Zelené střechy zadržují vodu a ochlazují města. Měly by získat větší podporu

Zelené střechy ochlazují město a zadržují cennou dešťovou vodu. Pomáhají tak velmi účinně řešit problém tepelného ostrova. Město nebo stát mohou jejich stavbu nařídit tak, jak o tom uvažuje například ministerstvo životního prostředí pro komerční stavby. „Zkušenosti ze světa ale ukazují, že účinnější než nařízení, je motivace. Příkladem mohou být různé podpory, dotace nebo úlevy na stočném za vodu, kterou se podaří zadržet,“ vysvětlila výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Řada radnic si již potřebu ochlazování měst a roli zelených střech v tomto procesu uvědomuje. Stále častěji se tak objevují různé formy jejich podpory. Celkově má ale ČR stále co dohánět. V loňském roce dosáhl podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) přírůstek plochy zelených střech v ČR zhruba 247 tisíc m2 a meziročně tak vzrostl o čtvrtinu. „Ve srovnání se zahraničím je to však stále málo,“ řekl na setkání odborníků pořádaném Českou radou pro šetrné budovy Pavel Dostal ze SZÚZ. Například jen v samotném Mnichově již přesahuje celková plocha zelených střech 3,1 milionu m2 zelených střech, ve Vídni je to 2,6 milionu a v Berlíně dokonce čtyři miliony m2,“

V zahraničí hradí obce až 50 procent nákladů na zelené střechy

V zahraničí, kde jsou se zelenými střechami výrazně dál, se obvykle kombinuje regulace například územním plánem s motivačními opatřeními na celostátní i lokální úrovni. Jde o různé dotační programy, příspěvky na realizaci až po úlevy na stočném. Příspěvky na zřízení zelených střech se za českými hranicemi pohybují obvykle od 2 do 35 eur na m2 plochy zelené střechy podle druhu vegetace, typu stavby a její velikosti. Pokrývají tak až 50 procent způsobilých nákladů.

I v ČR již některá města přistoupila k řešení zelených střech pomocí příspěvků. Například Brno zavedlo program na podporu zelených střech v roce 2019. Podpora směřuje na novostavby, ale i rekonstrukce. „Brno poskytuje dotace na akumulaci srážkových vod a zelené střechy, Program je velmi úspěšný. Město na něj vyčlenilo téměř 20 milionů a osm milionů již je vyčerpáno,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

Pomůže také úleva na stočném

Rozdělení stočného na odpadní vodu a dešťovku v Německu velmi výrazně stimulovalo výstavbu budov se zelenými střechami. Úlevy na stočném za zadrženou vodu se tak staly zdaleka nejvyužívanějším nástrojem pro podporu zelených střech u našich západních sousedů. „Tuto formu podpory využívá přibližně polovina měst nad 10 tisíc obyvatel, která se zapojila do výzkumu. V Česku je ale situace složitější vzhledem k množství provozovatelů vodovodů a kanalizací,“ poznamenal Dostal.

Je třeba myslet také na existující budovy

Kromě nových budov ale musí města myslet také na ozelenění těch stávajících, jejichž střechy již existují a absorbují teplo od slunce a tím dále ohřívají vzduch ve svém okolí. To ale může být problém s ohledem na velmi silnou památkovou ochranu. Praha přesto v širším centru vytipovala 1950 budov, které jsou vhodné k ozelenění. Mohl by na nich vzniknout více než 1,5 milionu m2 rovných nebo i šikmých zelených střech.

Budovy a voda v číslech:

  • 1 m² zelené střechy dokáže zadržet více než 35 litrů vody.
  • Teplota vzduchu ve vzdálenosti 5 metrů od zelené budovy je až o 10 °C nižší.
  • Teplota na povrchu zelené střechy je v létě až o 60 % nižší než povrch střechy s asfaltovou hydroizolací.

Velké celospolečenské přínosy a ekonomická návratnost

Zelené střechy a stěny budov mají přitom také velké celospolečenské přínosy. Pomáhají nejen zadržovat vodu a regulovat teplotu ve svém okolí, ale výborně izolují a tím snižují nutné náklady na topení v zimě a chlazení v létě. Omezují v budovách také hluk, čistí vzduch a snižují množství CO2. Řada těchto benefitů nemá jen celospolečenský dopad, ale také přímý dopad na provozní náklady. Navíc zelená střecha obvykle zvyšuje hodnotu nemovitosti.

Podle ekonomického modelu, který zpracoval Institut pro ekonomiku a ekologickou politiku sociálně ekonomické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, jsou celospolečenské přínosy sledovaných budov obvykle vyšší než přínosy pro samotné investory. „Je to jasný argument pro podporu zelených střech a stěn budov ze strany státu,“ řekl autor studie Jan Macháč na odborném semináři České rady pro šetrné budovy. Návratnost z celospolečenského hlediska u intenzivně ozeleněných budov může totiž dosáhnout už tří let, jako v případě budovy Butterfly v Karlíně investora AFI Europe.

 

Zelené střechy a jejich role v ochlazování měst a zadržování vody budou také tématem velké oborové konference Šetrné budovy, kterou Česká rada pro šetrné budovy pořádá 5. listopadu v Cubex Centru Praha.

 

Více informací najdete na www.czgbc.org.


O české radě pro šetrné budovy

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace ze všech oblastí šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Chce podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí s vyšší kvalitou života. Od svého vzniku v roce 2009 úzce spolupracuje s celosvětovou zaštiťující organizací – Světovou radou pro šetrné budovy (World Green Building Council), sdružující přes 90 zemí. V současné době má více než 80 členů. Všechny informace o činnosti Rady a jejích členech naleznete na www.czgbc.org

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *