Otázka: U příspěvkových organizací je důležité se zabývat mj. i jednotlivostmi typu správného vymezení jejich hlavního účelu ve vztahu k doplňkové činnosti na něj navazující. Je správné, že např. příspěvková organizace správa a údržba silnic obchoduje s posypovým materiálem, přičemž tato činnost je...
| Otázka: U příspěvkových organizací je důležité se zabývat mj. i jednotlivostmi typu správného vymezení jejich hlavního účelu ve vztahu k doplňkové činnosti na něj navazující. Je správné, že např. příspěvková organizace správa a údržba silnic obchoduje s posypovým materiálem, přičemž tato činnost je pojata jako hlavní účel této příspěvkové organizace a současně je tato činnost prováděna bez příslušného živnostenského oprávnění?
Odpověď: Příspěvkové organizace územních samosprávných celků upravují § 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí mj. obsahovat vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti. Příspěvková organizace vedle své hlavní činnosti může vykonávat tzv. doplňkové činnosti (které jí zřizovatel povolí) navazující na hlavní účel příspěvkové organizace. Tato doplňková činnost však nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně. Uváděný příklad o obchodování s posypovým materiálem u správy a údržby silnic nemůže být podle mého názoru hlavním účelem této příspěvkové organizace. Příspěvkové organizace nejsou zřizovány za účelem podnikání, v činnostech prováděných v rámci výkonu své hlavní činnosti nemohou podnikat, a to ani na základě živnostenského zákona, ani na základě jiného obecně závazného právního předpisu. Podnikat mohou pouze v rámci doplňkové činnosti s tím, že k tomuto podnikání potřebují příslušná oprávnění podle zvláštních právních předpisů (např. živnostenského zákona). V této souvislosti je vhodné uvést např. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2000 (sp. zn.: SJS 649/2000 28 Ca 13/99), který ve věci žalobce - Správy Pražského hradu, příspěvkové organizace proti žalovanému - Magistrátu hl. m. Prahy, o uložení pokuty za podnikání bez živnostenského oprávnění, konstatoval, že prodej upomínkových předmětů a pohlednic, vztahujících se ke kulturní památce Pražský hrad, příspěvkovou organizací Správa Pražského hradu, není činností, která patří mezi úkoly Kanceláře prezidenta republiky (tj. zřizovatele příslušné příspěvkové organizace), k jejichž plnění může Kancelář zřizovat příspěvkové organizace; je činností vykonávanou za účelem dosažení zisku. Takovou živnost nelze proto provozovat bez živnostenského oprávnění. Pokuta a její výše (50 000 Kč) uložená živnostenským odborem Obvodního úřadu Městské části Praha 1 žalobci byla Městským soudem v Praze shledána jako opodstatněná a v souladu se zákonem. JAN BŘEŇ, právník |
