01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

ÚOHS: Přednost má prevence před represí

Předesou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je od 9. července 2009 Ing. Petr Rafaj. Při nástupu do čela této státní instituce, která dohlíží na dodržování soutěžního práva v České republice již dvacet let, zdůrazňoval, že se soustředí na předcházení porušování zákona o veřejných...

Předesou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je od 9. července 2009 Ing. Petr Rafaj. Při nástupu do čela této státní instituce, která dohlíží na dodržování soutěžního práva v České republice již dvacet let, zdůrazňoval, že se soustředí na předcházení porušování zákona o veřejných zakázkách, tedy na prevenci.

Daří se vám tento cíl naplňovat a s jakými výsledky?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se upřednostňováním své preventivní funkce před represí výrazně podílí na kultivaci soutěžního prostředí v České republice. Zadavatelé i uchazeči o veřejné zakázky oceňují poskytování výkladové praxe, ať již zveřejňováním stanovisek ÚOHS, odůvodňováním rozhodnutí či konzultacemi. Účast na konferencích a seminářích, které pořádá, si zájemci rezervují již brzy po vyhlášení jejich termínu.

Ačkoliv se v roce 2010 téměř trojnásobně zvýšila proti roku 2009 výše uložených pokut, skutečný význam, reálné dopady a prosoutěžní charakter mají zejména nápravná opatření ve formě zrušení nezákonných úkonů zadavatelů či zrušení zadávacího řízení jako celku. U méně závažného porušení zákona aplikujeme i upuštění od sankce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je prestižní institucí, jejíž význam stále stoupá v souvislosti s novými legislativními návrhy, na kterých se podílí.

Jak se stane, že kraj, město, obec zadávají zakázky v rozporu se zákonem? Je to úmysl, šlendrián, nevědomost? Není to také tím, že současný zákon o veřejných zakázkách je příliš komplikovaný a často novelizovaný?

Naše statistiky říkají, že zadávací řízení často obsahují formální nedostatky, například nesprávně spočítané lhůty, administrativní opomenutí zveřejnění veřejné zakázky, procesní chyby apod. Úředníci zodpovědní za výběrová řízení musí zákon znát a novelizace aplikovat. Jiná varianta neexistuje. Najímání externí firmy systém nejen prodražuje, ale bývá často zdrojem komunikačních nedorozumění a administrativních pochybení. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje povinné vzdělávání odpovědných úředníků a také vytvoření internetové aplikace především na pomoc malým radnicím. Zákon jasně stanovuje postupy, jak veřejnou zakázku zadat. Kdo se striktně drží postupů stanovených zákonem, ten nemá problém.

V čem nejčastěji chybují samosprávy? Za co inkasují nejvyšší pokuty?

Nejčastější pochybení zadavatelů se objevují již v zadávací dokumentaci, respektive v dělení předmětu veřejné zakázky tak, že dochází ke snížení její předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem, v požadavcích zadavatele na subdodavatele, v řádném zveřejňování změn zadávacích podmínek, v nastavení kvalifikačních požadavků, jež mají diskriminační charakter, v netransparentním nastavení hodnoticích kritérií. Další pochybení vznikají při posuzování nabídek, zvláště se jedná o neoprávněné vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Zadavatelé často chybují i v tom, že neumožní do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní záznam. Ve zvýšené míře se vyskytuje i nezákonné rušení zadávacího řízení.

Jedním z nejvážnějších porušení zákona je tzv. bid-rigging, kartelová dohoda uchazečů o veřejnou zakázku, kteří se vzájemně domluví na obsahu a ceně svých nabídek, tedy na vítězi zadávacího řízení. Soutěž o zakázku je potom zcela vyloučena a dochází k významným ztrátám veřejných financí. Kromě finanční sankce bude moci být po přijetí chytané novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže uložen i zákaz plnění veřejných zakázek na tři roky a zápis do rejstříku (tzv. blacklist), který vede Ministerstvo pro místní rozvoj. Zákaz plnění veřejných zakázek na tři roky a zápis do uvedeného rejstříku lze v současné době uložit například dodavatelům, kteří předloží falzifikáty k prokázání kvalifikace požadované v zadávacím řízení.

Jaký je celkový objem pokut, které města a obce zaplatily v roce 2010?

Úřad udělil v loňském roce 60 pokut, jejichž celková výše dosáhla 11,24 milionu korun. Proti roku 2009 je to téměř trojnásobné navýšení pokut. Připravovaná novela zákona o veřejných zakázkách umožní ještě citelnější postihy.

Některá města navzdory vysokým pokutám, opětovně nepostupují v souladu se zákonem, mění zadávací podmínky a svým netransparentním konáním omezují soutěžní prostředí. Čím si to vysvětlujete?

Navrhovaná novelizace předpokládá přísnější postihování porušení zákona ze strany zadavatelů. Dosavadní základní sazba za podstatné porušení zákona o veřejných zakázkách se zvýší z 5 % z ceny veřejné zakázky na 10 % nebo z 10 na 20 milionů korun. Bude tak možné výrazně přísněji postihovat závažná pochybení zadavatelů. Uvedené sazby se pak v případě opakovaného deliktu zvýší na dvojnásobek. Tvrdší postih by měl zadavatele odradit od vědomého porušování zákona.

Od počátku roku 2010 musí zadavatelé ve lhůtě 5 dnů od poskytnutí veřejné podpory (de minimis) do maximální výše 200 tisíc eur v období tří let po sobě následujících nahlásit tuto skutečnost do Registru podpor malého rozsahu. Jaké jsou zkušenosti ÚOHS s provozem tohoto registru?

Zahájili jsme několik desítek správních řízení s poskytovateli podpor malého rozsahu, kteří nestihli v zákonné lhůtě pěti dnů zapsat poskytnutou podporu do registru de minimis. Za nedodržení zákona hrozí poskytovatelům finanční sankce až do výše 100 tisíc korun. Centrální registr podpor malého rozsahu (de minimis) byl zřízen na základě zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory k 1. lednu 2010. Základní funkcí centrálního registru je shromažďovat informace o všech podporách v režimu de minimis přidělených v České republice.

Je obecně soutěžní právo v jiných členských zemích EU transparentnější a méně diskriminační než české?

Soutěžní politika Evropské komise je založena na spolupráci soutěžních úřadů a sbližování soutěžních pravidel jak mezi členskými státy, tak se zeměmi mimo Evropskou unii. Možnosti spolupráce účinně rozvíjí především dvě mezinárodní platformy, a to Evropská síť pro hospodářskou soutěž (ECN - European Competition Network) a Evropské soutěžní úřady (ECA - European Competition Authorities). Antimonopolní úřady spolupracují na důsledné aplikaci soutěžních pravidel, vzájemně se informují o nových případech a rozhodnutích, v případě potřeby koordinují svá vyšetřování, vyměňují si důkazy a informace a diskutují o různých otázkách společného zájmu.

Celosvětová spolupráce národních soutěžních úřadů potom probíhá v rámci Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž (ICN - International Competition Network).

Rovněž při přípravě tzv. velké novely zákona o veřejných zakázkách byla součástí několikaměsíční odborné diskuse i spolupráce s odborníky z evropských zemí a Evropské komise. Na základě srovnání příslušné legislativy v evropských zemích je možné určit rychlé a účinné kroky pro dodržování zákona a nastavit způsoby pro účinné omezování jeho porušování.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje návrh v pořadí již deváté novely zákona o veřejných zakázkách, která v mnoha ohledech zpřísňuje způsob zadávání veřejných zakázek. Přichází s konkrétními podněty také ÚOHS? Změní se v souvislosti s novelou jeho kompetence?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je zastoupen v expertní skupině pracující na přípravě velké novely zákona o veřejných zakázkách. Měl tak nejen možnost předložit své návrhy, ale také pečlivě sledovat přípravu novely, neboť každé zpřísnění způsobu zadávání veřejných zakázek s sebou přináší více návrhů a podnětů k šetření, více správních řízení, což předpokládá personální posílení ÚOHS, aby mohl nadále plnit svěřené pravomoci.

Zásadní vliv na jeho činnost bude mít plánované snížení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na polovinu. To povede k výraznému nárůstu počtu případů, které bude šetřit. Mezi navrhované novinky patří již zmíněné zdvojnásobení sankcí, které může ukládat.

Které chystané změny považujete za důležité?

Zásadním přínosem novely je výrazné zprůhlednění zadávacího řízení, které přinese úspory. Lze odhadovat úspory ve výši až 90 miliard ročně, respektive za tuto částku se nakoupí více, protože zadavatelé veřejných zakázek plánují své rozpočty na několik let dopředu. Například významné veřejné zakázky zadávané státem už od výše tří set milionů korun se budou povinně předkládat ke schválení ústředním orgánům státní správy, tzv. panelu expertů pro účast v hodnoticích komisích. Obdobný princip by pak platil u významných zakázek zadávaných kraji či obcemi, které by muselo schválit zastupitelstvo. Výběrová řízení se budou muset vypisovat již u zakázek za milion korun, a to i u stavebních prací, kde je dosud limit šest milionů.

Zadavatelé budou muset zdůvodňovat, proč výběrové řízení vyhlašují, a doložit, že se jej může zúčastnit alespoň pět firem, aby byla umožněna skutečná konkurence. Pokud se nesejdou minimálně tři hodnotitelné nabídky, tendr se bude muset přepracovat. Do dvou let by mělo dojít k vytvoření systému parametrických cen pro posuzování ekonomické výhodnosti zakázky. A právě zkoumání ekonomické výhodnosti zakázek je jedním ze stěžejních úkolů novely.

Změny jsou navrženy i ve způsobu uveřejňování. Všechny informace o soutěžích budou na internetu - smlouvy, části nabídek, zápisy z jednání hodnoticí komise, zdůvodnění zakázek, veškerá dokumentace.

Některé změny musí mít oporu v dalších návazných zákonných úpravách a opatřeních, aby byly opravdu účinné a nešlo jen o prázdné proklamace. Práce expertní skupiny se proto neomezuje pouze na samotnou novelu. Po skončení veřejného připomínkového řízení koncem února 2011 čeká velkou novelu již standardní legislativní proces, tedy meziresortní posouzení v březnu a poté projednání novely vládou. Zákon začne platit nejpozději od roku 2012.

Dá se podle vás dosáhnout stavu, kdy zadavatelé budou ve veřejných soutěžích postupovat bezchybně, tedy v souladu se zákonem? Nemyslíte si, že sebelepší zákon neodnaučí lidi podvádět?

Máte pravdu, negativní lidský faktor nelze zákonem zcela odstranit. Lze však omezit jeho rozsah působení.

 

Ing. Petr Rafaj je předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže od 9. července 2009.

FOTO: ARCHIV

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje povinné vzdělávání odpovědných úředníků a také vytvoření internetové aplikace především na pomoc malým radnicím.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down