Kategorie:
Kauza

Zákon o střetu zájmů vyvolává střety

Není to běžné dokonce ani v české politické praxi, aby krátce poté, kdy Poslanecká sněmovna schválila zákon, který dostala od prezidenta republiky zpět nepodepsaný, Ministerstvo vnitra přispěchalo se stanoviskem, jímž (velmi jemně řečeno) nepřímo nabádá ty, na něž se mezitím už platný zákon vztahuje, aby při jeho aplikaci postupovali uvážlivě, odvolávali se k soudům a neváhali využít možnosti odkladného účinku.

A to nemluvíme o tom, že zatímco dolní parlamentní komora považuje tento zákon za schválený a platný, horní komora zastává jiný názor a více než padesátičlenná skupina senátorů dokonce podává Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona z důvodu protiústavnosti procedury při jeho přijímání.

Ano, řeč je o zákonu číslo 96/2005 Sb., kterým se mění zákon číslo 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů.

NOVELA PLATÍ PRO ŠIRŠÍ OKRUH ZASTUPITELŮ

Připomeňme si, co vedlo poslance Miloslava Kalu (ČSSD), Svatopluka Karáska (US-DEU), Bohuslava Sobotku (ČSSD), Ladislava Šustra (KDU-ČSL) a další k tomu, aby podali poslanecký návrh novelizace zákonů, jíž se od 1. března 2005 rozšiřují důvody pro neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce a člena zastupitelstva kraje s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, resp. kraje, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce, resp. kraje, a strážníka obecní policie.

Zároveň se změnou zákona o střetu zájmů k výše uvedenému datu rozšiřuje okruh veřejných funkcionářů o členy zastupitelstev krajů, hl. m. Prahy, obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy (které vykonávají působnost obcí s rozšířenou působností). Těm všem je nyní mj. zakázáno – jde-li o uvolněné členy, pobírat odměnu za výkon funkce v právnických osobách územního samosprávného celku. Právě tak je jim přikázáno – jde-li o uvolněné členy, oznamovat kontrolnímu výboru příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v kalendářním roce, a to vždy do června následujícího roku, stejně jako všem členům zastupitelstva oznamovat kontrolnímu výboru nabytí vlastnických a obdobných práv k nemovitostem, a to za sebe i manžela vždy do června následujícího roku.

„DECENTRALIZACE KORUPCE“ DŮVODEM?

Předkladatel návrhu novely zákona poslanec Miloslav Kala soudí, že už byl nejvyšší čas reagovat zákonem „na stav, kdy decentralizací moci a především decentralizací rozhodování o veřejných financích došlo rovněž k decentralizaci možné korupce“. „Řada otázek se týkala toho, jak široce nastavit okruh veřejných funkcionářů, na které by se měl náš zákon vztahovat,“ konstatoval poslanec Kala v parlamentní rozpravě. „Nakonec jsme se shodli na tom, že optimální bude – kromě samozřejmě stávajících veřejných funkcionářů (jde o poslance a senátory i členy vlády – pozn. redakce) – rozšířit působnost i na krajské zastupitele a funkcionáře měst a městských částí tam, kde vykonávají rozšířenou působnost.“

Zabrání tedy zákon o střetu zájmů z dílny skupiny poslanců korupci v ČR? „Musím říci, že nezabrání,“ odpověděl sám sobě poslanec Kala. „Je to zákon o tom, že veřejnost získá obraz o politicích, o tom, zda jejich přiznané příjmy nejsou výrazně nižší než jejich výdaje. V malé obci si lidé všimnou toho, že si starosta po výstavbě kanalizace koupí auto nebo opraví dům, ve velkém městě jim tuto informaci přinese přiznání vynucené tímto zákonem.“

CO VADÍ ODPŮRCŮM

Odpůrci zákona snesli celou řadu důvodů, proč by zákon o střetu zájmů letos v únoru vrácený Poslanecké sněmovně nepodepsaný prezidentem republiky a přesto pak dolní komorou Parlamentu schválený, neměl vůbec platit. K nejčastějším argumentům patří to, že nabyl účinnosti uprostřed volebního období, kdy pro zastupitele náhle změnil „pravidla hry“; že podvazuje zájem podnikatelů i nejosvícenějších lidí v malých obcích účastnit se napříště aktivně správy věcí veřejných a de facto uvolňuje cestu k veřejným funkcím průměrným zájemcům, kteří se nikdy nebudou vehementně a účinně brát za svoji obec či své město; že jde o zásah do samostatné samosprávnosti obcí dané Ústavou ČR; rozšiřuje okruh osob, jež jsou omezovány v základních právech a svobodách, vyjádřených především v článku 7 a 10 Listiny základních práv a svobod apod.

Nezanedbatelná jsou i poukazování některých odpůrců na to, že tímto zákonem se jen jako by „vytírá zrak“ mezinárodním organizacím, které spolu s veřejností oprávněně požadují radikální omezení korupce v naší zemi.

Tak třeba senátor, starosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Novotný (SNK) tvrdí, že zákon o střetu zájmů je svým způsobem prokorupční, neboť pouze zastírá pravé kořeny korupce u nás. Ty senátor spatřuje v obrovském přerozdělovacím procesu, který na jedné straně vysokým zdaněním bere peníze a na straně druhé je rozdává, často velice neprůhlednými fondovými a dalšími způsoby. Podobně senátor Jaroslav Mitlener (ODS) soudí, že systém přerozdělování často velice „brutálně“ starosty nutí, aby do svých měst a obcí z Prahy přiváželi co nejvíce peněz, za což bývají hodnoceni především.

VYJDE PAVEL NĚMEC NAPRÁZDNO?

Už v Poslanecké sněmovně zaznívaly hlasy počkat se schválením kontroverzní poslanecké novely na vládní návrh novely stejného zákona z dílny místopředsedy vlády, ministra spravedlnosti Pavla Němce. Podle ministra se jeho návrh řídil takovými základními východisky, jako je širší osobní působnost povinných osob, širší rozsah stanovených povinností veřejných funkcionářů, omezení výkonu určitých činností veřejných funkcionářů po stanovenou dobu i po skončení funkce či podrobnější úprava řízení ve věci střetu zájmů a určení orgánu pro kontrolu dodržování zákona. Pavel Němec přitom zejména připomínal rovněž zavedení sankčního režimu. Podle 1. vicepremiéra Grossova kabinetu Zdeňka Škromacha vláda měla Němcův návrh projednat už v květnu.

MINISTERSTVO VNITRA „HASÍ“

O řadě argumentů „pro“ i „proti“ lze samozřejmě obšírně diskutovat. Buď jak buď, v řadě obcí se mnozí zastupitelé z řad ředitelů obecních škol, knihoven, kulturních středisek apod. už kvůli nastolené neslučitelnosti funkcí vzdali funkcí v tamních zastupitelstvech. Kdyby měl tento vývoj pokračovat, činnost některých zastupitelstev zejména malých obcí by mohla být ochromena.

Proto Ministerstvo vnitra už minulý měsíc urychleně vydalo k této věci své stanovisko, kde s odvoláním na své konzultace s předními právními experty nepřímo a nezávazně obcím radí, jak lze odchod zastupitelů z funkcí oddálit do doby, než Ústavní soud na základě uvedené ústavní stížnosti skupiny senátorů definitivně rozhodne (viz rámeček). Pokud by se totiž zastupitelé kvůli neslučitelnosti funkcí vzdali svého mandátu nyní, ani při případném pozdějším zamítnutí kontroverzní novely zákona Ústavním soudem by pak neměli nárok na to mandát obdržet zpět.

Základní charakteristika nové právní úpravy

I. a Změny zákona o střetu zájmů

1. rozšíření okruhu veřejných funkcionářů, na které se vztahují níže uvedené povinnosti, o členy zastupitelstev

krajů;

hl. města Prahy;

obcí s rozšířenou působností;

městských částí Prahy, které vykonávají působnost obcí s rozšířenou působností.

2. členům těchto zastupitelstev

zakazuje výslovně některé činnosti (jednat v obchod. věcech vůči územnímu samosprávnému celku, odvolávat se na svou funkci v soukromé činnosti, umožnit uvádění jména a vyobrazení k reklamním účelům za úplatu);

zakazuje – jde-li o uvolněné členy – pobírat odměnu za výkon funkce v právnických osobách územního samosprávného celku;

přikazuje při jednání zastupitelstva oznamovat poměr k věci, a to svůj a dalších příbuzných, resp. blízkých osob;

přikazuje oznamovat kontrolnímu výboru podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost svou a manželky a další svou obdobnou činnost (stávající členové zastupitelstva ve lhůtě do konce března 2005);

přikazuje – jde-li o uvolněné členy – oznamovat kontrolnímu výboru příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v kalendářním roce, a to vždy do června následujícího roku (stávající členové zastupitelstva poprvé za rok 2005 do konce června 2006);

přikazuje oznamovat kontrolnímu výboru nabytí vlastnických a obdobných práv k nemovitostem, a to za sebe i manžela vždy do června následujícího roku (stávající členové zastupitelstva za rok 2005 do konce června 2006).

3. svěřuje evidenci oznámení a jejich zpřístupnění na žádost každému kontrolnímu výboru zastupitelstva.

4. svěřuje kontrolnímu výboru přezkoumání pravdivosti oznámení a rozhodování o porušení povinností člena zastupitelstva včetně uložení pokuty až do 30 tisíc Kč.

I. b Změny v zákonech o volbách do zastupitelstev obcí a krajů

Dochází k rozšíření případů neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva

1. všech územních samosprávných celků s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace příslušného územního samosprávného celku a osoby oprávněné jednat za organizační složku tohoto územního samosprávného celku;

2. obcí s funkcí strážníka obecní policie zřízené touto obcí.

Zdroj: MV ČR

Ze stanoviska Ministerstva vnitra k neslučitelnosti některých funkcí s funkcí člena zastupitelstva obce a zastupitelstva kraje

Zákonem č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, byl částí III novelizován zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“) a částí IV. novelizován zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“).

Uvedená novelizace se týká rozšíření důvodů pro neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce a člena zastupitelstva kraje s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, resp. kraje, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce, resp. kraje, a strážníka obecní policie; neslučitelnost je dána vůči zastupitelstvu, které příslušnou příspěvkovou organizaci, organizační složku nebo obecní policii zřídilo.

Zánik mandátu členů zastupitelstev

Vzniklou situaci ze strany členů zastupitelstev se nabízí řešit rezignací na funkci člena zastupitelstva nebo na funkci dotčenou touto novelizací.

Mandát těchto členů zastupitelstev zaniká rovněž postupem podle § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí a podle § 48 odst. 3 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev krajů vyslovením tohoto zániku příslušným zastupitelstvem, z důvodů neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, 4 a 5. S ohledem na to, že nelze použít postup podle § 55 odst. 6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí a § 48 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, které se dotýkají pouze členů zastupitelstev nově zvolených, popř. nastupujících náhradníků, musí zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání vyslovit zánik mandátu u těch členů zastupitelstva, kde je splněna nově stanovená podmínka neslučitelnosti funkcí. Nevysloví-li příslušné zastupitelstvo na nejbližším svém zasedání zánik mandátu takového člena zastupitelstva, postupuje se podle § 55 odst. 4 a 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí a § 48 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, tj. koná ředitel krajského úřadu a ministr vnitra.

Ve vazbě na nově přijatou úpravu až tímto vyslovením a nikoli automaticky ke dni 1. března 2005 s tím, že příslušné zastupitelstvo by muselo tuto skutečnost konstatovat i v případě, kdy by zastupitel včas, tj. do nejbližšího zasedání příslušného zastupitelstva, na neslučitelnou funkci rezignoval.

Právo domáhat se ochrany u soudu a odkladný účinek

Podle § 59 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí mají členové zastupitelstva obce, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obci, právo domáhat se ochrany u soudu proti usnesení, kterým zastupitelstvo obce vyslovilo zánik mandátu nebo proti obdobnému rozhodnutí ředitele krajského úřadu nebo ministra vnitra. Včas podaný návrh má odkladný účinek.

Výslovné ustanovení o odkladném účinku žaloby neobsahuje obdobná úprava týkající se soudní ochrany při vyslovení zániku mandátu provedená § 52 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů; v tomto případě lze, podle našeho názoru, využít ustanovení § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, kdy soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu.

Pro členy zastupitelstev obcí a krajů zvolených ve volbách v roce 2002, resp. 2004 byl rozsah neslučitelnosti funkcí stanoven odlišným (užším) způsobem v souladu s tehdy platnou právní úpravou. V daném případě se podmínky dané pro zvolení zastupitelů vykonávajících mandát mění přijetím zákona o střetu zájmů. K zániku mandátu členů zastupitelstev, kteří ke dni účinnosti zákona nesplňují nově stanovené podmínky neslučitelnosti funkcí, by sice došlo až v návaznosti na účinnost nové právní úpravy, avšak v rozporu s principem právní jistoty předvídatelnosti práva nemohli brát v úvahu tyto podmínky v době, kdy na funkce členů zastupitelstev kandidovali.

Při postupu dotčených orgánů vedoucímu ke konkrétnímu řešení se tak doporučuje využít veškeré podklady a závěry přijaté ve věci.

(Podrobněji na http://www.mvcr.cz/2003/dokumenty/stanmvnesl_dokument_info.html)

Zdroj: MV ČR