12. 12. 2001
Autor
Kategorie:
Legislativa

Převod z okresních úřadů

Převod z okresních úřadů Jak bude probíhat převod příspěvkových organizací zřizovaných okresními úřady po ukončení působnosti těchto státních orgánů? ODPOVĚD: Podle zákona č.147/2000 Sb., o okresních úřadech, bude činnost okresních úřadů ukončena k 31. 12. 2002. K tomuto datu skončí i dosavadní...

Převod z okresních úřadů

Jak bude probíhat převod příspěvkových organizací zřizovaných okresními úřady po ukončení působnosti těchto státních orgánů?

ODPOVĚD: Podle zákona č.147/2000 Sb., o okresních úřadech, bude činnost okresních úřadů ukončena k 31. 12. 2002. K tomuto datu skončí i dosavadní působnost okresních úřadů vymezená v § 2 odst. 2 a § 8 odst. 2 písm. e) zákona č. 147/2000 Sb., tj. zřizovatelská funkce k příspěvkovým organizacím a organizačním složkám dosud zřizovaných okresními úřady.

V této souvislosti se vedou úvahy o tom, že příslušné příspěvkové organizace a organizační složky (muzea, galerie, knihovny a zčásti zřejmě i památkové objekty) budou převedeny do rozhodovacích pravomocí územní samosprávy – buď krajů nebo obcí.

Předpokládaný postup takového převodu lze zatím odvodit od textu platného zákona č. 157/2000 Sb., na jehož základě jsou převáděny příspěvkové organizace zřizované dosud státem (ministerstvem) do rozhodovacích pravomocí krajů. Nejedná se pouze o převod funkce zřizovatele, ale i o převod majetku státu, se kterým příslušné organizace doposud hospodařily. Analogie převodu týkajícího se okresních organizací je zcela namístě, protože od ledna 2001 platí zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, podle kterých se řídí nakládání s majetkem státu, nakládání s prostředky státního rozpočtu a hospodaření organizačních složek státu a státem zřizovaných příspěvkových organizací.

Přechod do pravomoci územní samosprávy zásadně ovlivní i postavení a rámec činnosti příspěvkových organizací (PO) a organizačních složek (OS) dosud zřizovaných státem. Mimo jiné (a na rozdíl od státních příspěvkových organizací) je pro PO obce či kraje předepsána (zákonem č. 250/2000 Sb.) povinná struktura zřizovací listiny. To znamená, že bude-li přecházet státní příspěvková organizace pod obec či kraj, musí zřizovací listina odpovídat citovanému zákonu.

Bude-li okresní příspěvková organizace přecházet pod obec či kraj na základě zákona, lze předpokládat, že takový zákon stanoví lhůtu pro schválení zřizovací listiny – již příspěvkové organizace obce či kraje, jak je tomu v případě zákona č. 157/2000 Sb.

Pokud postup převodu organizací z okresních úřadů nebude upraven zvláštním zákonem, musí být příslušné kroky činěny podle platné právní úpravy (viz zákony č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb.), a to i při převodu majetku státu na kraje. Rozhodnutí o tom, zda kraje převezmou příslušnou zřizovatelskou funkci (spolu se závazkem financovat nadále provoz převedených organizací z vlastních příjmů), je plně v kompetenci zastupitelstva kraje, a to ve smyslu zákona č. 129/2000 Sb. a zákona č. 250/2000 Sb.

Bude-li převeden spolu s příspěvkovou organizací i majetek státu, je převáděn do vlastnictví územní samosprávy, tj. obce či kraje. Pokud nebude stanoveno jinak nebo pokud při převodu majetku nevyužije stát právo stanovit podmínky pro nakládání s takto převáděným majetkem, bude nadále o tomto majetku rozhodovat vlastník, tj. příslušný orgán územní samosprávy, obvykle zastupitelstvo obce či kraje.

PhDr. Alena Mockovčiaková,

vedoucí útvaru REGIS,

IPOS Praha

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

V obci je zkušený a vysokoškolsky vzdělaný člen zastupitelstva obce, který se těší značné autoritě a lidé se na zastupitelstvo obracejí i se svými spory. Je pravda, že vedle soudů mohou rozhodovat i rozhodci, které si strany sporu zvolí. Můžeme jako obec rozhodovat spory firem a občanů?

ODPOVĚĎ: Institut rozhodčího řízení skutečně existuje (viz zákon č. 216/1994 Sb.). Rozhodování sporů ovšem není kompetencí obcí a obec se nemůže stát ani rozhodcem ve smyslu výše uvedeného zákona. Tím může být „občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, za podobných podmínek i cizinec“. V obou případech tedy musí jít o fyzickou osobu.

Zvláště v malých obcích často starostové či zastupitelstva řeší nejrůznější spory obyvatel, jejich rozhodnutí však nemají právní závaznost (a nemohou být ani rozhodnutími, jako akty správního orgánu). To ale nebrání občanům obce, aby si zvolili za rozhodce přímo onoho člena zastupitelstva nebo jinou způsobilou osobu. Podrobnosti, které spory a za jakých podmínek je možno řešit před rozhodcem, jsou obsaženy ve výše citovaném zákoně.

Mgr. Jiří Kasal,

advokátní koncipient, Dačice

POPLATKY ZA ULOŽENÍ ODPADU

Co máme rozumět pod pojmem ekonomické nástroje, který je obsažen v novém zákoně o odpadech?

ODPOVĚĎ: Část VIII zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, se prakticky kryje s částí VII. stávajícího zákona o odpadech, nazvanou poplatky. Pod pojmem ekonomické nástroje se musí rozumět tedy poplatky za uložení odpadů. Tlak na snižování nejrozšířenější metody zneškodnění (odstranění) je především představován razantním zvýšením poplatků za skládkování odpadů. Dnes základní poplatek za uložení nebezpečného odpadu činí 350 Kč/t a za uložení ostatního odpadu 50 Kč/t. Rizikový poplatek za uložení tuny nebezpečného odpadu je 750 Kč/t.

Podle nového zákona o odpadech se v roce 2002 bude základní poplatek za nebezpečný odpad 1100 Kč/t a za uložení ostatního odpadu 200 Kč/t. Rizikový poplatek za nebezpečný odpad bude 2000 Kč/t. V následujících letech bude tento progresivní trend růstu poplatků pokračovat (příloha č. 6 k zákonu).

Platit poplatek musí původce, a to provozovateli skládky, který jej odvádí příjemci (základní složka poplatku obci, riziková složka Státnímu fondu životního prostředí). Pokud není poplatek zaplacen včas, uloží mu tuto povinnost orgán kraje v přenesené působnosti (dosud okresní orgány).

Provozovatel skládky je povinen zřídit zvláštní vázaný účet pro ukládání prostředků k vytváření finanční rezervy. Tento postup musí volit tyto subjekty prakticky již dnes. Za tento zvláštní vázaný účet se tedy považuje již vázaný účet zřízený podle dosavadních předpisů. Čerpání z tohoto účtu je možné pouze na vybrané účely související s deponií a vždy musí být udělen souhlas příslušného okresního úřadu. Finanční rezerva přechází se změnou provozovatele skládky, pokud „koncový“ provozovatel zanikne bez nástupce na stát.

V zákoně je také zakotvena výše finanční rezervy 100 Kč za tunu uloženého nebezpečného nebo komunálního odpadu, 35 Kč za tunu ostatního odpadu (dnes 60 Kč, resp. 20 Kč za 1 tunu uloženého odpadu). Tvorba finanční rezervy nezaznamenala příliš strmý nárůst, což nepovažuji za šťastné. Pečovat o skládku po jejím uzavření, rekultivaci a sanaci je stanoveno min. na 30 let (schválit v provozním řádu), dnes 15, resp. 5 let. Tato část jak již bylo řečeno, důrazně napomáhá záměru zákona vylepšit úroveň a hlavně potlačit rozsah skládkování odpadů jako rozhodující metody odstraňování odpadů v ČR.

JUDr. Ing. Emil Rudolf,

ředitel odboru výkonu státní správy

Ministerstva životního prostředí,

pracoviště Hradec Králové

ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ

V Moderní obci č. 11 jsme si v posledním odstavci článku „Komu přísluší schvalovat rozpočtová opatření“ (viz s. 30-31) přečetli, že lze dovozovat výlučnou pravomoc rady obce k přijímání rozpočtových opatření. Současně se v něm uvádělo, že není namístě takovou pravomoc pro radu obce dovozovat. Jak to tedy je?

ODPOVĚĎ: Při korektuře článku došlo k drobné úpravě textu, která poněkud znejasnila smysl jedné z vět článku. Z kontextu celého článku pak vyplývá, že nelze dovozovat výlučnou pravomoc rady obce k přijímání rozpočtových opatření.

Petr Vodka,

student Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno

a člen Rady města Kuřimi

Komentáře ke článku 2 486