí v oblasti mobiliáře a veřejného prostoru došla státní správa v Rakousku-Uhersku v 19. století. Secesní lavičku  dodnes můžeme spatřit snad v každém rakouském městě, stejně jako dosud stále v mnoha obcích Maďarska, ale i u nás.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *