Začíná se nová etapa teplárenství, ve středu bylo podepsáno memorandum

Teplem je zásobováno přes 38 procent obyvatel České republiky. Přestože proces přechodu od uhlí k čistším formám primární energie včetně zemního plynu se uskuteční v příštích 15 letech, už nyní stojí před teplárenstvím úkol, jak zajistit urychlenou dekarbonizaci menších zdrojů. Ty jinak nebudou mít možnost splnit striktní emisní limity do roku 2023. Řekl to včera na tiskové konferenci ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz. S cílem předejít rozpadu soustav zásobování teplem a podpořit jejich modernizaci dnes podepsaly Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství. V České republice je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.

„Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni,“ uvedl Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, a dodal: „Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let.

Zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 % tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace přispět v budoucnosti mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,“ řekl Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) a doplnil: „Naším prvním společným úkolem bude zmapovat očekávané požadavky na plynárenskou infrastrukturu. Musíme připravit její adekvátní rozvoj, abychom v maximální možné míře včas předešli případným úzkým místům.“

Do zvyšování energetické účinnosti soustav zásobování teplem a nových technologií jsou připraveny plynárenské i teplárenské společnosti investovat miliardy korun. Jejich přínosem bude zajištění jak ekonomicky dostupných a nízkoemisních dodávek tepla a teplé vody, tak větší flexibility elektrizační soustavy v případě výkyvů obnovitelných zdrojů. S moderními teplárnami počítají také všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci. Zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace by tak i podle Ministerstva průmyslu a obchodu měly patřit mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky. Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství.

Zabránění rozpadu soustav zásobování teplem a podpora jejich modernizace by měla patřit mezi priority tuzemské energetiky. Dnes zajišťují milionům lidí ekonomicky dostupné a nízkoemisní dodávky tepla a teplé vody. Vedle toho všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce, do budoucna počítají s významnou rolí kombinované výroby elektřiny a tepla při zajišťování bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Spojovány jsou s pojmy jako zajišťování stabilizace soustavy a akumulace elektřiny do tepla.

Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz se zavazují ke spolupráci na postupné efektivní dekarbonizaci českého teplárenství. Cílem společných aktivit je:

  • přispět k naplnění mezinárodních klimatických závazků České republiky;
  • podpořit rozvoj vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla tak, aby došlo k postupnému přechodu od uhlí k čistším formám primární energie vč. zemního plynu;
  • zachovat v maximální možné míře stávající soustavy zásobování teplem všude tam, kde je to technicky i ekonomicky efektivní.

Český plynárenský svaz a Teplárenské sdružení ČR a jejich členské firmy:

  • detailně zmapují očekávané budoucí požadavky na plynárenskou infrastrukturu;
  • budou usilovat o adekvátní rozvoj plynárenské infrastruktury v požadovaném časovém horizontu se záměrem v maximální možné míře předejít úzkým místům při transformaci českého teplárenství;
  • budou investovat miliardy korun do zvyšování energetické účinnosti systémů zásobování teplem a nových technologií umožňujících větší flexibilitu elektrizační soustavy.

Signatáři memoranda prohlašují, že splnění výše stanovených cílů bude možné jen s proaktivní podporou státní správy a regulace a v této souvislosti vyzývají k:

  • adekvátnímu zohlednění významné přidané hodnoty vysoce účinné KVET a jejího rostoucího potenciálu pro stabilizaci elektrizační soustavy v regulaci;
  • úpravě nastavení aukcí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v novele zákona o podporovaných zdrojích;
  • zajištění dostupného financování z evropských i národních fondů na modernizaci jednotlivých zdrojů, ale také navazující plynárenské a teplárenské infrastruktury;
  • správnému nastavení parametrů pro využívání Modernizačního fondu, včetně zajištění jeho včasné notifikace.

/zr/*

 

Komentáře ke článku 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *