Autor
Kategorie:
Různé

Územní plán okresu Jindřichův Hradec

V minulém čísle Moderní obce jsme se věnovali územnímu plánu velkého územního celku (VÚC) Javořická vrchovina, který řešil rozvoj východní části okresu Jindřichův Hradec. Následující řádky se budou zabývat VÚC Jindřichohradecko.

Sídelní struktura tohoto území je charakteristická rozdrobeností do převážně malých sídel, přičemž významně jsou zastoupeny obce s méně než 500 trvale bydlícími obyvateli. Vlivy nejbližších sídelních regionálních aglomerací, tj. Českobudějovické a Brněnské, se projevují jen okrajově, a také hlavní železniční trať Jihlava – Veselí nad Lužnicí ovlivňuje jen severní periferii oblasti. I z hlediska komplexní funkční velikosti KFV (ukazatel vystihuje tři základní funkce – obytnou, obslužní a pracovní z hlediska atraktivity sídla v přepočtu na 100 obyvatel) zaujímá okresní město Jindřichův Hradec až 59. místo v ČR.

Další charakteristika

Na druhé straně je Jindřichohradecko územím s převážně nenarušeným životním prostředím a rozmanitými geologickými, morfologickými i hydrologickými podmínkami. Mezi urbanizovanými pásy a podél státní hranice zůstal prostor s relativně řídkým osídlením s velkými lesními komplexy a krajinou nevystavenou velkému civilizačnímu tlaku. Východní okraj tvoří zemědělsky využívaná krajina, západní soustava vodních toků a rybníků. V zájmovém území okresního města však již dochází k urbanizačním tlakům na krajinu v jejím rekreačním využívání a pro druhé bydlení. Úbytek a stagnace vývoje počtu obyvatel ve venkovském prostoru vede k proměně některých menších obcí na sídla s převažující rekreační funkcí a také úbytek pracovních příležitostí v primárním sektoru vede ke značné emigraci obyvatel do měst. Pro zajištění pozitivního trendu HDP a zaměstnanosti v regionu je rozvoj průmyslu a služeb. Ekonomický potenciál řešeného území lze spatřovat v rozvoji tradičních průmyslových odvětví, dosud málo rozvinutých služeb a malých a středních podniků.

Návrh zadání

Průzkumy a rozbory VÚC Jindřichohradecko byly vypracovány v druhé polovině roku 1999. Průzkumy a rozbory tvořily základ pro další fázi územního plánu VÚC Jindřichohradecko, tj. návrhu zadání pro jeho zpracování. Bylo rozhodnuto, že bude diskutován další vývoj dosud neřešené části okresu Jindřichův Hradec. Mimo okresní město jde o obce (nebo jejich části) Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Březina, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Drunče, Hadravova Rosička, Hatín, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jarošov nad Nežárkou, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Lodhéřov, Nová Olešná, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Pleše, Polště, Popelín, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Strmilov, Světce, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Záhoří a Žďár. Takto vymezené území o celkové rozloze 15 463 ha s 35,6 tisíci trvale bydlícími obyvateli by mělo zabezpečit trvalý soulad civilizačního, kulturního rozvoje s podmínkami ochrany přírodních hodnot, respektování specifik pohraničí včetně vytvoření pracovních příležitostí zakládáním hospodářských a technologických parků a dalších společných podnikatelských aktivit s regiony Horního Rakouska. S tím souvisí i zapojení Jindřichova Hradce do sítě nadregionálních vazeb, například do dopravního koridoru, a interregionální propojení s Horním Rakouskem a Táborskem. Uvedený výčet obcí a jejich populační velikost předpokládají také obnovení kontinuity urbanistického vývoje systémem rozvojových center, revitalizaci malých sídel a vytvoření podmínek pro výstavbu ve volné krajině v rámci organické decentralizace. Návrh zadání určil 4 základní funkce:

[*] Funkce sídelní – koncepce sídelních celků vytváří předpoklady pro jejich ekonomický rozvoj a zlepšování životní úrovně obyvatel včetně stabilizace a mírného zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel.

[*] Funkce ekonomická – ta se promítá do hospodářského využívání území v odvětvích průmyslové výroby, zemědělství, lesního hospodářství a těžby nerostných surovin.

[*] Funkce rekreační – musí být korigována funkcí ekologickou a limity možného zatížení území.

[*] Funkce ekologická – usměrňuje ekonomické funkce území. Její vliv je znásoben územním systémem ekologické stability, statutem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, vyhlášenými přírodními parky a státem chráněnými lokalitami.

Koncept a definitivní návrh

V souladu se zákonem o územním plánování a stavebním řádu byl v říjnu 2000 dokončen koncept územního plánu VÚC Jindřichohradecko. Sestává se z textové a tabelární části, komplexního urbanistického návrhu, výkresů technické infrastruktury a zemědělského půdního fondu v měřítku 1:25 000 a 49 schémat v měřítku 1:100 000. Ve svém úvodu stanoví návrhový časový horizont, ve kterém má být další rozvoj regionu řešen, tj. do roku 2015. V případě definování výhledového období však došlo k často se vyskytujícímu nedostatku; bylo jen vágně určeno jako „po roce 2015“. Konečná verze navrhovaného územního plánu člení Jindřichohradecko na přírodní zónu (krajinu) a urbanizovanou zónu se čtyřmi oblastními typy možného rozvoje: Oblasti s velmi dobrými rozvojovými předpoklady zahrnují větší sídelní celky, zpravidla dobře napojenými na dopravní infrastrukturu a s relativně kvalitní technickou vybaveností. Jedná se o správní území okresního města a oblasti podél hlavních silničních tahů, kde se počítá s rozvojem urbanizovaného území v průměru o 20 % až 30 %. Například v Jindřichově Hradci, Horním Žďáru nebo Rodvínově návrh uvažuje rozvoj občanské vybavenosti, zemědělství a průmyslu s nárůstem ploch až do 30 %. Oblasti s dobrými rozvojovými předpoklady zahrnují zpravidla správní sídla obcí s 100 až 500 obyvateli s dostatečnou technickou a základní občanskou vybaveností, s pracovními příležitostmi, kde se uvažuje s rozvojem urbanizovaného území v průměru o 15 % – 20 %. Příkladem jsou území určená pro posílení občanské vybavenosti, průmyslu a zemědělství s nárůstem ploch do 20 % v Deštné, Dolní Pěně, Jarošově nad Nežárkou, Dolním Skrýchově, Radouňce, Kardašově Řečici, Lodhéřově, Nové Olešné, Nové Včelnici, Pleších, Stráži nad Nežárkou nebo ve známé Červené Lhotě. Oblasti s méně dobrými rozvojovými předpoklady tvoří malá sídla s 50 až 100 obyvateli, která nedisponují téměř žádnou občanskou vybaveností a minimální technická infrastruktura se omezuje na zásobování elektrickou energií, případně vodovod. Návrh počítá s rozvojem urbanizovaného území v průměru o 10 %, přičemž se bude jednat o další rekreační objekty – chalupy, rodinné domy pro druhé bydlení apod. Oblasti s předpokládanou stagnací jsou nejmenší sídla s méně než 50 obyvateli bez občanské vybavenosti a s minimální technickou infrastrukturou (pouze zásobování elektrickou energií). Konečným výsledkem těchto vývojových tendencí je demografická prognóza. Územní plán předpokládá, že do roku 2015 se počet trvale bydlícího obyvatelstva v regionu zvýší na 42 185. Největší absolutní přírůstky zaznamená okresní město (z 23 076 v roce 2000 na 26 280 v roce 2015), Kardašova Řečice (z 2051 na 2508), Jarošov nad Nežárkou (z 1045 na 1394) a Stráž nad Nežárkou (z 785 na 1024). Z demografických údajů vychází potřebná bytová výstavba. Územní plán řeší především modernizaci a rekonstrukci stávajícího bytového fondu, a to pouze v trvale obydlených obcích a nikoli v rekreačních lokalitách – s výjimkou pohotovostních a správcovských bytů. Na přelomu let 1999 a 2000 existovalo v řešeném území 8017 bytových jednotek. Při uvažovaném odpadu bytového fondu (99) by se jejich počet měl v roce 2015 zvýšit na 8290.

Jan Kokta