01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V režii kulturních komisí

Velký vliv na to, v jakých podmínkách žije kultura v obcích, mohou mít radnice a jejich prodloužené ruce - kulturní komise.

Informace jsme získávali postupně od konce roku 1999 až do roku 2001 a je možné, že někde došlo ke změnám. Příklady z míst slouží pouze jako podpůrné argumenty pro zobecněná tvrzení.

Statut a kompetence

Komise jsou poradní orgány, které obecní rady mohou (ale nemusí) zřídit na základě potřeby podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích. Rada rozhoduje o složení komise a jmenuje a odvolává předsedy. Kompetence mají kulturní komise (KK) takové, jaké jim zpravidla rady svěří. Někdy ovšem rady nejsou schopné vytvořit pro KK zadání, popravdě řečeno to není jednoduché. Důležité v obou případech je, zda je rada s prací komise spokojena. Někdy jí může vyhovovat ne příliš činná komise, jindy paradoxně můžou radu "obtěžovat" aktivní a nápady hýřící členové komise.

Žatec (20,3 tis. obyvatel, okres Louny). Členové kulturní komise se rozhodli komisi zrušit, protože se jim zdálo, že mají od města málo kompetencí, zejména v rozdělování finančních prostředků. Byli donuceni abdikovat, a to byl začátek dlouhotrvajícího problému činnosti KK ve městě a nakonec i rok trvajícího problému s její existencí. A to i přesto, že starosta považoval komisi za potřebnou. Ne vždy se komise zabývající se kulturou nazývají kulturní a ve většině zjištěných případů je oblast kultury v gesci jedné komise, společně s dalšími oblastmi. V minulosti to bylo školství a sociální věci, sport nebo aktivity volného času. V poslední době je to oblast cestovního ruchu, propagace nebo zahraniční kontakty. Nejobvyklejší kompetence a činnosti: - KK pracují na koncepcích kultury v obci: ve spolupráci s kulturními institucemi připravují harmonogram akcí a koordinují je tak, aby se akce nepřekrývaly. - Vyjadřují se k rozdělování finančních prostředků určených pro kulturu (někdy komise hospodaří samostatně s částkou přidělenou na kulturu už při schvalování rozpočtu, jindy každé její rozhodnutí musí následně schválit rada). - Vyjadřují se ke jmenování ředitelů kulturních institucí, zřízených obcí, k jejich hospodaření a činnosti. - Navrhují vyhlášení grantů na podporu kulturních aktivit v obci, a rozhodují o jejich přidělení. - Vyjadřují se k udělení ocenění významným osobnostem v oblasti kultury. - Tvoří v mnoha případech redakční radu místních zpravodajů. - Věnují se mapování a údržbě památek v oblasti. - Schvalují zápisy do kronik.

Složení komisí

Někde obsazení komise jde mimo politické spektrum, jinde kopíruje výsledky voleb a jmenování jejích členů deklaruje politickou sílu té které strany či koalice. Nejčastěji jsou v KK zastoupeni lidé, kteří se kultuře v místě věnují na profesionální úrovni a toto pravidlo se více méně dodržuje i při jmenování členů podle politických hledisek.

Česká Třebová (17,2 tis. obyvatel, okres Ústí nad Orlicí). V prosinci roku 2000 byla jmenovaná nová KK. Personální složení komise považuje její předseda za velkou výhodu v tom, že každý člen je svým profesním postavením odpovědný za důležitou oblast kulturního života ve městě.

Znojmo (36,2 tis. obyvatel). KK má 12 členů (z toho jen tři jsou členové zastupitelstva). Při jejím jmenování bylo dodrženo stranické hledisko, ale to neznamená, že by v komisi nezasedali lidé se vztahem ke kultuře.

Jako spolupořadatel

Kulturní komise se většinou sama neujímá organizace akcí, ale prostřednictvím určité technické a finanční pomoci ze strany úřadu se stává spolupořadatelem. V těchto případech má pro pořádanou akci pozitivní význam i deklarovaná podpora a záštita ze strany radnice. Jičín (16,8 tis. obyvatel). Zde se kulturní komise schází jednou za měsíc, plní pouze funkci poradní a doporučující. V komisi zasedají zástupci kulturních zařízení ve městě. Komise připravuje harmonogram, mapuje stěžejní akce v roce. Vlastní akce pořádá jen výjimečně, častěji ve spolupráci s některými subjekty.

Jako občanská aktivita

V mnoha místech má kultura své aktivisty, kteří na kulturním poli něco "podnikají", a to bez asistence KK. Jako příklad lze uvést město Bechyni (6,1 tis. obyvatel, okres Tábor), kde spolupracuje kulturní dům, občanské sdružení Tatrmani a základní umělěcká škola. Společně pořádají každoročně mj. akci s názvem "Setkání", kde se zástupci různých spolků, institucí i jednotlivci vyjadřují ke kultuře, hodnotí uplynulý rok a plánují následující období. Jiným příkladem je Lhota u Kladna (550 obyvatel, okres Kladno). Zde působí Komise pro rozvoj občanské společnosti, která nahrazuje nejen komisi kulturní, ale i sociální, případně další. Obsazena je aktivisty, z nichž někteří se angažují i v dalších uskupeních. Ve Lhotě pracuje několik občanských sdružení, která všechny spolupracují. Z uvedeného vyplývá, že má-li být koncepce kultury ve městě úspěšná, je ideální zapojit řadu jedinců a spolků, vzbudit u nich zájem o kulturní dění a občanům dát možnost spolurozhodovat. Jinými slovy připravovat koncepci kultury na objednávku. Proto možná přistupují KK k jednání za účasti veřejnosti, nebo vyhlašují různé ankety s cílem zjistit přání občanů.

Jablonec nad Nisou (46 tis. obyvatel). Špatné komunikaci a neinformovanosti v oblasti kultury předcházejí v Jablonci. Pravidelně každý měsíc se scházejí zástupci kulturních organizací a předávají si zkušenosti a informace, navazují spolupráci a diskutují o kulturním dění. Vítáni jsou všichni, kterým není lhostejný kulturní a společenský život ve městě.

Budišov nad Budišovkou (3,3 tis. obyvatel, okres Opava). V obci není zřízen kulturní odbor a ani není jmenovaná kulturní komise. Veškeré kulturní aktivity zajišťují tři pracovnice městského kulturního střediska, při kterém působí 13členná rada dobrovolných příznivců kultury. Tato skupina v podstatě nahrazuje kulturní komisi.

I BEZ KULTURNˇI KOMISE

Je-li ve městě dobré kulturní podhoubí, jistě nezůstane bez kultury, i když neexistuje kulturní komise. Snazší to mají místa ležící na turistických trasách, např. města s visačkou UNESCO. Tady díky zahraničním návštěvníkům může kultura působit i na komerční bázi. Bez KK, ale ne bez kultury, se mnohdy obejdou i v malých obcích, kam turistický ruch zatím nezamířil.

Český Krumlov (14,6 tis. obyvatel). Kulturní komise byla v minulosti zřízena, ale nefungovala. Město zařazené na Seznam památek UNESCO přesto žije kulturou. Rada nepraktikuje grantový systém, ale pořadatelé akcí si mohou v průběhu celého roku požádat o příspěvek. Starosta vnímá grantový systém jako podpůrný a stimulační prostředek, kterého už v Krumlově není zapotřebí. Spíš si město pečlivě vybírá, kterou akci z mnoha podpoří. Město samo je pořadatelem či spolupořadatelem několika akcí, které zajišťuje odbor pro kulturu o jedné pracovnici.

Svojšín (440 obyv., okres Tachov). V roce 1999 bylo založeno Sdružení za obnovu vesnice. Hlavním podnětem pro jeho vznik bylo zrušení kulturní komise. Jako cíl si sdružení stanovilo hlavně obnovu kulturního a společenského života v obci, oživení českých národních tradic a zachování historických a kulturních památek.

Jinak na vesnici Koncepce, harmonogramy a spolupráce jsou atributy spíše větších měst, ve kterých kultura žije díky mnoha kulturním subjektům, ať už obecních či soukromých, a kde procento návštěvnosti je díky počtu obyvatel přece jen vyšší, než v místech s malým počtem potencionálních kulturních konzumentů. V menších obcích plní KK často funkci námezdní síly. Zpracuje "koncepci" v podobě výčtu kulturních akcí, které v tom daném roce míní sama uspořádat a na které se najdou v rozpočtu peníze. Postará se lépe či hůře o propagaci jednotlivých akcí, zajistí sál a účinkující. Členové komise v rolích pořadatelů a šatnářů s napětím očekávají, zda někdo za kulturou vyrazí. Jejich velkým zklamáním je, když sál zeje prázdnotou. Jeden dokreslující výrok ze Zábřehu (14,9 tis. obyvatel, okres Šumperk): Zatímco jsou slyšet kritické hlasy na nedostatek kultury ve městě, na druhé straně si organizátoři stýskají, že návštěvnost je malá, akce se prodražují a nevydělají si na sebe. Nepodařilo se tedy nalézt rovnováhu mezi nabízeným a žádaným. Taková úvaha, a tedy i problém není nijak ojedinělý a čím je obec menší, tím je tento problém větší. Některá menší místa nemají leckdy ani důstojné a kapacitně dostatečné místo, kam by se kulturní dění uchýlilo. V takovém případě není možné praktikovat známou věc, že některá divácky atraktivní představení dokážou vydělat na kulturu méně masivní, alternativní a duchovnější, určenou mnohem menšímu okruhu zájemců, jinými slovy téměř jistě nevýdělečnou.

Ludmila Kučerová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down