Vývoj státního rozpočtu a rozpočtů obcí v roce 2010

I přes mnohá objektivní i subjektivní negativa vytváří státní rozpočet předpoklady pro financování nezbytných funkcí veřejného sektoru a přechod k dalšímu rozvoji. Hospodárnost a efektivita vynakládaných disponibilních prostředků ale více než jindy zůstává hlavním heslem pro letošní rozpočtový rok.

Státní rozpočet a rozpočty obcí patří k podstatným (z hlediska jejich rozsahu i výsledných efektů jejich použití) do značné míry propojeným veřejným fondům. Toto propojení se odvíjí v několika směrech.

FORMY PROPOJENÍ ROZPOČTŮ

Jsou to především dotace s různých kapitol státního rozpočtu: Část dotací je poskytována přímo obcím v systému programového financování otevřením tzv. čerpacích účtů ke spolufinancování rozvojových investic. Další jsou v souladu s ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., uvolňovány do rozpočtů obcí prostřednictvím krajů. Tyto prostředky kraje alokují do rozpočtů příslušných obcí v návaznosti na rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných příslušnými ústředními orgány. Nebo postup tohoto rozdělení vyplývá pro kraje přímo ze zákona, jako je tomu například u příspěvku na výkon státní správy. Výše uvedený způsob poskytování finančních prostředků prostřednictvím krajů tvoří prakticky průběžný způsob financování, který kraje zabezpečují jako přenesený výkon státní správy. Státní rozpočet se podílí na financování obcí i dalším způsobem: Krajům je svěřen určitý dotační titul, který pak ve své samosprávné působnosti rozdělují na příslušné obce, případně další subjekty.

Zcela specifickou kategorií jsou dotace z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, poskytované ve výši několika desítek miliard korun krajům na krytí tzv. přímých vzdělávacích nákladů v zařízeních regionálního školství. Kraj rozděluje tyto prostředky rozhodnutím ve své působnosti pro jím zřízené příspěvkové organizace a dále pro školská zařízení zřizované obcemi. V souladu se »školským« zákonem se prostředky (určené na krytí platů a mezd pedagogických i nepedagogických pracovníků, ale i na pořízení učebních pomůcek) poukazují přímo na účty školských zařízení zřízených obcemi.

Vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí se uskutečňuje i dalšími, nepřímými formami, především při spolufinancování projektů z fondů z Evropské unie. Evropské prostředky k financování odsouhlasených programů se dostávají do státního rozpočtu většinou až souvztažným vztahem po realizaci příslušných projektů. Jejich financování obcemi je tedy svázáno se značnými objemy státního rozpočtu transformovanými například účelovými dotacemi do Státního fondu životního prostředí nebo do rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti. Tyto subjekty jednotlivé projekty pak schvalují a financují. Stát při této formě profinancování účasti rozpočtu Evropské unie nejen nese kurzová rizika, ale musí rovněž uskutečnit příslušné platby, které vyplývají z účasti ČR v tomto společenství.

Daňové výnosy: Jde zejména o výnosy ze sdílených daní, které se v průběhu roku rozdělují v souladu s ustanoveními zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Právě negativní turbulence v ekonomické oblasti se odrážejí ve výkyvech v oblasti daňových příjmů, které u obou skupin veřejných rozpočtů tvoří největší podíl na jejich celkových příjmech a ovlivňují možnosti jejich výdajů i stoupající zadluženost. Výpadky daňových příjmů (zejména u sdílených daní – daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob) se proti původním prognózám projeví u obcí v objemu přibližně 30 miliard korun. Jejich daňové příjmy by tak měly v roce 2009 dosáhnout okolo 139,2 miliardy korun, v letošním roce 154,3 miliardy korun. I přes relativně vysoký očekávaný růst daňových příjmů v roce 2010 zůstanou tyto příjmy pod úrovní roku 2008 (dosažená skutečnost 154,4 miliardy korun).

Výpadky daňových příjmů ve státním rozpočtu spolu s výpadky příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se výrazně projevily v krytí výdajů v roce 2009. Vláda sice přijala určitá opatření, přesto deficit státního rozpočtu několikanásobně překročil schodek schválený zákonem a výsledně se nebezpečně blíží 200 miliardám korun.

Do finančního hospodaření všech veřejných rozpočtů včetně racionálních změn v dalších obdobích se promítají zásadním způsobem dva podstatné momenty. Vliv globální ekonomické krize se při otevřenosti naší ekonomiky projevuje způsobem, který se těžko kvalifikovaně odhaduje.

LIMITUJÍCÍ FAKTORY

Z hlediska makroekonomického rámce se vývoj v dalším období odhaduje jako přecházející z recese k mírnému oživení. Co se týče ukazatelů makroekonomického rámce, proti poklesu hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2009 o 4,3 % mělo by dojít k mírnému oživení (plus 0,3 %). Průměrná inflace by se měla udržet na stávající nízké úrovni a nezaměstnanost mírně zhoršit vzhledem ke zpožďování trhu práce za ekonomickým výkonem.

Dalším limitujícím faktorem je situace na politické scéně. Časově i mandátově omezená vláda nemůže prosadit nezbytné legislativní kroky k řešení nejen příjmové, ale především výdajové stránky veřejných rozpočtů. Schodek schváleného státního rozpočtu je značný. Dosahuje 162,7 miliardy korun, přičemž přijaté poslanecké pozměňovací návrhy vytvářejí riziko jeho prohloubení.

Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2010 se očekávají jeho příjmy ve výši 1 022,2 miliardy korun (o 92 miliard méně proti schválenému rozpočtu na rok 2009). Výdaje státního rozpočtu dosáhnou 1 184,9 miliardy korun (meziroční růst proti schválenému rozpočtu o 32,8 miliardy korun). Střednědobý výdajový rámec stanovený usnesením Poslanecké sněmovny při schvalování státního rozpočtu na rok 2009 je tímto návrhem dodržen. Mandatorní výdaje vzrostly o 2,1 % a dosahují 658,8 miliardy korun. Vládní rozpočtová rezerva je navržena ve výši 3,65 miliardy korun, což je zákonem stanovených minimálních 0,3 % navrhovaných výdajů státního rozpočtu. Podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2010 by měl činit 36,4 %. Výdaje na obsluhu státního dluhu by měly činit 80 miliard korun, což je proti rozpočtu na rok 2009 zvýšení o zhruba 17 miliard korun.

NEGATIVNÍ DOPADY NA HOSPODAŘENÍ OBCÍ

Součástí rozpočtové dokumentace jsou finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům územních samosprávných celků i celková prognóza vývoje těchto rozpočtů v roce 2010. Pokud jde o odhad finančního hospodaření obcí, je nutno upozornit na několik specifických momentů. I rozpočtové hospodaření obcí v roce 2009 výrazně zasáhly negativní dopady ekonomické krize, proto se očekává jeho deficit 14,7 miliardy korun, přičemž příjmy mají dosáhnout 251,8 miliardy korun, výdaje 266,5 miliardy korun. Situaci ovlivňuje především vývoj daňových příjmů obcí, které řadu let vykazovaly meziroční nárůst. Očekávané daňové příjmy v částce 139,2 miliardy korun v roce 2009 představují však jen 90 % výnosů v předchozím roce. Je třeba vzít v úvahu, že daňových příjmů obcí se v roce 2008 začínající krize podstatně nedotkla. Naopak se v tomto případě promítlo jejich navýšení na základě novely zákona o rozpočtovém určení daní. Vzhledem k této skutečnosti i k odložení finančních výdajů na projekty spolufinancované z prostředků Evropské unie vznikl v roce 2008 výrazný přebytek ve výši 15,6 miliardy korun. Souběžně rostou odložené prostředky na účtech obcí (od roku 2005 do poloviny roku 2009 stouply z 50 miliard na 76 miliard korun).

Tato okolnost umožňuje většině obcí překlenovat lépe (respektive s menším zapojením návratných zdrojů) dopady ekonomické krize, i když řešení této problematiky je samozřejmě plně na rozhodnutí samosprávných orgánů.

V roce 2010 se počítá i přes významný růst daňových příjmů obcí (zhruba o 10,8 %), že jejich rozpočtové hospodaření skončí relativně malým schodkem ve výši 3,2 miliardy korun za předpokládaného objemu příjmů v částce 264,8 miliardy korun a výdajů v objemu 268 miliard korun. Daňové příjmy budou tvořit 58,3 % z celkových příjmů obcí.

Významný podíl mají i dotace z různých úrovní veřejných rozpočtů (25,7 %) v celkové výši 68,1 miliardy korun (z toho 50,6 miliardy ze státního rozpočtu). I když se celkový objem státních dotací snižuje z důvodu poklesu částky na investice, dochází i v podmínkách úsporných opatření k významným posunům v oblasti neinvestiční.

V příloze č. 6 zákona o státním rozpočtu jsou stanoveny Finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích v celkové částce 10 793 749 tis. korun. Příloha č. 7 obsahuje Finanční vztah k rozpočtu hl. města Prahy v částce 1 129 803 tis. korun. V rámci těchto finančních vztahů podle přílohy č. 6 jsou zahrnuty příspěvky na školství, vybraná zdravotnická zařízení, výkon státní správy a výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. města Prahy podle přílohy č. 7 stanovuje příspěvky na školství a výkon státní správy. Tyto dotační tituly se v předchozích letech pravidelně valorizovaly. S ohledem na napjatou situaci ve státním rozpočtu se letos valorizace neuskuteční. Příspěvek na školství – na 1 žáka tedy tvoří 1401 Kč, celková částka je 1 498 685 tis. Kč. Dotace na vybraná zdravotnická zařízení – kojenecká zařízení, dětské domovy zřizované obcemi činí 93 068 Kč na 1 místo, celková částka je 38 855 tis. korun. Příspěvek na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím (například místní knihovny) dosahuje celkem 231 617 tis. Kč. V celkových objemech se promítají pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, žáků, lůžkových kapacit apod.

Výjimkou je pouze zásadní razantní navýšení příspěvku na výkon státní správy pro obce a pro hl. město Prahu ve výši 2 miliardy korun. Ten má částečně krýt výdaje na činnosti spjaté s výkonem státní správy v přenesené působnosti na příslušnou kategorii obce. Cílem je postupně odstranit disproporce v krytí výdajů na výkon přenesené působnosti. Toto opatření se opírá o předchozí zjištění Ministerstva vnitra, které má koordinovat výkon veřejné správy. Rozdíly potvrdila nezávislá analýza financování výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky, zpracovaná Vysokou školou ekonomickou v Praze v průběhu roku 2008 na základě objednávky Ministerstva financí. Zadání analýzy a její vyhodnocení se uskutečnilo za účasti Ministerstva vnitra, zástupců obcí, krajů, Parlamentu ČR atd. Některé údaje z analýzy financování výkonu státní správy obcemi – viz rámeček.

Mimo finanční vztahy jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa rozpočtovány další dotační tituly pro obce a hl. město Prahu v celkovém objemu 1 515 855 tis. Kč. Největší je dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

V ukazateli výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem je pro obce určena částka 256 678 tis. Kč, která je výrazně nižší proti roku 2009 (o zhruba 1,3 miliardy). V tom se významně promítla okolnost, že v Poslanecké sněmovně nebyl při projednávání návrhu státního rozpočtu prostor pro prosazování nekoordinovaných návrhů na regionální investice.

Z ostatních kapitol státního rozpočtu jsou navrhovány dotace v celkovém objemu 37 152 083 tis. Kč. Jde hlavně o prostředky na dávky pomoci v hmotné nouzi a zdravotně postiženým a na příspěvek na péči, jejichž výplatu příjemcům budou obce zprostředkovávat.

Co vyplynulo z analýzy financování výkonu státní správy obcemi

Průměrné hodnoty krytí výdajů na výkon státní správy v roce 2007

– obce se základní působností 21 %,

– obce s matričním úřadem 41 %,

– obce se stavebním úřadem 50 %,

– obce s pověřeným obecním úřadem 68 %,

– obce s rozšířenou působností 105 %.

Po zahrnutí některých specifických dotací poskytovaných v roce 2008 z jiných ukazatelů na financování výkonu státní správy se zvýšil celkový ukazatel tohoto příspěvku v úhrnu po krajích o 1 836 147 tis. korun na 9 167 679 tis. korun.

Příspěvek pro hl. město Prahu se zvýšil o 424 974 tis. korun na 988 716 tis. Kč.

V příloze č. 8 zákona o státním rozpočtu je stanoven nový postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hl. městu Praze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *