01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pečujeme o historické památky

Program regenerace městských památkových rezervací a zón (MPR, MPZ) vznikl v roce 1992 na základě usnesení vlády č. 209/1992. Má napomáhat k záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických sídel včetně péče o jejich urbanistické a architektonické prostředí za finanční pomoci ze státního...

Program regenerace městských památkových rezervací a zón (MPR, MPZ) vznikl v roce 1992 na základě usnesení vlády č. 209/1992. Má napomáhat k záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických sídel včetně péče o jejich urbanistické a architektonické prostředí za finanční pomoci ze státního rozpočtu.

K vyhlášení programu přispěl sílící tlak zástupců měst a památkářů. Poukazovali na to, že historické dědictví státu, zvláště některé hrady a zámky, byly v nedávné minulosti zdevastovány. Někde památné objekty ustupovaly městské panelové výstavbě. V 90. letech minulého století se stav zlepšuje. V mnoha městech je již patrná postupná komplexní obnova historických center a významných objektů. Děje se tak zejména v sídlech, jejichž památkové rezervace a zóny byly zařazeny do programu regenerace.

Na dosavadní výsledky při obnově a údržbě památek jsme se zeptali ve třech městech.

Většina staveb opravena

Vladimír Bálek, vedoucí odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu Chrudim: "Městská památková zóna v Chrudimi byla vyhlášena 17. října 1990. Město podle svého programu začalo postupně s přípravnými pracemi a zajišťováním potřebné dokumentace. Již v roce 1994 jsme získali státní finanční podporu ve výši jednoho miliónu korun na rekonstrukci objektu muzea. V následujícím roce byla podána přihláška města do programu regenerace. V roce 1996 byl schválen nový územní plán města, jeho další koncepce a regulační plán MPZ.

Chrudim dosud obdržela ze státního rozpočtu téměř 10 mil. Kč. Částka, kterou do obnovy vložilo město a majitelé historických objektů, přesahuje 200 mil. Kč.

Cesta k úspěšné regeneraci památkové zóny začala nejdříve vynaložením značných investic do rekonstrukce inženýrských sítí a komunikací. Poté město s dalšími vlastníky nemovitostí se zaměřilo na náročnou obnovu památek. Na území města jsou dva rozsáhlé komplexy, jejichž regenerace je po technické a finanční stránce velmi náročná. Jejich stavby spolu úzce souvisejí, protože v dávné minulosti tvořily opevnění města. Zahrnují zachovalé hradby, bašty, brány a říční náhon. Ten dříve představoval nejen vodní překážku pod hradbami, ale postupně sloužil k přivádění vody k chrudimským mlýnům, soukenickým valchám, koželužským stupnicím a brusičským šlejfernám.

I když Chrudim nemůže k prohlídce nabídnout tolik starobylých památek jako jiná města, přesto, co se u nás zachovalo, je pozoruhodné. Většina staveb je zdárně opravena a dokládá, že jejich majitelé mají nadále zájem starat se o jejich údržbu. Celkovou úpravu města a jeho malebnou polohu jistě ocení mnozí návštěvníci."

Fasády září

Libuše Chrástová, starostka města Františkovy Lázně: "Od roku 1992, kdy Františkovy Lázně byly vyhlášeny městskou památkovou rezervací, jsme investovali značné částky do významných objektů. V centru památkové zóny vzniklo mnoho nových služeb, souvisejících s lázeňstvím a cestovním ruchem. Byly opraveny lázeňské domy, nevýdělečné kulturní památky, dvorana Glauberových pramenů, Františkův pramen, kolonády, hudební pavilonky a některé sochy v parcích. Nemalé finanční prostředky byly prostavěny v infrastruktuře (kanalizace, parovod), nákladná byla rekonstrukce místních komunikací.

V roce 2001 byl po rozsáhlé rekonstrukci zkolaudován Společenský dům, přičemž vložené investice přesáhly 180 mil. Kč. Ze státního programu regenerace jsme na tuto památku obdrželi v posledních letech celkem 5 mil. Kč a z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) 7 mil. Kč. Město za pomoci dotace z Ministerstva kultury nechalo ještě loni zrekonstruovat několik památných obytných domů v centrální části lázní. Ze svých zdrojů přispělo na opravu pravoslavného kostela sv. Olgy a katolické farní budovy. Z dotace MMR - cestovní ruch - byla v opravené kolonádě Solní a Luční pramen vybudována zimní zahrada se stálou expozicí o historii města.

Návštěvníci a lázeňští hosté, kteří do Františkových Lázní zavítají po deseti letech, uvidí město položené do krásných zelených parků a potěší je, že domovní fasády září jasně žlutou barvou. Všichni jistě potvrdí, že město zaznamenalo značný rozvoj k lepšímu. I díky prostředkům z programu regenerace je považováno za nejpůvabnější lázně v České republice."

Zóna v hezčí podobě

Ing. Sylva Kováčiková, starostka města Bílovec: "Naše město se 7600 obyvateli na severní Moravě, zařazené do programu regenerace MPZ, zahrnuje do památkové zóny historické centrum se Slezským náměstím, navazujícím Městským kopcem a přilehlými ulicemi. K významným kulturním objektům patří zejména architektonicky vzácný renesanční zámek ze 16. století. V současné době slouží zčásti pro Slezský archív, ve sklepech se zařizují prostory pro uskladnění archívních vín. V uplynulých šesti letech byla na zámku vyměněna okna, opraven obvodový plášť, provedena sanace podlah a další nezbytné práce, které přišly celkem na více než 1,8 mil. Kč. Významnou památkou je i měšťanský dům z poloviny 18. století s malebnou barokní architekturou, kde se nachází muzeum. Na domě byl opraven střešní plášť, dřevěný krov, byly obnoveny schody a proběhla sanace zdí. Náklady překročily půl miliónu korun. Naše památná radnice byla podle archívních zpráv vybudována v roce 1593. Je v ní část městského úřadu a radniční sklepy jsou využívány pro pohostinskou činnost. Nákladná rozsáhlá rekonstrukce budovy včetně střešního a obvodového pláště dosáhla celkové výše 2,7 mil. korun.

Záchovné práce probíhají na kapli sv. Barbory, pocházející z roku 1465. Původně gotická stavba, v baroku přestavěná, dnes slouží jako obřadní síň pro celý region Bílovecka. Náklady na její opravu činí téměř jeden milión korun. Půl miliónu korun si zatím vyžádala obnova omítky kostela sv. Mikuláše, přičemž katolická církev usiluje o příspěvek Ministerstva kultury na nutnou výměnu střešního krovu. U ostatních, výše vyjmenovaných památných objektů včetně Památníku osvobození a generální opravy větrného mlýna polovinu nákladů dotovalo Ministerstvo kultury ze státního rozpočtu.

Důkladná přeměna MPZ začala před třemi lety rozsáhlou rekonstrukcí Slezského náměstí, dosud pokrytého betonovými panely ještě z roku 1939. Nejprve bylo nutné vyměnit inženýrské sítě, které byly v dezolátním stavu. Poté, v roce 2000, město jako investor zahájilo generální přestavbu podle schválené projektové dokumentace. Bylo kompletně předlážděno náměstí včetně komunikací pro pěší a vozidla, instalováno nové veřejné osvětlení a zaveden městský informační systém.

Beton na náměstí nahradil přírodní materiál, žulové kostky s mozaikou. Objevil se nový městský mobiliář - odpadové koše a květináče ze žuly, lavičky jsou kombinované (žula se dřevem). Na náměstí byla vybudována šachovnice o rozměrech 8 x 8 metrů s mosazným označením políček, což vedlo k nové tradici: ke hře s obřími, případně živými šachovými figurami.

Za pouhých 14 měsíců dostala památková zóna novou, hezčí podobu. Přispěli k ní i majitelé objektů na Slezském náměstí, kteří opravili domovní fasády. Obdrželi na ně dotace z fondu na obnovu fasád, který město založilo v rámci svého rozpočtu. Náklady na rekonstrukci Slezského náměstí včetně úpravy Městského kopce ve výši téměř 25 mil. Kč z velké části hradilo město. Necelými pěti milióny korun přispělo MMR v rámci podpory cestovního ruchu ve strukturálně postižených okresech. Obdrželi jsme též několik finančních dotací prostřednictvím referátu regionálního rozvoje okresního úřadu a památkářů.

Předpokládáme, že díky kvalitní spolupráci s příslušnými institucemi, odborníky a za podpory našich občanů Program regenerace MPZ, zpracovaný do příštího roku, zrealizujemem. Přínosem tohoto programu je vytvoření dalších pracovních příležitostí. Nový vzhled města oživí turistický ruch.

Otázkou pro nás v Bílovci a snad i pro jiná města zůstává, jak plně využít rozsáhlejší historické objekty. Například již téměř 10 let hledáme zájemce, který by našel vhodné uplatnění pro své záměry v zámku, neboť dvě třetiny jeho prostor jsou většinou prázdné. Pro město je tento stav ekonomicky nadále neudržitelný. Také naši občané a jistě i návštěvníci Bílovce uvítají, když tato kulturní památka bude lépe sloužit veřejnosti."

Připravil Jan Bednařík

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down