Tváří zářijového vydání Moderní obce je starostka obce Dřísy Ivana Frajová

Úvodní rozhovor zářijového vydání Moderní obce jsme vedli s Ivanou Frajovou, starostkou obce Dřísy v okrese Praha-východ. Ta se stala i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách zářijového čísla vystupují:

* Ivana Frajová, starostka obce Dřísy, okres Praha-východ: Líbí se mi obec zvelebovat, ale chtěla bych, aby to šlo rychleji. Jenže to není možné, obecní rozpočty pokryjí hlavně provozní výdaje obce, a tak jsme odkázáni na dotace. Ideální by bylo, kdyby nám stát dal peníze na potřebné projekty přímo a my s nimi mohli nakládat sami.

* Petr Liška, starosta obce Malé Žernoseky na Litoměřicku: Pokud bude návrh na transformaci dětských skupin parlamentem přijat, tak si opět připomenu, že to je u nás jako v Kocourkově. Bohužel to musím vnímat jako důkaz neschopnosti našich politiků a úředníků udržet kontinuitu dřívějších rozhodnutí státu. Velkolepě a smysluplně podpořenou aktivitu, která se osvědčuje, rozjela se jako dostupná alternativa, kde si za léta jejího fungování nevybavím žádný zásadní problém, zadusíme a nahradíme mnohem složitějším systémem. Ten sice má u nás tradici, ale vyžaduje více byrokracie, právní a legislativní náročnosti, peněz a mnohem složitější podmínky z hlediska nároků na provoz, lidské zdroje a zřízení. Bohužel, mám pro tento návrh, bez alternativy zachování stávajícího, podporovaného, funkčního a bezproblémového systému, jen nelichotivá slova…

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Při porovnání ratingu obcí podle velikosti obce měřené počtem obyvatel z hodnocení vyšly nejlépe nejmenší obce do 199 obyvatel. Mají nejvyšší podíl obcí s velmi dobrým nebo dobrým hodnocením a druhý nejnižší podíl obcí rizikových. Svou roli určitě hraje velmi nízký podíl obcí s dluhem a ve srovnání s ostatními kategoriemi poměrně nízká míra investiční aktivity.

Druhá příčka patří obcím s počtem obyvatel od 200 do 499. Celá čtvrtina obcí v této kategorii má velmi dobré nebo dobré hodnocení, a podíl těch rizikových je na úrovni průměru za všechny obce. I zde je podíl obcí s dluhem na počtu obcí poměrně nízký.

Nejhorší hodnocení jako celek má kategorie obcí s počtem obyvatel 1000 do 4999. Má jeden z nejnižších podílů obcí s velmi dobrým a dobrým hodnocením a nejvyšší podíl obcí rizikových. Skupina největších obcí skončila na předposledním místě. Existuje zde nejvyšší podíl průměrně hodnocených obcí a vůbec nejvyšší podíl obcí rizikových. Je to kategorie s nejvyšším podílem kapitálových výdajů na celkových výdajích, mají nejnižší podíl obcí, u kterých jejich úspory převyšují dluh.

* Tomáš Spurný starosta města Šumperk: Minimálně ve střednědobém výhledu bude pro město výroba tepelné energie z plynových zdrojů nadále výhodná, a to i s ohledem na její ekologické aspekty. Město má přichystané některé rozvojové lokality pro individuální bytovou výstavbu i pro bytové domy, kde by bylo možné uvažovat o využití systému CZT. Navíc poblíž jedné z těchto lokalit se nachází i bloková kotelna, takže logisticky by její napojení na novou zástavbu bylo poměrně snadné. Bude záležet na zájmu stavebníků a investorů, budou-li chtít využít náš systém CZT. Zákon o ochraně životního prostředí jim to však přímo neukládá, ale hovoří pouze o tom, že stavebník má povinnost se na systém CZT připojit jen tehdy, pokud je to pro něho ekonomicky a technicky možné. A rozhodněte, co je a co není v tom či onom případě »ekonomicky a technicky možné«!

* Jaroslav Zoubek, starosta městyse Svitávka na Blanensku:  Naše nová sportovní hala je například bez oken. I v hale s okny totiž přes den musíte svítit. Nemluvě o tom, že i v nových halách ještě bývají vidět klasické zářivky… A haly s okny se stejně neobejdou bez žaluzií proti slunci. My jsme halu osadili úspornými ledkovými světly, u nichž mohu v jakékoliv sekci haly, a to i z mobilu, okamžitě měnit intenzitu osvětlení od 70 do 750 luxů. Okna přece nemá ani pražská O2 arena, ani brněnská hala Vodova. Naše hala využívá i částečné rekuperace vzduchu – teplý, ohřátý v hale, je proháněn filtry a pročištěný se vrací zpět. Když jsem náklady na vytápění porovnal s původní montovanou tělocvičnou, která byla stěží třetinová, jsme dnes na mnohem nižších nákladech než tehdy.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Z obce nemá nikdo právo legitimovat osobu, která se dostaví na zastupitelstvo, zda je občanem obce, a to ani městský policista apod. Tedy v praxi je to tak, že na zastupitelstvo může přijít kdokoli a může se vyjadřovat v souladu s jednacím řádem. Obec nemá možnost ověřit, zda je či není občanem obce.

Zákon ani neukládá, že občan, resp. osoba, která na zasedání vystoupí, se musí identifikovat. Teoreticky se může představit i falešným jménem. To by měl také zápis ve zkratce uvést (pokud není osoba známá obecně, zejména na malých obcích), např.: „Ing. Novák, bez identifikace, uvádí“, nebo: „muž bez identifikace uvádí“ apod., protože připomínky by nějak zaznamenány být měly.

* Martina Sýkorová, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze: Naše metodika, jak plánovat podobu prostranství s ohledem na potřeby obyvatel a aktuální technologické možnosti, provází zástupce obcí procesem plánování, přípravy a zadávání studie veřejných prostranství. Jejím cílem je usnadnit prvotní orientaci v problematice a jednání s odborníky. Pomáhá definovat základní postup a ukazuje, kde vůbec začít. Nabízí inspiraci dobrými příklady a varuje, na co si dát naopak pozor. Poradí, koho přizvat k jednáním, a kam se případně obrátit, když se ocitnou ve slepé uličce. Ambicí metodiky není postihnout všechny možné problémy a najít na ně konkrétní řešení, protože spektrum témat souvisejících s veřejnými prostranstvími je velmi široké.

Z dosavadních rozhovorů se zástupci obcí pro mne vyplývá, že největší přínos spatřují právě v prvotní orientaci v problematice. Setkáváme se s tím, že chtějí zvelebovat veřejná prostranství, protože je správně vnímají jako jednu z nejviditelnějších vizitek svých obcí. Přitom na největší překážky narážejí již na naprostém počátku procesu. Tápají, co konkrétně chtějí řešit a kladou si elementární a přitom zásadní otázky. Nevědí, zda se chtějí detailně věnovat pouze jednomu veřejnému prostranství nebo hledají názor na to, jak by měla vypadat všechna, co se vlastně pro daný prostor hodí, co by uvítali obyvatelé, jak najít vhodného architekta a kolik to bude stát. Odpovědi na tyto otázky by měli zástupci malých obcí najít právě v naší metodice. Její součástí jsou také interaktivní přílohy, které pomohou podívat se na veřejné prostranství jinou optikou a zhodnotit jeho kvalitu, nebo poradí, jak kontaktovat občany a zapojit je aktivněji do procesu přípravy a plánování změn. 

* Eva Džumanová, starostka města Šluknov na Děčínsku: Nejen Šluknov, ale celý výběžek má tuto „nálepku“, zejména ve spojitosti se sociálními nepokoji, které tu gradovaly v roce 2011, zejména v Rumburku a ve Varnsdorfu. U nás vždy žila romská komunita, tzv. starousedlíci, ovšem migrace do naší oblasti i do Šluknova zavedla sociálně slabé rodiny z celé republiky, ze Slovenska a vrací se i rodiny z Anglie, kam se před časem odstěhovaly. A proč míří právě do našeho města? Protože reagují na nabídku volných bytů od soukromých vlastníků nemovitostí. Pochopitelně se jedná o legální podnikání, které je pro vlastníky nemovitostí finančně velmi zajímavé. A majitelé důsledky soužití těchto rodin a ostatními obyvateli města neřeší. My na radnici ano. Bohužel před 26 lety vedení města prodalo sídliště (16 panelových domů) soukromé firmě v naději, že dojde k jeho postupné rekonstrukci. Bohužel realita byla jiná, několikrát se vyměnili vlastníci a dnes tu máme největší vyloučenou lokalitu. Ze zkušenosti mohu sdělit, že ani místní romská komunita se s nově příchozími rodinami v oblibě nemá.

* Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel společnosti FUTTEC a. s.: Náš systém preventivních oprav výtluků, spár a dalších poškození asfaltových povrchů na pozemních komunikacích, cyklostezkách a dalších asfaltových plochách funguje na principu mikrovlnného ohřevu asfaltových směsí, díky čemuž je zajištěn hloubkový ohřev opravovaného místa bez degradace asfaltové směsi. Až na 145 °C zahřátá směs se v opravovaném místě při zahutnění dokonale spojí s okolním povrchem, který je rovněž zahříván, takže nevznikají žádné spáry. Výsledkem je vysoká pevnost a dlouhá životnost opraveného místa, přičemž oprava poškozeného povrchu komunikace se může provádět celoročně.

S naší technologií tak sázíme na prevenci. Vycházíme totiž z prostého faktu, že čím dříve se spára nebo výtluk na vozovce zjistí a kvalitně a rychle opraví, tím účinněji se předejde poškozením většího rozsahu a následným, mnohem nákladnějším opravám vozovky

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., Advokátní kancelář: Pokud tedy účastník zadávacího řízení na základě žádosti zadavatele doplnil nové „reference“, které nebudou hodnoceny, pak je takový postup v souladu se zákonem. Je tím totiž ověřena pouze schopnost účastníka zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky a nedochází k materiální změně nabízeného plnění.“ Dovození opačného závěru by totiž vedlo k situaci, kdy by zadavatel byl nucen vylučovat účastníka zadávacího řízení, který je plně kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky, pouze z důvodu, že nebyl schopen předložit úplnou nabídku. V případě vybraného dodavatele by to současně znamenalo, že zadavatel by se z formálních důvodů připravil o ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

* TOMÁŠ AUER, advokátní koncipient, KVB advokátní kancelář s. r. o.: Obecně platí, že změnu pracovního poměru –  převedení dlouhodobého zaměstnance města – neúředníka na pozici úředníka, lze provést i změnou pracovní smlouvy (bez nutnosti ukončovat stávající pracovní poměr a uzavírat nový pracovní poměr), nicméně z hlediska požadavků zákona o úřednících územních samosprávných celků je v daném případě třeba učinit veřejnou výzvu, ledaže by šlo o pracovní poměr na dobu určitou (obecně přitom platí, že pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou, doba určitá je možná pouze v zákonem vyjmenovaných případech).

* Jaroslav Šubrt, senior konzultant Nadace ZET, mediátor: Sice jsme vstoupili do období adorace zdravého selského rozumu, kterým se leckdo ohání – nejvíce politici a další top manažeři, ale z jeho inflace se stal ze všeho nejvíc klacek na protivníky a v podstatě hrobem smysluplné debaty. Vzniká totiž dojem, že to, co „vědí všichni“, co je „každému přece jasné“, se rozumí „samo sebou“ a daný problém není nutné zevrubněji promyslet, studovat. Jenže v dnešních poměrech jde spíše o příklon ke společenské iracionalitě, kdy s pomocí politického marketingu vše spěje k marketingové manipulaci.

* Petr Koten, ředitel České společnosti pro jakost: V soutěži o cenu Ambasador kvality je hodnoceno více oblastí. První je zaměřena na ekonomické ukazatele. Druhá se zaměřuje na to, jaká ocenění v oblasti kvality organizace získala, jaké má akreditované certifikáty a případně jaká personální „kvalitářská“ ocenění mají její pracovníci. Třetí, nejvíce hodnocenou oblastí, jsou „aktivity organizace na podporu kvality“. Tam patří například zapojení do národních či mezinárodních profesních organizací, organizování odborných akcí, publikační  či přednášková činnost pracovníků. Čtvrtá je zaměřena na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí a poslední oblast na ochranu spotřebitele.

* Petr Kolman, VŠ pedagog a právník: V čem naopak musím souhlasit s kritiky návrhu zvýšení hranice výše škody pro trestný čin, je fakt, že zde patrně dojde k částečnému nárůstu agendy pro obce, do jejichž gesce některé přestupky spadají. Avšak nebude to, podle mého odborného názoru, nárůst enormní, viz i výše uvedené důvody. Obcím tento částečně zvýšený nápor samozřejmě musí být řádně státeu kompenzován. A to skutečně! Tedy nejen příslibem, jak se to bohužel našim obcím a krajům stalo v jiných dřívějších případech. V tomto bodě nutno plně rozumět jejich obavám.

Ještě je nutno doplnit, že malé obce (tzv. jedničkové) již dnes v drtivé většině nevykonávají přestupkovou agendu, ale na základě veřejnoprávní smlouvy ji pro ně zajišťují větší obce a města, která jsou k tomu vybavena odborným personálním aparátem.*

/red/

 

 

Komentáře ke článku 2

  • Sandra L. Kavanagh

    If you cannot complete some task from the university, then you can use the service https://makemypapers.com/ that make my paper. This will save you a lot of time and you won’t have to do this task.

  • bubble shooter

    I think this is an informative article and it’s very helpful and understanding. I really enjoyed reading this post. Big fan, thank you!
    vin lookup

Komentáře nejsou povoleny.