Výsledky průzkumu: Češi chtějí recyklovat a šetřit energie, odmítají zdražování poplatků a skládky i spalovny

Celkem 96 % Čechů se snaží různými způsoby chránit životní prostředí a více než 70 % preferuje třídění a následnou recyklaci před spalováním odpadů a skládkováním. Omezení skládkování je podle 89 % respondentů jedním z důležitých nástrojů pro zlepšení kvality životního prostředí. Z průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou STEM/MARK dále vyplývá, že Češi nesouhlasí se zvyšováním poplatku za odpady.

Češi jsou připraveni čelit výzvám moderního odpadového hospodářství a chránit přírodu. Vypovídá o tom i fakt, že více než 96 % respondentů průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK uvedlo, se snaží chránit životní prostředí. Tuzemští obyvatelé také například aktivně třídí odpad (91 %) nebo se snaží šetřit vodou a energiemi (78 %).

Ačkoliv ČR patří k evropské špičce v třídění odpadu, zaostává v následném nakládání s ním. V roce 2018 dokázala Česká republika recyklovat pouze 27 % vytříděného odpadu (ČSÚ). Z toho vyplývá, že jeho podstatná část končí na skládkách či ve spalovnách.

Státy Evropské unie od tohoto nakládání s odpady postupně upouštějí a směřují k cirkulární ekonomice. Obyvatelé ČR tuto změnu také vnímají – na 70 % respondentů by preferovalo třídění a recyklaci odpadu před jeho spalováním. Obdobně se Češi staví i ke skládkám. Navýšení poměru recyklace požaduje také EU ve svém balíčku odpadových zákonů, k jejichž dodržování se ČR zavázala. Podle ambiciózních cílů EU by měly její státy v roce 2035 dokázat recyklovat 65 % komunálního odpadu.

LIDÉ SE BOJÍ SPALOVEN

Z průzkumu dále vyplývá, že Češi nechtějí stavět spalovny na úkor recyklace. Tři ze čtyř respondentů se navíc shodují na tom, že spalovny závažným způsobem poškozují životní prostředí. V očích společnosti se tak řadí např. za uhelné elektrárny (90 %) nebo chemické továrny (89 %). Stejně negativně Češi pohlížejí i na skládky (86 %), které však už jsou legislativně omezeny a od jejich budování se upouští.

Evropská legislativa nastavuje maximální úroveň skládkování na 10 % a vede členské státy k odklonu tohoto odpadu do recyklace. K tomu má sloužit druhý hlavní požadavek EU, který říká, že v roce 2035 má být recyklováno 65 % komunálního odpadu. V tuzemsku navrhovaná legislativa však neobsahuje žádný nástroj, který by důkladnější recyklaci podpořil, a zamezil tak vyššímu procentu spáleného odpadu na úkor recyklace. Připravovaný zákon sice formálně obsahuje evropské cíle, ale neobsahuje žádné nástroje jak odpady efektivně směřovat do recyklace. Na tom se shoduje stále větší řada odborníků,“ okomentovala situaci Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz).

ODPADY SE PRODRAŽÍ

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že za odpady platí ročně mezi 400 a 800 korunami, a část z nich by uvítala snížení tohoto poplatku. „Pokud však dojde ke schválení nové odpadové legislativy ve stávající podobě, skládkovací poplatek se navýší a je pravděpodobné, že se tak odpady občanům ČR ještě více prodraží. Momentálně platí obce skládkovací poplatek ve výši 500 Kč na tunu odpadu, avšak nově navrhovaná výše dosahuje částky až 1850 Kč. Pro mnoho obcí to může podle jejich vyjádření znamenat kritické zatížení rozpočtů, které by musely řešit například zvýšením poplatku za komunální odpady,“ dodala Jitka Zítková.

O PRŮZKUMU

Průzkum veřejného mínění realizovala agentura STEM/MARK v období 5.–12. března 2020 jako internetový dotazník na souboru 505 respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek populace České republiky ve věku 18–75 let.*

/zr/

Zdroj obou grafů: STEM/MARK

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n = 505

 

Komentáře ke článku 4

  • Miriam Salpeter

    Squander reusing and sustainable power source both fall under the umbrella of naturally well disposed causes, yet they can be quite various fields, contingent upon your methodology. Solstice (my organization), for example, centers around extending Americans‘ entrance to sun based vitality through the sending of network sunlight based. We are also helping the society by providing the custom assignment help UK to the people who need it.

  • Soňa Jonášová

    Výzkum mi, bohuže, připadne jako velmi zavádějící. Možnosti neumožňují kombinace reálných situací – ve smyslu třídění, následná recyklace a energetické využití nevyužitelného zbytku. Takové jsou plány dneška. Následně je uvedeno, „Stejně negativně Češi pohlížejí i na skládky (86 %), které však už jsou legislativně omezeny a od jejich budování se upoušt,“ což není pravda. Skládky nijak omezeny nejsou, naopak je legislativa neustále rozvolňována a provoz skládek je kontrolován velmi slabě. Od roku 2019 se neustále opět rozšiřují skládky, což vyplývá z veřejných dokumentací EIA a naopak se nebudují žádná zařízení na energetické využití odpadů. Zajímalo by mě, jeslti výzkum opravdu stál jen na této jedné otázce nebo proč vznikl a kdo jej zadal.

Komentáře nejsou povoleny.